Suspenzivní a devolutivní účinek odvolání
Dvoustupňovost (dvojinstančnost) správního řízení
Správní řízení[1] je ovládáno mimo jiné zásadou dvoustupňovosti (dvojinstančnosti). Zásadu dvojinstančnosti popsal Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j. 5 A 69/2001-80 ze dne 20. července 2004 tak, že „[z]ásada dvojinstančnosti správního řízení vyjadřuje subjektivní právo účastníků správního řízení napadnout zásadně každé rozhodnutí vydané v prvém stupni řádným opravným prostředkem, tedy odvoláním či rozkladem; výjimkou z této zásady jsou případy, kdy buď takové oprávnění vyloučí zákon nebo kdy se účastník svého práva podat odvolání či rozklad vzdá (§ 53 a § 61 odst. 3 správního řádu[2]).“
K zásadě dvojinstančnosti se Nejvyšší správní soud vyjádřil také v usnesení č.j. 8 Afs 15/2007–75 ze dne 14. dubna 2009 takto: „Tato zásada znamená, že řízení probíhá ve dvou stupních (instancích), že tedy řízení a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podléhá kontrole odvolacího orgánu, nikoliv, že každý závěr musí být vždy vysloven jednou instancí a vždy prověřen a akceptován instancí vyšší. Dvojinstančnost totiž zajišťuje nejen dvojí posouzení věci, ale je také cestou k nápravě a odstranění vad, které se vyskytly v řízení před prvním stupněm.“
Odvolání
Dvěma základními účely zásady dvoustupňovosti je nastoupení tzv. devolutivního a suspenzivního účinku.[3] K tomu, aby uvedené dva účinky mohly nastat je třeba určitého právního jednání, kterým je odvolání, případně rozklad.
Odvolací řízení ve správním řádu (správním řízení) je v obecné rovině vymezeno v § 81 až § 93 s.ř. (Hlava VIII, Části druhé – Obecná ustanovení o správním řízení).
1) SUSPENZIVNÍ ÚČINEK ODVOLÁNÍ
Dle § 85 odst. 1 s.ř. nestanoví-li zákon jinak, má včas podané,[4] a přípustné[5] odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc,[6] vykonatelnost,[7] ani jiné právní účinky[8] rozhodnutí.
- ↑ § 9 s.ř.
- ↑ Ve správním řádu z roku 2004 k možnosti vzdát se práva odvolání viz § 81 odst. 2 s.ř. K rozkladu srov. § 152 odst.
- ↑ Srov. Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. 4 vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 86 a 87.
- ↑ Ke lhůtě pro podání odvolání viz § 83 s.ř. Byť k předchozí právní úpravě, tak rozsudkem č.j. 8 As 9/2007–74 ze dne 10.06.2008 Nejvyšší správní soud potvrdil, že opožděné odvolání odkladný účinek nemá.
- ↑ V některých případech zákon vylučuje možnost podat proti rozhodnutí odvolání. Odvolání nelze podat například proti rozhodnutí, jímž správní orgán prohlásil nicotnost (§ 77 odst. 5 s.ř.), proti rozhodnutí, jímž je rozhodováno o sporech z veřejnoprávních smluv (§ 169 odst. 2 s.ř.). Odvolání také není možné podat proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu (§ 76 odst. 5 s.ř.).
- ↑ Srov. § 73 s.ř.
- ↑ Srov. § 74 odst. 1 a 2 s.ř.
- ↑ Srov. § 74 odst. 3 s.ř.
