Veřejná nabídka
S pojmem veřejná nabídka se v OZ setkáváme v § 1780 an. Veřejná nabídka je návrhem na uzavření smlouvy učiněný vůči neurčitému okruhu osob. Právě množství adresátů tohoto právního jednání odlišuje veřejnou nabídku od návrhu na uzavření smlouvy dle § 1731. Prostý návrh na uzavření smlouy totiž vyžaduje, aby z něj bylo patrno, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Na rozdíl od prostého návrhu na uzavření smlouvy dle § 1731 je tedy nemožné u veřejné nabídky předem určit vůči kterým konkrétním osobám je nabídka činěna. Posouzení právního jednání jako veřejné nabídky má zásadní dopad na celý proces kontraktace a proto je nutné jej vykládat spíše restriktivně.
1. Veřejná nabídka v OZ
Pojem veřejná nabídka se v OZ vyskytuje na jediném místě, a to v § 1780 an. Dle OZ je veřejnou nabídou "...projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy." Dle odst. 2 platí, že "Podnět k uzavření smlouvy, z něhož neplyne úmysl uzavřít určitou smlouvu nebo který nemá náležitosti podle § 1732 odst. 1, se považuje za výzvu k podávání nabídek."
1. 1. Pojmové znaky
Dle výše uvedeného znění textu zákona je pro posouzení určitého právního jednání jako veřejné nabídky nutné, aby byly splněny následující pojmové znaky:
- Musí se jednat o projev vůle navrhovatele.
- Projev musí být učiněn vůči neurčitým osobám.
- Projev musí obsahovat nárvh na uzavření smlouvy.
- Projev musí splňovat náležitosti prostého návrhu na uzavření smlouvy dle § 1732 odst. 1.
- Z projevu vůle musí plynout úmysl uzavřít určitou smlouvu.
Nabídka je právním jednáním a musí tak splňovat obecné požadavky kladedné na právní jednání.[1] Základní požadavky kladedné na právní jednání jsou stanoveny v § 545 OZ an.
- ↑ HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 70.
