Kontrola veřejné správy prostřednictvím podání občanů

Kontrolovat orgány veřejné správy je možné prostřednictvím podání občanů. Ti mohou kontrolovat orgány veřejné správy buď na základě individuálních, nebo kolektivních podání.

Individuální podání

Právo podat individuální podání je zaručeno v čl. 18 Listiny základních práv a svobod. Na zákonné úrovni je individuální podání upraveno v § 175 správního řádu – stížnost. Stížnost se podává proti nevhodnému chování úředních osob, nebo v případě, kdy proti postupu správního orgánu neposkytuje správní řád jiný opravný prostředek. Její podání nesmí být stěžovateli na újmu. Podává se u toho správního orgánu, který vede řízení. Lze ji podat ve formě jak písemné, tak ústní. Jde-li o ústní stížnost platí, že by měla být ihned vyřešena. Lhůta pro její vyřízení je 60 dní. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 4 Aps 2/2010 – 44
Podání stížnosti podle § 175 správního řádu z roku 2004 není podmínkou přípustnosti žaloby ve věci ochrany před nezákonným zásahem (§ 85 s.ř.s.).

Kolektivní podání

Kolektivní podání mají povahu petice. Petiční právo vychází z čl. 18 Listiny základních práv a svobod. Bližší úprava je v zákoně č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Petice je forma komunikace občanů s orgány veřejné moci. Jde tedy o právo každého se obracet sám nebo společně s jinými na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.

Petice

Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

K sestavení petice, opatření podpisů pod ni, doručení petice příslušnému orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. Tento orgán není právnickou osobou. V zákoně není stanoven konkrétní počet jeho členů. Jen jsou členové petičního výboru povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

Občan nebo petiční výbor může vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. Musí se tak ovšem činit způsobem zákonu neodporujícím. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. Zákon též umožňuje získávání podpisů pod petici na veřejně dostupných místech bez toho, aby k tomu bylo povolení. Nesmí přitom ale docházet k rušení veřejného pořádku a omezení silničního provozu.

Vyřizování petice

Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. Daný správní orgán, který přijal petici, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. V případě, že by petice zasahovaly do soudcovské nezávislosti nebo by směřovaly k porušování zákonů, jsou nepřípustné. Doručením této odpovědi je petice vyřízena. Pokud příslušný orgán shledá, že je petice důvodná, učiní opatření k nápravě.

Usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 350/04.
Jen státní a samosprávné orgány jsou těmi orgány politické správy, vůči nimž bylo vždy vymezováno petiční právo. Obchodní společnost ze své podstaty proto není oprávněna či povinna jednat a rozhodovat ve věcech veřejného či jiného společného zájmu, a tudíž nemůže být povinnou při uplatňování petičního práva.