Svéprávnost

Svéprávnost nám definuje ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ): „Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).“ Svéprávnost je výrazem rozumových a volních schopností fyzických osob, je to pojem přičítaný typicky pouze osobám fyzickým. U právnických osob tedy nemůžeme hovořit o svéprávnosti, jelikož ta sama o sobě právně nejedná, chybí jí volní a rozumová stránka a jedná vždy v zastoupení. Jednoduše řečeno, jedná za ni vždy nějaký konkrétní člověk. Svéprávnost musíme důrazně odlišit od zletilosti, což je dovršení osmnácti let věku. I pokud má osoba soudem přiznanou svéprávnost, nemusí být zletilá, tudíž si například nemůže v obchodě koupit alkohol a tabákové výrobky, jelikož ty se prodávají pouze zletilým osobám.

Vývoj terminologie

Za dřívější právní úpravy byl adekvátním pojmem „způsobilost k právním úkonům“, jenž je nově nahrazen pojmem svéprávnost. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku odůvodňuje tuto změnu argumentací, že termín „způsobilost k právním úkonům“ je pojmem socialistické právní terminologie. Ta nahrazovala typicky jednoslovné pojmy víceslovnými. Označení „svéprávnost“ je navíc dle DZ věcně správné, neboť vyjadřuje, že kdo je s to vlastním jednáním nabývat subjektivní práva a zavazovat se k povinnostem, je osobou svého práva (sui iuris).

Nabytí svéprávnosti

Svéprávnost se nabývá postupně společně s vývojem rozumových a volních schopností jedince. Plná svéprávnost, tedy způsobilost ke všem právním jednáním, je zásadně vázána na zletilost. Existují ale i vyjímky.

Emancipace

Emancipace neboli přiznání svéprávnosti soudem je upraveno v § 37 OZ, odst. 1: „Navrhne-li nezletilý, ketrý není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého." Vždy musí být splněna podmínka osvědčení schopnosti živit se a obstarat si své záležitosti. K zjištění této shcopnosti bude soud docházet zejména u nezletilých, kteří se zavázali k výkonu závislé práce, zpravidla bydlí sami a sami spravují svou vlastní domácnost. Ve výjimečných případech je možné emancipovat nezletilého i proti vůli rodičů, pokud je to v jeho nejlepším zájmu.