Česká lékařská komora
Česká lékařská komora (zkratka ČLK) je nezávislá samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře v České republice. Jejím hlavním cílem je zaručení odbornosti a způsobilosti svých členů k výkonu lékařského povolání. Byla zřízená 1. června 1991 zákonem č. 220/1991 Sb. Sídlí v Olomouci, celá řada oddělení a orgánů komory se však nachází na adrese její pražské kanceláře.[1]
ČLK podléhá dohledu Ministerstva zdravotnictví, jakožto ústředního orgánu pro zdravotní služby a jejich poskytovatele, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí,[2] což přímo dopadá na činnost lékařů, které komora obligatorně sdružuje. To může vytvářet určité pnutí při přijímání nových regulativů a jejich hodnocení. Zvláštní zákony (jako např. zákon o zdravotních službách) pak počítají s kompetencemi obou těchto veřejnoprávních subjektů.
Obsah
1. Funkce komory
Česká lékařská komora je stavovskou organizací, kterou se dá šířeji definovat jako z části zájmové sdružení, z části samosprávnou veřejnoprávní korporací vykonávající veřejnou správu nad osobami vykonávajícími lékařská povoláni. Bez členství v komoře tato povolání vykonávat nelze. Zákony komoře ukládají, či umožňují provádět následující činnosti.[3]
1.1 Dohled nad výkonem povolání členů
Česká lékařská komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a interními předpisy komory. Cíle dosahuje pomocí provádění kontroly podle zákona o zdravotních službách, řešení stížnosti na výkon povolání svých členů, a případně uplatněním disciplinární pravomoci podle zákona č. 220/1991 Sb.[4]
1.2 Celoživotní vzdělávání
Česká lékařská komora zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání, a to zejména účasti na systému celoživotního vzdělávání a účasti na provádění specializačních zkoušek.[5] Celoživotní vzdělávání lékařů slouží k prohlubování odborné způsobilosti lékaře pro výkon povolání. Komora se podílí se na tvorbě a schvalování vzdělávacích programů specializačního vzdělávání lékařů,[6] vydává závazná stanoviska k odborným problémům poskytování zdravotních služeb (tzv. clinical guidelines) a ve zdravotnickém výzkumu.[7] Dále pro své členy organizuje vzdělávací akce a klinické stáže.[8] Pro zajištění výše zmíněného, ČLK iniciovala vznik Asociace pro celoživotní vzdělávání.[9]
1.3 Seznam členů ČLK
Česká lékařská komora vede seznam svých členů, přičemž jejím členem musí být každý lékař vykonávající lékařské povolání v České republice. V roce 2021 ČLK podle dat OECD sdružovala necelých 45 000 lékařů.[10] Seznam členů je, vyjma některých osobních údajů lékařů, veřejný.[11] ČLK do seznamu zapíše každého, kdo ukončil studium na lékařské fakultě české nebo zahraniční univerzity a je oprávněn k výkonu lékařské praxe v České republice.[12]
1.4 Ochrana zájmů a práv členů
Česká lékařská komora prosazuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, včetně zájmů ekonomických. Komora dále chrání profesní čest lékařů a prosazuje řádné podmínky pro výkon lékařského povolání. Členové ČLK mohou využít bezplatného právního poradenství právní kanceláře ČLK, ve věcech spjatých s výkonem lékařského povolání.[13]
1.5 Další funkce
Mezi další důležité funkce ČLK patří účast na jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů, a účast na výběrových řízeních na vedoucí místa ve zdravotnictví.[14]
ČLK dále vydává magazín Naše zdravotnictví, určený široké veřejnosti. Pro veřejnost odbornou pak časopis Tempus Medicorum. Komora také uděluje ocenění Rytíř českého lékařského stavu a Čestnou medaili ČLK.[1]
2. Struktura komory
2.1 Organizace na okresní úrovni
Základním článkem české lékařské komory jsou okresní sdružení lékařů a obvodní sdružení lékařů v hlavním městě Praze (dále jen "okresní sdružení ").[15] Okresní sdružení mají tyto orgány:
- okresní shromáždění členů,
- představenstvo okresního sdružení,
- čestnou radu okresního sdružení,
- revizní komisi okresního sdružení.[16]
Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení, mohou se jej účastnit všichni členové zapsáni v seznamu vedeném okresním sdružením. Okresní shromáždění mezi jinými volí svého zástupce na sjezdu delegátů, představenstvo okresního sdružení a jeho předsedu, čestnou radu a revizní komisi okresního sdružení.[17]
Představenstvo okresního sdružení, jakožto řídící a výkonný orgán okresního sdružení, hospodaří s jeho majetkem, registruje a vede seznam jeho členů, a spolupracuje se státními orgány.[18]
Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc. V případě porušení povinnosti člena komory může uložit důtku či pokutu.[19]
Revizní komise okresního sdružení se zabývá kontrolou činnosti okresního sdružení, pozastavuje rozhodnutí představenstva pro rozpor s právními nebo interními předpisy, podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení.[20]
2.2 Organizace na celostátní úrovni
Nejvyšším orgánem komory je sjezd delegátů, který mezi jinými tvoří interní předpisy komory, schvaluje rozpočet komory a volí a odvolává:
- představenstvo komory – její řídící a výkonný orgán, který zejména svolává sjezd delegátu, hospodaří s majetkem komory a vede seznam členů;
- prezidenta komory – který zastupuje komoru navenek a svolává a řídí jednání představenstva komory;
- revizní komisi komory – která kontroluje činnost komory a pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta a okresních shromáždění pro rozpor se zákonem nebo interními předpisy komory;
- čestnou radu komory – která vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory, tj. ukládá disciplinární opatření za závažné porušení povinnosti člena komory, dále také rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím čestných rad okresních sdružení.[21] Opravným prostředkem proti rozhodnutí čestné rady lékařské komory je správní žaloba.[22] [23]
