Veřejná nabídka

S pojmem veřejná nabídka se v OZ setkáváme v § 1780 an. Veřejná nabídka je návrhem na uzavření smlouvy učiněný vůči neurčitému okruhu osob. Právě množství adresátů tohoto právního jednání odlišuje veřejnou nabídku od návrhu na uzavření smlouvy dle § 1731. Prostý návrh na uzavření smlouy totiž vyžaduje, aby z něj bylo patrno, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Na rozdíl od prostého návrhu na uzavření smlouvy dle § 1731 je tedy nemožné u veřejné nabídky předem určit vůči kterým konkrétním osobám je nabídka činěna. Posouzení právního jednání jako veřejné nabídky má zásadní dopad na celý proces kontraktace a proto je nutné jej vykládat spíše restriktivně. Občnaský zákoník 1964 neobsahoval výslovnou úpravu veřejné nabídky a judikatura konstatně odmítala existenci veřejné nabídky dovodit v rámci občanských závazků.

Z hlediska dělení právního jednání je veřejná nabídka právním jednáním adresovaným neurčitému okruhu osob.

Veřejná nabídka v OZ

Pojem veřejná nabídka se v OZ vyskytuje na jediném místě, a to v § 1780 an. Dle OZ je veřejnou nabídou "...projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy." Dle odst. 2 platí, že "Podnět k uzavření smlouvy, z něhož neplyne úmysl uzavřít určitou smlouvu nebo který nemá náležitosti podle § 1732 odst. 1, se považuje za výzvu k podávání nabídek." Ustanovení § 1780 je dispozitivní a umožňuje tak mimo jiné navrhovateli zvolit jiný postup pro uzavření smlouvy. než který stanoví zákon.

1. Pojmové znaky

Dle výše uvedeného znění textu zákona je pro posouzení určitého právního jednání jako veřejné nabídky nutné, aby byly splněny následující pojmové znaky:

1. Musí se jednat o projev vůle navrhovatele.
2. Projev musí být učiněn vůči neurčitým osobám.
3. Projev musí obsahovat návrh na uzavření smlouvy a ten musí splňovat náležitosti návrhu na uzavření smlouvy dle § 1732 odst. 1.
4. Z návrhu musí být zřejmá vůle navrhovatele být smlouvou vázán v případě příjetí nabídky.

1. 1. Projev vůle navrhovatele

Nabídka je právním jednáním a musí tak splňovat obecné požadavky kladedné na právní jednání. Základní požadavky kladedné na právní jednání jsou stanoveny v § 545 OZ an.

1. 2. Okruh adresátů

Jak je uvedeno výše, okruh adresátů, vůči kteým je nabídka činěna. Podmínka neurčitého okruhu adresátů je splněna i tehdy, pokud je okruh adresátů dopředu známý, např. majitelé akcií apod. O veřejnou nabídku nepůjde, pokud by byla učiněna jedné konkrétní osobě. O veřejnou nabídku půjde i tehdy, pokud v rámci okruhu adresátů bude existovat pouze jediná osoba.

1. 3. Náležitosti návrhu na uzavření smlouvy

§ 1780 odst. 2 říká, že veřejná nabídka musí splňovat náležitosti podle § 1731 odst. 1. Tento požadavek znamená, že návrh musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Návrh, který nebude splňovat náležitosti dle § 1732 odst. 1 se dle § 1780 odst. 2 považuje za pouhou výzvu k podávání nabídek.

1. 4. Vůle být smlovou vázán

Úmysl být vázán přijetími nabídky musí být v návrhu explicitně vyjádřena. Pokud z návrhu na uzavření smlouvy neplyne vůle být smlouvou vázán v případě jejího přijetí, pak se o veřejnou nabídku nejedná a přijetí nemá zavazující účinky. Judikatura dovodila, že standardní inzerát v inzertních novinách nebo reklama zpravidla nebudo veřejnou nabídkou dle § 1780 an. OZ. Pokud nabídka neobsahuje vyjádření navrhovatele být vázán pro případ přijetí, pak se dle § 1780 odst. 2 považuje za pouhou výzvu k podávání nabídek.

Nabídka učiněna při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží

§ 1732 odst. 2 OZ říká, že "  Má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit." Jedná se o specifický druh veřejné nabídky, který má stejné účinky jako veřejná nabídka dle § 1780 an. OZ. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku a tedy pokud z takto učiněné nabídky bude plynout, že navrhovatel nemá vůli být vázán přijetími, pak se nebude jednat o veřejnou nabídku učiněnou při podnikatelské činnosti a její přijetí nebude mít zavazující účinky.

Přijetí nabídky

Problematiku přijetí veřejné nabídky upravuje § 1782 OZ. Dle tohoto ustanovení je smlouva uzavřena s tím, kdo včas a v souladu s ní navrhovateli nejdříve oznámí, že veřejnou nabídku přijímá.

1. Přijetí (akeptace)

Přijetí nabídky je právním jednáním. Přijetí je adresovaným právním jednáním a je účinné okamžikem dojití do sféry vlivu adresáta. Právní úprava nestanovuje odchylky od obecných ustanovení o přijetí nabídky, proto je možné nabídku přijmout i s drobnými odchylkami dle § 1740 odst. 3 OZ a nebo s odkazem na jiné obchodní podmínky dle § 1751 odst. 2. Jelikož se jedná o ustanovení dispozitivní, veřejná nabídka může tyto možnosti přijetí stnaovit odchylně od zákona a vyloučit tak například přijetí s odchylkami apod.

2. Včasnost přijetí

Zákon stanovuje dvě kritéria pro určení časového úseku, ve kterém musí přijetí dojít, aby vyvolávalo právní účinky. Prvním z nich je lhůta určená přímo ve veřejné nabídce. Druhým je lhůta přiměřená povaze nabídky. Pokud navrhovatel určí lhůtu k přijetí nabídky, nebudou zpravidla nastávat pochybnosti o včasnosti přijetí. Druhé kritérium je značně elastické a bude nutné jej vyoložit pro každý konkrétní případ zvlášť podle povahy veřejné nabídky. Bude zřejmě nutné postupovat obdobně jako v případě § 1735 a pro určení včasnosti přijetí tedy přihlédneme ke zvolenému prostředku uveřejnění, předmětu či charakteru plnění smlouvy a dalším okolnostem. V případě obchodního styku bude zapotřebí vzít v úvahu i praxi, kterou mezi sebou strany zavedly.Pokud veřejná nabídka nestanoví jinak, je smlouva uzavřena s prvním, kdo nabídku v souladu s podmínkami v ní určenými příjme. V okamžiku, kdy nastanou účinky přijetí, zaniká veřejná nabídka a ostatní přijetí již nevyvolávají právní účinky a nejsou zavazující.

3. Vícenásobné konkurenční přijetí

Tato situace nastane tehdy, pokud nabídka neurčí, že je smlouva uzavřena s více příjemci dle § 1784 OZ a a pro vznik smlouvy je nutné vybrat jednoho z příjemců, jejichž přijetí došlo ve stejný okamžik. V případě, že veřejnou nabídku přijme současně několik osob, pak platí, že smlouva je uzavřena s tou osobou, kterou navrhovatel zvolí. V tomto případě je vyžadováno, aby navrhovatel učinil další právní jedání vůči příjemci, kterého vybere.

4. Vícenásobné nekonkurenční přijetí

Tato situace nastane, pokud dle § 1784 veřejná nabídka výslovně určí, že smlouva je uzavřena s určitým počtem osob, případně se všemi, kdo veřejnou nabídku přijali ve lhůtě § 1782. Jelikož není nutné z množiny příjemců vybírat a jejichž přijetí si tudíž nekonkurují, jedná se o vícenásobné nekonkurenční přijetí a smlouva vznikne s každm příjemcem a nikoliv pouze s tím, kterého navrhovatel následně zvolil.

Příkladem tedy pokud nabídka určí, že je smlouva uzavřena s prvími peti příjemci, kteří své přijetí navrhovateli doručí.

Oznamovací povinnost navrhovatele

V případě, že dojde k uzavření smlouvy včasným dojitím akceptace, stanovuje zákon navrhovateli oznamovací povinnost spočívající v notifikaci příjemce veřejné nabídky. Obsahem této notifikace je dle zákona sdělení přijemci, že došlo k platnému uzavření smlouvy. Osobám, které neuspěly, pak navrhovatel musí doručit oznámení o tom, že smlouva uzavřena nebyla. Účelem této právní úpravy je posílení právní jistoty v tomto vztahu. Navrhovatel je povinen splnit notifikační povinnost bez zbytečného odkladu. Lhůta bez zbytečného odkladu má objektivní a subjektivní rozměr. V rámci objektivního je nutné, aby jednal bezodkladně, neprodleně. Ze subjektivního hlediska je důležité, zda povinný bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily.

1. Opožděné oznámení

Pokud navrhovatel příjemce notifikuje po lhůte stanovené zákonem vznikne smlouva tehdy, pokud příjemce uzavření neodmítne, a to ve lhůže bezodkladně po doručení opožděné notifikace. Oproti předchozí právní úpravě již pro vznik smlouvy není nutné potvrzení přijetí navrhovatelem.

2. Sankční vznik smlouvy pro neoznámení

§ 1784 odst. 2 stanoví, že navrhovatel je vázán všemi přijetími nabídky, jejichž původcům výsledek neoznámil. Jedná se o tzv. sankční vznik smlouvy. Smlouva vznikne marným uplynutím lhůty k notifikaci dle § 1783, zpětně k okamžiku dojití přijetí nabídky.