Teoretická neshoda
Teoretická neshoda je pojem, který přinesl Ronald Dworkin. Jedná se o párový pojem vůči empirické neshodě. Empirická neshoda je banální a běžná záležitost, kdy dva právníci spolu sdílejí teorii toho, jak odůvodnit určitý právní názor, přesto spolu v konkrétní otázce nesouhlasí, protože mají odlišnost znalost resp. neznalost pozitivního práva (zákonů, judikatury, apod.). Např. se tehdy shodnou, že trestní zákoník stanoví určitý věk, do kterého je soulož s dítětem trestná jako pohlavní zneužití, ale už se neshodnou, jaký věk to přesně je. Náhledem do trestního zákoníku zjistí, který z nich měl pravdu. Empirická neshoda se dá tedy vyřešit empirickým způsobem.[1]
Teoretická neshoda naopak znamená, že se dva právníci shodnou o tom, co pozitivní právo stanovuje, přesto mají jiný názor na to, jak odpovědět na danou právní otázku.[2] Příčinou a současně vysvětlujícím důvodem teoretické neshody mohou být například rozdílné názory na to, jaký je vztah mezi platností práva a spravedlností (resp. morální správností), kde už končí právní argumentace a začíná argumentace politická, kde už končí interpretace zákona a začíná jeho "přepisování", která z konkurenčních juristických metodologií je správná, co je přijatelným důvodem k prolomení doslovného významu ustanovení zákona, jak řešit konflikt mezi individuálními právy a veřejným zájmem, apod.[3]
Dworkin na těchto případech ukazuje, že v právní komunitě neexistuje obecná shoda o otázkách týkajících se normativních základů práva. Je důležité si uvědomit, že teoretickou neshodu v tomto slova smyslu Dworkin chápe jako tzv. rozumné neshody (reasonable disagreement), totiž neshody mezi dobře informovanými, rozumnými a argumentujícími právníky.[4]
- ↑ SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu. Praha: Ústav státu a práva, 2011, s. 221.
- ↑ SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu. Praha: Ústav státu a práva, 2011, s. 221-222.
- ↑ SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu. Praha: Ústav státu a práva, 2011, s. 222.
- ↑ SOBEK, Tomáš. Právní myšlení. Kritika moralismu. Praha: Ústav státu a práva, 2011, s. 223.