Dovolání
Je v rozporu s právem na spravedlivý proces, pokud odvolací či dovolací soud nad rámec své-ho zákonného oprávnění (srov. § 254 odst. 2 trestního řádu), jakož i procesních pravidel pro dokazování spekulativně mění skutková zjištění nalézacího soudu, aniž by provedl všechny relevantní důkazy, z nichž tato skutková zjištění vyplývají.
Při posuzování splnění podmínek putativní nutné obrany je třeba vycházet z pohledu obránce, zatíženého subjektivním vnímáním útoku. Nerespektování tohoto pravidla může vést k odsouzení obránce v rozporu s čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a případně i čl. 39 Listiny.
Na dovolací řízení není možné nahlížet jako na prostor pro autoritativní doktrinální výklady sporných právních otázek, nýbrž jde primárně o řízení soudní, ve kterém soud nalézá právo v aktivní součinnosti se stranami řízení v souladu s principy rovnosti stran a kontradiktornosti řízení. Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením zá-kladního práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. I. ÚS 3235/15, 26. 4. 2016