Moderní právní pozitivismus

MODERNÍ PRÁVNÍ POZITIVISMUS - Ryzí nauka právní (normativní teorie) - Vznikla ve dvacátých letech 20. století - Za jejího zakladatele jsou považováni Hans Kelsen (škola vídeňská) a František Weyr (brněnská normativní teorie) - Oba právní vědci si vytýčili úkol vybudovat skutečnou teorii práva (právní vědu) se svou vlastní normativní metodou - V meziválečném období byla tato teorie rozvíjena především ve Vídni, tzv. vídeňskou školou, vedenou Hansem Kelsenem (sem patřili např. A. Merkl, A. Verdross, F. Kaufmann a F. Schreier). - Dalším centrem ryzí nauky právní bylo Brno, kde se její příznivci shromažďovali kolem Františka Weyra (např. A. Sedláček nebo A. Procházka, částečně byl s touto teorií spřízněn i Karel Engliš). - Znaky normativní teorie o Východisko tvoří transcendentální (kritická) filozofie Immanuela Kanta - kantovská myšlenka dualismu přírody a mravnosti o Ostré oddělení sfér Sein a Sollen o Rozlišování mezi kognitivní a volitivní sférou o Antiideologická tendence a akcentace hodnotového relativismu o Požadavek ryzosti (čistoty) metody právní vědy o Kritické stanovisko k ostatním směrům v právním myšlení Hans Kelsen (1881 - 1973) - Rakouský právní teoretik, právní filozof a státovědec - Narodil se v Praze, v německy mluvící židovské rodině, ale brzy se přestěhoval do Vídně, kde získal právní vzdělání. - Po první světové válce se stal profesorem ústavního práva. Podílel se na tvorbě ústavy Rakouska, která platí dodnes a stal se přísedícím ústavního soudu. - Po roce 1930 musel opustit z politických důvodů Rakousko a jeho působištěm se stal Kolín nad Rýnem, dále působil v Ženevě a v letech 1936-1938 také na německé právnické fakultě v Praze. - V roce 1940 opustil Evropu a po krátkém působení na Harvardu se stal profesorem na Universitě v Berkeley v Kalifornii, kde působil až do své smrti. - Kelsen podává výklad svého učení v práci Ryzí nauka právní - Definuje právo v jeho nejobecnějším smyslu jako „specifickou techniku společenské organizace“ - Kelsen zdůrazňuje funkci práva a ta může být univerzálně platná - Právo lze definovat jako donucující řád lidského chování - Kelsen – právní norma o Konstitutivním prvkem právního systému jako donucujícího společenského řádu je norma, která stanoví, že něco má být v daném právním řádu o Právní řád je systém právních norem o Určitá množina norem tvoří systém, jestliže jejich platnost lze převést na jedinou normu jako konečný důvod platnosti - Grundnorm (základní norma) - Kelsen a teorie práva o Kelsen ostře vystupoval proti dosavadní právní teorii (jak se vyvinula v 19. století). o Vytýkal jí míšení práva s mimoprávními jevy (morálka, náboženství, sociologie) a prosazoval přísně juristický přístup k právu. o Odmítal také tzv. dualismy v právu (tedy rozlišování objektivního a subjektivního práva, veřejného a soukromého práva, atp.). - Kelsen a státověda o V ústavním právu se Kelsen pokládá za tvůrce evropského modelu ústavního soudu jako nejvyššího ochránce demokracie. o Tento model, odlišný od ústavního soudnictví v USA, převzala řada dalších zemí (od roku 1921 i Česká republika). František Weyr (1879 – 1951) - Narodil se ve Vídni, vystudoval práva v Praze. Roku 1912 se habilitoval na pražské právnické fakultě, vyučoval rakouské ústavní a správní právo na pražské technice, v roce 1919 byl jmenován řádným profesorem na české technice v Brně. - Byl členem Revolučního národního shromáždění, jako člen ústavního výboru se podílel na tvorbě nové ústavy po roce 1918. - Patřil k zakladatelům Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, byl jejím prvním děkanem, v roce 1923–1924 byl rektorem MU - Mezi jeho nejdůležitější práce patří Základy filosofie právní (1920), Soustava československého práva státního (1924), Teorie práva (1936), Československé ústavní právo (1937). Herbert L. A. Hart (1907 – 1992) - Jeden z nejvlivnějších právních teoretiků 20. století, profesor právní filozofie v Oxfordu - Je pokračovatelem analytického právního pozitivismu založeného Austinem a Benthamem - Jeho nejdůležitější prací je dílo Pojem práva (The Concept of Law) z roku 1961 o Minimální obsah přirozeného práva v právu pozitivním - Bez jistého obsahu nemohou právo a morálka podporovat minimální účel, který lidé mají ve svém společenství, jímž je přežití. - Obsahy právních a morálních pravidel se vztahují k následujícím přirozeným danostem: o Lidská zranitelnost o Přibližná rovnost o Omezený altruismus o Omezené zdroje o Omezené porozumění a síla vůle - Hartovo chápání práva o Hartovo chápání práva vychází z odmítnutí představy Austina o suverénovi o Hart tvrdí, že obsahem práva nejsou pouze příkazy zaštítěné hrozbou sankce o Primární pravidla jsou pravidla, která lidem ukládají povinnosti o Sekundární pravidla jsou pravidla, která přenášejí na individua veřejnou nebo soukromou moc - pravidla změny, pravidla rozhodování, pravidla uznání - Separace práva a morálky o Debata Hart v. Devlin  Doporučení, aby homosexuální aktivity dospělých v soukromí již nebyly nadále posuzovány jako trestní delikty o Základní premisy Hartovy koncepce separace práva a morálky jsou:  porušení nějakého standardu konání není dostatečnou podmínkou pro uplatnění trestu  nemorální jevy není možné řešit právem  morálku společnosti není možné prosazovat státním donucením PRÁVNÍ INSTITUCIONALISMUS - Toto speciální učení teorie pozitivního práva se zabývá otázkou vztahu norem (normativních souborů) a institucí - Vytvořili jej nezávisle na sobě profesor právní filozofie v rakouském Štýrském Hradci Ota Weinberger (1919 – 2009) a skotský profesor práva Neil MacCormick (1941 – 2009) - Právo chápe jako systém praktických informací určujících strukturu a chování státu a jeho zařízení. - Platnost právního řádu je dána tím, že příslušný systém norem fakticky determinuje organizaci a fungování právních institucí. - Poznávání práva je tedy pochopením smyslu právních norem a poznáním jejich institucionalizované funkce. - Právní institucionalismus je druh právního logicismu - studuje strukturu právních norem a jejich dynamiku. - Na rozdíl od ryzí nauky právní rozlišuje různé typy právních pravidel (normy chování/právní zásady, normy chování/normy zmocňovací, atd.) - Právní dynamiku chápe jako souhru norem a skutečností (zejména právních aktů). - Jde o učení pozitivistické, které však uznává racionální právně politickou analýzu. - Teorii spravedlnosti nechápe jako politický program, nýbrž jako kritické zkoumání na základě ideálů solidárnosti, rovnosti a svobody. - Je třeba rozlišit typy rovnosti a svobody a rozhodnout se pro vyvážený systém rovnosti a svobod s ohledem na jejich sociální efekt.