Právní odpovědnost

Právní odpovědností se rozumí povinnost snášet sankci/nést odpovědnost za zaviněné porušení povinnosti. Spočívá ve vzniku sekundární odpovědnosti toho, kdo porušil svou povinnost primární. Stanovit odpovědnost znamená, že se právní normou uloží subjektu povinnost chovat se určitým způsobem. Ve sféře občanského práva může být realizace takové povinnosti uskutečněná s pomocí státního donucení. V trestním a správním právu je její realizace zásadně spojena s aplikací státního donucení.

Deliktní způsobilost

Deliktní způsobilost znamená schopnost nést právní odpovědnost za vykonané delikty. Vztahuje se jak na fyzické osoby, tak na právnické osoby. Její nedostatek vylučuje obecnou odpovědnost.

Porušení právní odpovědnosti

Struktura porušení právní odpovědnosti spočívá v subjektivních a objektivních znacích.

Objektivní znaky

• Objekt

• Objektivní stránka (protiprávní jednání, příčinná souvislost, škodlivý následek)

Subjektivní znaky

• Subjekt

• Subjektivní stránka porušení (zavinění)

Trestní odpovědnost

Dána úmyslným nebo nedbalostním úkonem, který porušuje normy TZ (nulová odpovědnost bez zavinění); odpovědnost musí být prokázána.

Civilní odpovědnost

Nejen úmyslné nebo nedbalostní porušení zákona, ale i právní povinnosti (nejen zákona).

Okolnosti vylučující protiprávnost

• Krajní nouze a nutná sebeobrana

• Souhlas poškozeného (jen takové zájmy, o kterých může subjekt rozhodovat a musí jít o subjekt svéprávný a svolení musí být dáno předem)

• Výkon povolání (lékař není trestně odpovědný za lékařské úkony řádně prováděné)

• Přípustné riziko (riziko v kosmonautice či riziko v lékařském výzkumu)

• Oprávněné použití zbraně (zákon o ozbrojených silách ČR, zákon o Policii ČR)