Promlčecí doba přestupku

Z Iurium Wiki

Verze z 28. 6. 2024, 11:55, kterou vytvořil JF (diskuse | příspěvky) (Délka promlčecí doby)

Uplynutí promlčecí doby je jedním z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek.

Délka promlčecí doby

Promlčecí doba činí:

  • 1 rok u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč[1]
  • 3 roky u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více[2]

Tuto promlčecí dobu lze v zákonem daných případech stavět nebo přerušit[3]. Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová[4] (jinak řečeno, promlčecí doba se restartuje).

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději:

  • 3 roky u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
  • 5 let u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo stavění promlčecí doby.[5]

--

Pozn.: U přestupků, které nemají pevně stanovenou horní sazbu pokuty je promlčecí doba také 1 rok:

Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76[6]
Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

Stavění promlčecí doby

Přerušení promlčecí doby

Vývoj délky promlčecí doby

Promlčecí doba v praxi

Zdroje

Reference

Autoři článku: JF