Právnická osoba
Právnická osoba je organizace osob nebo majetku, která se vytváří pro určitý účel a které objektivní právo přiznává právní subjektivitu.[1] Za osobu v právním smyslu můžeme považovat jen ten subjekt práva, který je možné identifikovat, který je způsobilý jednat a za svoje jednání i odpovídat.[2] Tato definice se tak dotýká jak osob fyzických, tak právnických.
Základními znaky právnické osoby jsou:
- právní subjektivita
- majetkový a personální substrát
- organizace
- konkrétní účel
Právní subjektivitu musí právnické osobě přiznávat právo. V ČR tak dělá xxxxx (na slovensku § 18 občanského zákoníku) a je založená na zásadě neomezené subjektivity. Toto ovšem není bezvýhradní. Logicky totiž vyplývá, že právnická osoba nemá a nemůže mít způsobilost na práva, které může mít dle jejich povahy pouze fyzická osoba (např. rodinná či osobnostní práva, způsobilost být poručníkem, apod.).[3]
Právnické osoby můžeme dělit do dvou kategorií - korporace a fundace. Fundace jsou založené na bázi majetkového substrátu (je to sdružení majetku), korporace jsou založené na bázi personálního substrátu (je to sdružení osob).
