Propuštěnci - libertini
Propuštěncem rozumíme osvobozeného otroka.
Propuštěnec
Ten se stal římským občanem, ale jeho minulost nebyla zapomenuta. Již při manumissiu (propuštění) otrok většinou sliboval svému pánovi úctu a nějaké služby. Např. pohlídat mu dům nebo poskytnout mu své řemeslo. Bývalý pán se stává jeho patronem, musí mezi nimi existovat uctivý vztah. Bývalý otrok nesmí svého bývalého pána zažalovat, nebo pouze se souhlasem praetora. Bývalý pán jej mohl pro drzé chování opět zotročit. "Oprávnění patrona vůči propuštěnci přecházela na patronovy potomky (descendenty), nevztahovala se však na potomky propuštěncovy. Vidíme tedy, že libertinové byli jen přechodnou kategorií obyvatelstva, ve třetí generaci se potomci propuštěnců stávali již plnoprávnými římskými občany."[1]
Odkazy
- ↑ Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M., Římské právo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. str.67