Uznání dluhu
Pojem
Uznání dluhu je jednostranné adresované právní jednání dlužníka (musí být doručeno do sféry vlivu věřitele), kterým dlužník uznává svůj dluh vůči věřiteli. OZ jej upravuje v §2053 jako jeden ze dvou způsobů utvrzení dluhu (druhým je smluvní pokuta) a jako příklad k dlužnímu úpisu v §1952/1 OZ. Je to pouhé právo dlužníka, nikoliv jeho povinnost, ale pokud dlužník dlužní úpis napíše, má to za následek běh nové promlčecí lhůty (§653/1 OZ) - již od sepsání. Uznáním dluhu není například příslib dlužníka, že do určitého data splní dluh. Při splnění dluhu musí být věřitelem dlužníkovi vráceno nebo na něm vyznačeno, že bylo splněno částečně. Důkazní břemeno po sepsání v případě sporu se přesouvá na dlužníka - musí prokázat, že dluh neexistuje.
Rozsah
Dlužník může svůj dluh přiznat v plné výši nebo jen částečně (i samostatně příslušenství). Pokud dlužník nevymezí rozsah, v jakém dluh uznává, má se za to, že uznává dluh celý. Uzná-li dlužník dluh je do jistiny, nemá se automaticky za to, že uznává i příslušenství pohledávky (úroky z prodlení).
Náležitosti
- Musí být učiněno bez výhrad
- Co do důvodu
- Co do výše
- Písemná forma (následkem je relativní neplatnost)
- Doručení do sféry vlivu věřitele
