Koncentrace řízení
Zásada koncentrace řízení
Koncentrace řízení je určitý zákonem daný "stop stav" do kterého mohou účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání. K později uvedeným důkazům a skutečnostem soud (až na výjimky) nepřihlíží. Používá se jen u skutkových okolností, které jsou předmětem dokazování. Je třeba rozlišovat označení důkazů a provádění důkazů. K provádění důkazů žádný "stop stav" neexistuje. Zásada koncentrace řízení je typická pouze pro sporná řízení.
Z koncentrací řízení souvisí zásada eventuální která je výsledkem procesní opatrnosti účastníků řízení. Účastníky řízení jsou tvrzeny všechny skutečnosti (nikoli jen podstatné) a navrhují důkazy in eventum, tj. pro případ, že by se staly rozhodnými.
Okamžiky nastání koncentrace:
- skončení přípravného jednání- §114c o.s.ř.
- skončení prvního jednání- §118b o.s.ř.
- v okamžiku vyhlášení rozsudku soudem I. stupně
Skončení přípravného jednání
Účastníci musí být řádně a včas předvoláni a současně poučeni o nastoupení účinků koncentrace řízení.Soud může na návrh některého z účastníků z důležitých důvodů poskytnout lhůtu, která však nemůže být delší než 30 dnů. V rámci přípravného jednání však soudce nemůže provádět dokazování. Nastává tedy situace, kdy účastníci mají předkládat důkazy, ale ty nemohou být prováděny v rámci dokazování. Soud tedy může později dospět k tomu, že bude potřebovat další důkazy ty však nemohou být účastníky označeny z důvodu koncentrace (nejedná-li se o výjimku). I z tohoto důvodů soudci často přípravná řízení nenařizují.
