Uživatel:KBenešová

Dříve existovala v českém trestním právu pouze jedna forma přípravného řízení, ale od novely trestního řádu z roku 2001 provedené zákonem č. 265/2001 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2002, existují českém trestním právu procesním tří formy přípravného řízení. Jednotlivá přípravná řízení se od sebe liší zejména podmínkami, za jakých je lze konat, rozsahem dokazování a způsobem ukončení. Trestní řád rozlišuje standardní přípravné řízení, rozšířené přípravné řízení a zkrácené přípravné řízení.

Zkrácené přípravné řízení je tedy speciální formou přípravného řízení, které je vedeno o nejméně závažných trestných činech a jeho cílem je co nejefektivněji a nejrychleji postavit obviněného před soud, a tak dosáhnout ve věci rozhodnutí v co nejkratší lhůtě. Ze zásad priority speciální právní úpravy před obecnou právní úpravou a zásady rychlosti řízení plyne, že pokud jsou splněny zákonné podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení, pak by se takové řízení mělo konat.

Systematika

Zkrácené přípravné řízení je upraveno v části druhé zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“ nebo „TŘ“), konkrétně v § 179a až § 179h TŘ. Ustanovení o zkráceném přípravném řízení se užijí i v řízení v trestních věcech mladistvých dle zákona č. 218/2003 Sb., soudnictví ve věcech mládeže a i v řízení proti právnickým osobám dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, neboť žádný z těchto zákonů neobsahuje právní úpravu, která by byla k úpravě v trestním řádu speciální.

Podmínky zkráceného přípravného řízení

K tomu, aby bylo možné zkrácené přípravné řízení konat, je třeba splnit následující předpoklady, které stanoví § 179a TŘ:

1. musí je jednat o trestný čin, o němž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující pět let, a současně
2. podezřelý byl při činu nebo bezprostředně poté přistižen, nebo
3. byly v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání zjištěny skutečnosti, které odůvodňují zahájení trestního stíhání, a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě dvou týdnů postavit před soud.

První ze tří uvedených podmínek musí být splněna vždy. Ostatní dvě podmínky jsou alternativní, tedy postačí naplnění buď jedné, nebo druhé z nich. Pokud nejsou tyto podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení naplněny, je státní zástupce oprávněn rozhodnout o tom, že se bude ve věci konat standardní přípravné řízení.

Orgány oprávněné konat zkrácené přípravné řízení

Zkrácené přípravné řízení jsou oprávněny konat policejní orgány. Zásadně platí, že všechny policejní orgány, které jsou vymezeny v § 12 odst. 2 TŘ, jsou oprávněny konat zkrácené přípravné řízení, pokud mohou konat prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu.

V případě trestných činů příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečností informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Vojenské policie koná obligatorně zkrácené přípravné řízení státní zástupce.

Okolnosti vylučující konání zkráceného přípravného řízení

Negativní předpoklady konání zkráceného přípravného řízení jsou ustanoveny v § 179f TŘ. Jedná se o případy, kdy ani za naplnění podmínek pro konání zkráceného připraného řízení, nelze toto řízení konat. Přípravné řízení tak nelze zahájit nebo v něm pokračovat, „jestliže je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s návrhem na potrestání soudu, nebo jsou dány důvody pro konání společného řízení o dvou nebo více trestných činech, a alespoň o jednom z nich je třeba konat vyšetřování.“

Úkony a průběh zkráceného přípravného řízení

Zkrácené přípravné řízení lze zahájit dvěma způsoby. Obecně počíná okamžikem sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, případně může být zahájeno provedením neodkladných a neopakovatelných úkonů. Zákon stanoví, že orgány konající zkrácené přípravné řízení, provádějí úkony dle hlavy deváté TŘ, tedy úkony v rámci postupu před zahájením trestního stíhání. V případě neodkladných a neopakovatelných úkonů pak postupují dle hlavy čtvrté TŘ.

Osobu, proti které se zkrácené přípravné řízení vede, zákon označuje jako podezřelého, který má v tomto řízení stejná práva, jako obviněný. Jelikož zákon přiznává podezřelému stejná práva jako obviněnému, má zadržený podezřelý rovněž právo zvolit si svého obhájce a radit se s ním bez přítomnosti třetí osoby.

Podezřelého je třeba vyslechnout, poučit a zároveň je mu sděleno, z čeho je podezříván a jaký trestný čin je v jeho skutku spatřován. Sdělení podezření nemá charakter rozhodnutí, ale je pouze opařením, proti kterému není přípustná stížnost. Podezření musí být podezřelému sděleno nejpozději na začátku jeho prvního výslechu. Mezi náležitosti, které musí sdělení podezření obsahovat, patří výrok, ve kterém je popsán skutek, který vykazuje znaky některého trestného činu, zákonné pojmenování tohoto trestného činu včetně konkrétního ustanovení zákona, dále místo a den sdělení podezření a označení orgánu, který podezření sdělil. Opis záznamu o sdělení podezření se doručuje podezřelému, případně jeho obhájci, pokud si nějakého zvolil a dále státnímu zástupci, kterému musí být zaslán nejpozději do 48 hodin. Výslech podezřelého se řídí obecnými ustanovení § 91 až § 95 TŘ o výslechu obviněného. „Protokol o výslechu podezřelého lze číst u hlavního líčení ve zjednodušeném řízení před soudem za podmínek § 207 odst. 2 TŘ a lze ho použít k vydání trestního příkazu.“

Zkrácené přípravné řízení musí skončit nejdéle do dvou týdnů ode dne, kdy bylo podezřelému policejním orgánem sděleno podezření, tedy ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v něm spatřován. Lhůta pro skončení zkrácené přípravného řízení končí podáním návrhu na potrestání, podáním návrhu na schválení dohody o vině a trestu soudu, případně jiným rozhodnutím či opatřením nebo marným uplynutím prodloužené desetidenní lhůty zkráceného přípravného řízení.

Pokud nebylo řízení skončeno ve dvoutýdenní lhůtě, postupuje státní zástupce dle § 179f odst. 2 TŘ. Státní zástupce může ve výjimečných případech lhůtu, ve které má být zkrácené přípravné řízení skončeno, prodloužit, ale nejvíce o deset dnů. V případě sjednávání dohody o vine a trestu může lhůtu prodloužit až o 30 dnů. Nebo může státní zástupce nařídit policejnímu orgánu, který doposud vedl zkrácené přípravné řízení, aby zahájil trestní stíhání. Anebo uloží předložení věci Policii České republiky, aby zahájila trestní stíhání. Posledním uvedeným způsobem je státní zástupce povinen postupovat vždy, pokud se jedná o věc, v níž nelze zkrácené přípravného řízení dle § 179f odst. 1 TŘ konat.

V rámci zkráceného přípravného řízení je také možné sjednat dohodu o vině a trestu, kterou sjednává státní zástupce s podezřelým, na jejíž sjednání se obdobně použije § 175a TŘ.

Rozhodnutí a opatření ve zkráceném přípravném řízení

Policejní orgán po skončení zkráceného přípravného řízení rozhodne tak, že věc dle § 159a odst. 1 až 3 nebo 5 TŘ odloží. K rozhodnutí o odložení věci policejní orgán přistoupí tehdy, je-li trestní stíhání dle § 11 TŘ nepřípustné, dále pokud je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b) TŘ nebo pokud se mu nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání. O odložení věci rozhoduje policejní orgán usnesením, proti kterému je stížnost přípustná.

Nerozhodne-li však policejní orgán o odložení věci, pak předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení, kde uvede, jaký trestný čin je spatřován ve spáchaném skutku, pro který bylo podezření sděleno, jaké důkazy toto podezření odůvodňují, a také může uvést návrh na určitý postup státního zástupce a společně se zprávou mu předloží veškeré věci a písemnosti shromážděné v průběhu řízení.

Státní zástupce, kterému byla doručena zpráva policejního orgánu o výsledku zkráceného přípravného řízení, postupuje dále tak, že vydá některé rozhodnutí nebo učiní opatření podle § 179c odst. 2 písm. a) až j) TŘ. Při svém postupu není státní zástupce vázán návrhem postupu policejního orgánu ve zprávě o výsledku zkráceného přípravného řízení. Státní zástupce je oprávněn:

• podat soudu návrh na potrestání
• podat soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu
• odložit věc, nejde-li o podezření z trestného činu
• odevzdat věc příslušnému orgánu k projednání přestupku
• odevzdat věc jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání
• odložit věc, pokud je trestní stíhání dle § 11 TŘ nepřípustné
• odložit věc, pokud rozhodl o schválení narovnání
• podmíněně odložit věc podle § 179g
• odložit věc, pokud je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem stanoveným v § 172 odst. 2 TŘ
• opatřením vrátit věc policejnímu orgánu v případě, že je v rámci zkráceného přípravného řízení potřeba učinit další úkon.

V případě, že státní zástupce dojde k závěru, že skutek, pro který bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, má být posouzen podle jiného ustanovení trestního zákoníku, než jak jej posoudil policejní orgán, a pro toto odchylné posouzení nelze konat zkrácené přípravné řízení, pak státní zástupce předá věc k zahájení trestního stíhání policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 TŘ, kterým je Policie České republiky, pokud zákon nestanoví jinak.

O odložení věci policejním orgánem nebo o rozhodnutí státního zástupce ve věci vyrozumí poškozeného, je-li znám a oznamovatele, ale pouze pokud o to požádal, ten orgán, který rozhodnutí vydal.

Zvláštní postup stanoví trestní řád pro případ zadržení podezřelé osoby. Pokud státní zástupce, kterému byla zadržená podezřelá osoba předána, nepropustí tuto osobu na svobodu, je povinen ji předat do 48 hodin od jejího zadržení soudu, a to společně s návrhem na potrestání nebo s návrhem na schválení dohody o vině a trestu. Pokud však státní zástupce v této lhůtě neshledá, že by byly splněny podmínky pro podání návrhu na potrestání či návrhu na schválení dohody o vině a trestu, ale zároveň je dán u zadrženého podezřelého některý z důvodů vazby stanovených v § 67 TŘ, pak je povinen zahájit proti němu usnesením trestní stíhání a podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby.

Návrh na potrestání

Podání návrhu na potrestání soudu je jedním ze způsobů skončení zkráceného přípravného řízení, na který poté navazuje zjednodušené řízení před soudem. K podání návrhu na potrestání je oprávněn výlučně státní zástupce. Pokud jsou naplněny podmínky § 179c odst. 2 písm. a) TŘ, tedy že státní zástupce shledá, že výsledky zkráceného přípravného řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud, je povinen takto postupovat.

Návrh na potrestání je možné označit jako zjednodušenou obžalobu, jelikož musí obsahovat veškeré náležitosti jako obžaloba s jedinou výjimkou, kterou je odůvodnění. Obžaloba, a tedy i návrh na potrestání, musí obsahovat: označení státního zástupce a den sepsání návrhu na potrestání, jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, zaměstnání, bydliště, popřípadě údaje, které jsou potřebné k tomu, aby nebyl zaměněn s jiným, dále žalobní návrh, ve kterém musí být přesně označen skutek, pro který bylo vedené zkrácené přípravné řízení, uvedení místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedení jiných skutečností, a dále jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován, jeho zákonné pojmenování, příslušné ustanovení zákona.

Státní zástupce dále k návrhu na potrestání musí připojit veškeré písemnosti, zejm. spis a přílohy, které mají význam pro následné soudní řízení a rozhodnutí ve věci.

V případě podání návrhu na potrestání na advokáta, je třeba, aby státní zástupce bez odkladu o tomto vyrozuměl ministra spravedlnosti a předsedu České advokátní komor.

Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a jeho předpoklady

Za splnění podmínek stanovených v § 179g TŘ, může státní zástupce místo podání návrhu na potrestání rozhodnout o tom, že podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá. Jedná se o jeden z tzv. odklonů od standardního trestního řízení, který má zejména pomoci s rychlejším vyřizováním a rozhodováním trestních věcí, které nejsou natolik závažné a často jsou i skutkově a právně jednoduché. Jedná se o případy, kdy není trestí stíhání vůči podezřelému vůbec zahájeno a rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na potrestání je tak rozhodnutím sui generis. Proti rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání může být podána stížnost, jež má odkladný účinek. K podání takové stížnosti jsou oprávněni jak podezřelý, tak poškozený.

Podmínky pro podmíněné odložení návrhu na potrestání jsou následující: podezřelý se ke svému činu doznal, nahradil způsobenou škodu, nebo s poškozeným uzavřel dohodu o její náhradě, vydal bezdůvodné bohacení, které svým činem získal, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, s podmíněným odložením podání návrhu na potrestání poškozený vyslovil souhlas a současně lze také rozhodnutí vzhledem k osobě podezřelého, jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu považovat důvodně za dostačující. Při posuzování podezřelého a jeho dosavadního života je třeba přihlédnout k celé jeho osobnosti, k jeho charakterovým vlastnostem, povaze, společenskému postavení, vztahu k rodině i způsobu jeho obživy.

V § 179g odst. 2 TŘ je stanovena tzv. zvláštní forma podmíněného odložení podání návrhu na potrestání, která by se měla uplatňovat u trestný činů, které jsou závažnější a více škodlivé. K postupu dle § 179g odst. 2 TŘ by mělo dojít, pokud podezřelý splní obecné podmínky pro podmíněné odložení návrhu na potrestání a zároveň je takový postup odůvodněn povahou a závažností spáchaného trestného činu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry podezřelého. Státní zástupce v takovém případě rozhodne o podmíněném odložení návrhu na potrestání, pokud podezřelý splní ještě další podmínky. První z nich je, že se podezřelý zaváže, že se během zkušební doby zdrží činnosti, v souvislosti se kterou se dopustil daného trestného činu, nebo složí a účet státního zastupitelství částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti dle zvláštního právního předpisu. Částka však nesmí být zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu. A druhou podmínkou je, že vzhledem k osobě podezřelého, jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu lze takové rozhodnutí považovat za dostačující.

V rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na potrestání musí být stanovena zkušební doba, která začne plynout právní mocí rozhodnutí a která může být uložena v rozmezí šest měsíců až dva roky, v případě zvláštní formy podmíněného odložení podání návrhu na potrestání to může být až pět let. Pokud je podezřelý povinen k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení na základě dohody s poškozeným, je mu rozhodnutím rovněž uloženo, aby tuto svou povinnost ve zkušební lhůtě splnil. V rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na potrestání může být rovněž stanovena výše částky, kterou je podezřelý povinen zaplatit státu na pomoc obětem trestné činnosti. Stejně tak je třeba v rozhodnutí určit činnost, které je podezřelý povinen se ve zkušební době zdržet, pokud se ke zdržení takové činnosti zavázal. V případě, že je podezřelý povinen zdržet se během zkušební doby řízení motorových vozidel, musí být také poučen o povinnosti odevzdat řidičský průkaz a o tom, že právní mocí tohoto rozhodnutí pozbývá také řidičské oprávnění.

Pokud podezřelý v průběhu stanovené zkušební doby splnil veškeré rozhodnutím mu uložené povinnosti a omezení a vedl řádný život, rozhodne státní zástupce, který podmíněné odložil podání návrhu na potrestání usnesením o tom, že se podezřelý osvědčil. V opačném případě rozhodne státní zástupce, a to i během zkušební doby, o tom, že se podezřelý neosvědčil a dále ve věci postupuje podle § 179c až § 179f TŘ. Zcela výjimečně může státní zástupce prodloužit zkušební dobu, pokud to odůvodňují okolnosti případu a osoba podezřelého, a to až o jeden rok. Ve svém součtu však zkušební doba nesmí přesáhnout pět let.

Pokud již došlo k uplynutí zkušební doby a do jednoho roku od jejího uplynutí nebylo vydáno rozhodnutí o tom, že se podezřelý osvědčil či neosvědčil, nastává zákonná fikce, že se podezřelý ve zkušební době osvědčil.

Právní mocí usnesení o tom, že se podezřelý osvědčil nebo uplynutím lhůty jednoho roku v případě právní fikce osvědčení, nastávají účinky nepřípustnosti trestního stíhání stanovené v § 11a odst. 1 písm. b) TŘ, což znamená, že nelze zahájit trestní stíhání proti téže osobě a pro týž skutek, o kterém bylo vedeno zkrácené přípravné řízení.

Zdroje:

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů

FENYK, Jaroslav a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 506 – 510.

JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo procesní. 5. vydání. Praha: Leges, 2018, s. 545 – 554.

JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 7. vydání. Praha: Leges, 2017, s. 929 – 937.

ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 2333 – 2395.