Advokátní tarif

Hlavním právním předpisem zaobírajícím se odměnou advokáta je Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“). Tato vyhláška určuje, za jaké úkony a v jaké výši má být advokát odměněn, případně též určuje zvýšení či snížení takovéto odměny

Úkony právní služby

Mimosmluvní odměna náleží advokátovi za každý z těchto úkonů právní služby:

a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb,

b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem,

c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu,

d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé,

e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny,

f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny,

g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny,

h) sepsání právního rozboru věci,

i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny,

j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim,

k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim,

l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona,

m) sepsání listiny o právním jednání.

Dále vyhláška přiznává advokátovi poloviční odměnu náleží za každý z těchto úkonů právní služby:

a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví,

b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách,

c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání,

d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona,

e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí,

f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí,

g) účast při přípravě jednání,

h) jednoduchá výzva k plnění.

Za úkony právní služby nespecifikované výše náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

Užití ustanovení o mimosmluvní odměně

Ustanovení AT o mimosmluvní odměně se použijí, jestliže jsou náklady řízení advokátovi přiznávány rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu.

Co se týče odměny advokáta, mimo ni má advokát dále právo na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené AT.

Výše mimosmluvní odměny je dle AT počítána z tarifní hodnoty, dále má advokát nárok na odměnu za správu majetku, kdy mu náleží odměna ve výši 10 % z ročního příjmu spravovaného majetku, nejméně však 1.000, - Kč. K tomuto je třeba dodat, že v dnešní době rozmachu svěřenských fondů je pro advokáta velmi výhodné spravovat majetek takových fondů. Nejčastějším typem správy majetku je advokátní úschova, obecně nazývána depozitum, takovouto správu majetku upravuje zvláštní stavovský předpis, konkrétně ustanovení představenstva ČAK ze dne 28. června 2004, č. 7/2004 Věstníku, o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem.

Dále advokátovi náleží odměna za prohlášení o pravosti podpisu za každé vyhotovení prohlášení o pravosti podpisu jedné osoby na jedné listině a za provedení autorizované konverze dokumentu. Vzhledem k tomu, že odměna činí 30 Kč za každý takovýto úkon, většina advokátů je poskytuje v rámci služeb a neúčtuje je zvlášť.

Sazba mimosmluvní odměny a tarifní hodnota

Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty

1.	do 500 Kč	300 Kč
2.	přes 500 Kč do 1000 Kč	500 Kč
3.	přes 1000 Kč do 5000 Kč	1 000 Kč
4.	přes 5000 Kč do 10000 Kč	1 500 Kč
5.	přes 10000 Kč do 200000 Kč	1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10000 Kč
6.	přes 200000 Kč do 10000000 Kč	9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10000 Kč, o které hodnota převyšuje 200000 Kč
7.	přes 10000000 Kč	48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100000 Kč, o které hodnota převyšuje 10000000 Kč

Za tarifní hodnotu se považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Nutno upozornit, že při určování tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

V případě, že předmětem právní služby opětující se plnění, např. nájem, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot takovýchto plnění; avšak jde-li o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. Oproti tomu stojí výkon rozhodnutí nebo exekuce, kdy pro stanovení tarifní hodnoty z opětujícího se plnění je rozhodná pouze hodnota splátek, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce již splatné.

Pokud v řízení dochází ke spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší. Méně obvyklým případem je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.

AT myslí i na manželské majetkové právo a na vypořádání společného jmění manželů. Při tomto se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání.

V neposlední řadě se odlišně vypočítá tarifní hodnota v dědických věcech, zde se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta.

Určení tarifní hodnoty pro případy postrádající peněžitý rozměr

Ne vždy je možné vyjádřit hodnotu věcí či práv v peněžitém rozměru a problematikou takovýchto případu se zabývá § 9 AT. Toto ustanovení rozlišuje případy pro tarifní hodnotu 1.000,- Kč, 5.000,- Kč, 10.000,- Kč, 35.000,- Kč a 50.000,- Kč.

Tarifní hodnota 1.000,- Kč je stanovena při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

Hodnota 5.000,- se užívá ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění.

Hodnota 10.000,- Kč je, dalo by se říci, univerzální, neboť se použije pro případy, kdy nelze hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a AT dále nestanoví jinak.

Částka 35.000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech

a) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné,

b) žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný,

c) zřízení nebo zrušení věcného břemene nebo práva stavby a dalších práv a povinností z věcných břemen nebo práva stavby,

d) osobnostních práv, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy,

e) nájmů nebytových prostor, staveb a pozemků, nejde-li o peněžité plnění.

Částka 50.000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech

a) osobnostních práv, ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, s návrhem na náhradu nemajetkové újmy,

b) uvedených pod písmenem a) tarifní hodnoty 35.000,- Kč, jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví,

c) rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení,

d) žalob, kasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí kterým byla stanovena tarifní hodnota 5.000,- Kč, a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu,

e) ústavních stížností, s výjimkou věcí, kterým byla stanovena tarifní hodnota 5.000,- Kč.

Odměna dle typu řízení

Při zastupování ve správním řízení, včetně řízení o přestupcích nebo o jiných správních deliktech se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč.

Při obhajobě v trestním řízení ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, se považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč.

Při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věci tarifní hodnotou 500 Kč, přičemž k zákonnému snížení sazby u mladistvých se nepřihlíží, se považuje za tarifní hodnotu

a) částka 5000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok,

b) částka 10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let,

c) částka 30 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let,

d) částka 50 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující deset let anebo za který lze uložit výjimečný trest.

Při zastupování poškozeného v trestním řízení ve věci náhrady újmy, jež byla poškozenému způsobena trestným činem, se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč; pokud byla poškozenému přisouzena jako náhrada újmy peněžní částka převyšující 10 000 Kč, považuje se za tarifní hodnotu tato peněžní částka.

Zvláštní situací je výkon funkce opatrovníka dítěte podle zvláštního právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, zde se považují za tarifní hodnotu částky uvedené v § 10 odst. 3 AT. Přitom se vychází z trestních sazeb, které by se na pachatele vztahovaly, pokud by byl trestně odpovědný.

Zvýšení nebo snížení mimosmluvní odměny

U úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.

Advokát může snížit mimosmluvní odměnu až o polovinu, výjimku zde tvoří případy, které advokát poskytuje bez nároku na odměnu tzv. pro bono, které stojí zcela mimo problematiku nepřiměřeně nízké ceny advokátních služeb.

V případě spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

Pokud se jedná o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %.

Při obhajobě v trestním řízení vedeném pro trestné činy spáchané v souběhu náleží advokátovi pouze odměna stanovená pro trestný čin s nejvyšší trestní sazbou.

Sazby mimosmluvní odměny podle § 7 AT za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem se snižují o 20 %.

Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem snížená podle odstavce 1 činí nejvýše 5000 Kč.

Sazba mimosmluvní odměny za právní poradu poskytnutou podle § 18a zákona o advokacii činí 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu právní porady a za právní poradu poskytnutou činí 300 Kč za každou i jen započatou hodinu právní porady.

Náhrada hotových výdajů

Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.

Při poskytování právní porady podle § 18a a 18b zákona o advokacii náleží advokátu náhrada cestovních výdajů pouze v odůvodněných případech. Náhrada jiných hotových výdajů mu nenáleží.

Advokát se může s klientem dohodnout na přiměřené paušální částce jako náhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby. Klient pak při vyúčtování nemůže požadovat specifikaci těchto hotových výdajů a advokát nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby.

Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Co se týče cestovních náhrad, dochází zde k zajímavé situaci, které by snad bylo možné nazvat „nepřímým dvojím zdaněním“, kdy pohonné hmoty, za které již advokát, který je plátcem daně, odvedl daň z přidané hodnoty jsou znovu daněny při přiznávání nákladů řízení.

Otázkou je, zda advokát může uplatňovat i výdaje za stravu. K posouzení takového nároku je třeba rozlišovat dvě situace, a to cestu advokáta a cestu ustanoveného advokáta. V prvním případě má advokát nárok i na stravné při splnění dalších podmínek, jestliže délka pracovní cesty je delší než 12 hodin. Ve druhém případě má ustanovený obhájce v rámci hotových výloh nárok na stravné podle obecných předpisů.

Náhrada za promeškaný čas

Advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby

a) při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět,

b) za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání před soudem nebo jiným orgánem, jestliže toto zpoždění činí více než 30 minut.

Není-li dohodnuto jinak, náhrada činí 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu.

Advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a za dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž byl o tom advokát včas předem vyrozuměn; bylo-li jednání odročeno nebo se nekonalo z důvodů spočívajících na straně klienta advokáta a byly-li tyto důvody advokátovi známy nejméně dva dny před termínem jednání, náleží mu náhrada ve výši jedné čtvrtiny mimosmluvní odměny.

Náhrada za promeškaný čas advokátu nenáleží, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby (§ 11 AT).

Osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty

Advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, předloží soudu nebo jinému orgánu, u kterého uplatňuje z tohoto důvodu zvýšení odměny a náhrad podle § 23a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb., § 151 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů., osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně.

Vykonává-li advokát advokacii ve veřejné obchodní společnosti zřízené podle § 15 zákona č. 85/1996 Sb., předloží za výše uvedeným účelem soudu nebo jinému orgánu osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně ohledně této obchodní společnosti.

Z hlediska účtování přichází na řadu úvaha, jak účtovat služby poskytované advokátem zdarma, tedy bez úplaty. Takové služba nepodléhá dani z přidané hodnoty, neboť § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, plyne, že předmětem této daně je poskytování služeb za úplatu.

Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení

Pro občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty

1) do 10.000 Kč ………………………. 200 Kč,

2) přes 10.000 Kč do 30.000 Kč ……… 300 Kč

3) přes 30.000 Kč do 50.000 Kč ……… 500 Kč.

V tomto případě je celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízení omezena výší tarifní hodnoty.

Podmínkou pro takovéto snížení tarifní hodnoty musí být skutečnost, že tentýž žalobce uplatní identický návrh v obdobných věcech, co do skutkového a právního rozsahu.

Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů.

V uvedených řízeních činí paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení 100 Kč za každý z úkonů právní služby.

Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů ve výše uvedených řízeních se stanoví podle § 7 AT a za takto hrazený úkon činí paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady 300 Kč za každý úkon právní služby.

V rámci této výjimečné úpravy tarifní hodnoty se použijí ustanovení § 6 a § 8 až 12 AT přiměřeně.

Uvedená snížení tarifní hodnoty se nedají použít na směnečná řízení, a to vzhledem k charakteru takového řízení, jak uvádí ve svém Vrchní soud v Olomouci ve svém usnesení ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 4 Cmo 322/2014.