Skončení pracovního poměru

Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.

Skončit pracovní poměr je možné jen způsoby a z důvodů uvedených v zákoníku práce. Základně se dělí na:

• právní jednání účastníků pracovního poměru
• právní události
• úřední rozhodnutí

Právní jednání účastníků pracovního poměru

Jedná se o nejčastější způsob skončení pracovního poměru, kdy jedna či obě ze stran o to mají zájem. Právní úprava vymezuje pouze následující 4 druhy právního jednání, které vede ke skončení pracovního poměru:

• dohoda o rozvázání pracovního poměru
• výpověď
• okamžité zrušení
• zrušení ve zkušební době

Právní události

Další možností, jak zanikají pracovní poměry jsou objektivní právní skutečnosti, které jsou alespoň z části nezávislé na lidské vůli. Zákoník práce zmiňuje:

• smrt zaměstnance
• smrt zaměstnavatele
• uplynutím doby

Smrt zaměstnance

Smrtí zaměstnance automaticky zaniká pracovní poměr (§ 48/4).

Smrt zaměstnavatele

Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnavatele pouze v případě, se jedná se o fyzickou osobu a její živnost nepokraučuje dle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona (§ 342/1).

Uplynutím doby

V případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby (§ 48/2). Pravidla pro pracovní poměr na dobu určitou jsou uvedena zde: Pracovní smlouva#Ujednání o době trvání pracovního poměru