Státní občanství
Obsah
Státní občanství
Pojem státního občanství
Státní občanství je veřejnoprávní vztah mezi konkrétním státem a osobami, jehož zájmem je homogenita určitého celku často založeného na určité národní entitě, a současně též ochrana individua uvnitř i vně tohoto celku.
Státoobčanský svazek je ústavněprávním vztahem, jenž má své důsledky vnitřní a vnější.
Vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod bezvýjimečně. Vnějšími důsledky příslušnosti k určitému státu je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje.
Znaky
Trvalost – trvalý vztah, který je změnitelný pouze v mezích zákona Výlučnost (exklusivita) – výjimkou jsou bipolitismus a multipolitismus (dvoj a více občanství) Bezprostřednost Personalita – jsme občany státu bez ohledu na místo pobytu Efektivita – práva, povinnosti, ochrana Rovnost – nejsou rozdíly mezi občany Nabývání Původní = ius soli – přímo od státu bez právního předchůdce Odvozené = ius sanquinis – odvozené od jiné osoby
Způsoby nabývání občanství
Narození – získáváme občanství rodičů (ius sanquinis) nebo státu, kde jsme se narodili (ius soli) Naturalizace – udělení na žádost (musí splnit podmínky dané státem pro získání daného občanství) Opce – volba z možných variant, např. pokud se rozpadne stát na dva Sňatek (v ČR neplatí) Legitimace – uznání otcovství Osvojení – získání občanství adoptivních rodičů Hromadné udělení – dělení státu, státu udělí občanství hromadně
Způsoby pozbývání občanství
- Smrt
- Zánik státu – to plyne ze vztahu jednotlivce a státu
- Expatriace – propuštění ze státoobčanství
- Nabytím jiného občanství
- Vzdání se občanství
- Povolení státu na žádost
! Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven občanství