Dělba moci

nejvýrazněji teorii dělby moci charakterizoval Ch. L. Montesquieu (dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní), ovšem o dělbě moci se zmiňuje už i Aristoteles dělba moci je pevně spjata se systémem brzd a protiváh jedním z kritérií je také neslučitelnost funkcí (soudce nemůže být poslancem nebo senátorem)

Horizontální dělba moci

dělba moci mezi nejvyšší státní orgány (parlament, vláda, soudy) rozdělení do 3 autonomních mocí – orgánů: zákonodárná moc – vykovává parlament výkonná moc – prezident + vláda soudní – soudy vzájemně jsou : neslučitelné neodpovědné nepodřízené 1.praktickou realizací byla americká federální ústava z roku 1787, ve které se uplatnil vedle dělby moci také tzv.princip brzd a protivah, který zabraňuje, aby jedna složka získala dominantní postavení.

Vertikální dělba moci

Vztah centra státu s územními jednotkami Jak je stát územně organizován Dělíme na: Unitární státy (ČR, Francie) Federace (USA) Unitární stát

Jedno impérium a dominium Jedno státní občanství Jedna soustava nejvyšších orgánů Žádný jiný útvar na území státu nemá moc státní Federace

Dvojí impérium a dominium (federace a členských států) Dvojí soustava nejvyšších orgánů Dvě občanství