Zveřejňování seznamů dlužníků
Obecně lze uvést, že Úřad pro ochranu osobních údajů považuje zveřejnění nebo zpřístupnění osobních údajů dlužníků za nátlakové jednání, kterým je porušován článek 10 Listiny základních práv a svobod. Zveřejňování nebo zpřístupňování osobních údajů v souvislosti s neúhradou pohledávek (i minulých) považuje Úřad pro ochranu osobních údajů za nepřípustné zasahování do soukromí, neboť zpřístupněním údaje, který byl získán na základě soukromoprávního vztahu, bez souhlasu dlužníka, může dojít k poškození dobrého jména dlužníka (je nutné podotknout, že může probíhat spor o platnost pohledávky věřitele, zápis může mít šikanózní povahu nebo může být zapsán omylem, vzhledem k tomu, že provozovatelé těchto registrů neověřují podklady, na základě kterých byla fyzická osoba do seznamu zapsána atd.) v mnoha dalších vztazích, jak soukromoprávních, tak i veřejnoprávních. Zpřístupnit osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů (dlužníka) lze v tomto případě pouze oprávněným osobám. V ostatních případech může správce osobní údaje zveřejnit nebo zpřístupnit jen se souhlasem subjektu údajů (dlužníka). Více ve stanovisku č. 1/2001 Zveřejňování jmen dlužníků. Jistou odchylku od shora uvedeného představuje insolvenční rejstřík, obsahující záznamy o osobách v insolvenci. Insolvenční rejstřík je zřízen zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), přičemž je stanoveno, že insolvenční rejstřík je veřejně přístupný s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Zveřejnění údajů o dlužnících v rámci insolvenčního rejstříku tak nelze a priori považovat v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.