Krádež

Z Iurium Wiki

Verze z 25. 2. 2021, 22:25, kterou vytvořil Lsucha2811 (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „=== Vymezení pojmu a původ slova === Krádež (''furtum'')<ref>Just. Inst. 4, 1, 1. Citováno dle: Skřejpek, M. ''Justiniánské instituce''. Praha: Nak…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vymezení pojmu a původ slova

Krádež (furtum)[1] byla považována za civilní delikt[2] spočívající ve zmocnění se věci nebo jejího užitku, případně držby této věci se zavrženíhodným úmyslem, což bylo dle přirozeného práva zakázáno.[3] Označení furti vycházelo buď ze slova furvus, neboli „tmavý“ (neboť tento čin je prováděn skrytě a tajně, často tedy v noci), nebo z pojmu fraus, jímž rozumíme „zavrženíhodné jednání“, také však lze vycházet z výrazu ferre, což v překladu znamená „nosit“, či řeckého slova zloděj - φώϱ.[4]

Do skutkové podstaty furti můžeme zařadit jak veškeré bezprávné nakládání s věcí (contrectatio rei fraudulosa)[5] nebo osobou alieni iuris (svobodný člověk podrobený moci jiného)[6] s úmyslem si věc přisvojit (furtum rei), tak i vědomé bezprávné odnětí věci z cizí držby a dále i přivlastnění nalezené věci, zpronevěru svěřené věci, přijetí plnění, kterým plnící osoba omylem předpokládala závazek a přebírající přitom věděl, že o závazek nejde, a nakonec i vědomý bezprávný prodej cizí věci. Postačil úmysl se obohatit užíváním nebo držení věci (furtum usus a furtum possesionis).[7]

Předpoklady krádeže

Rozlišujeme předpoklady z objektivního a subjektivního hlediska:

Prvním z objektivních předpokladů byl způsobilý objekt krádeže. Vyloučené jako objekty furti byly nemovité věci, dále res nullius (tj. věc nikomu nepatřící),[8] věci posvátné (res divini iuris[9], ty byly objektem criminis sacrilegii) nebo státní věci (u nich šlo o spáchání criminis peculatus).[10] Dále za objektivní předpoklad považujeme i faktické nakládání s věcí neboli contrectatio rei, což spočívalo v neoprávněné držbě a kontaktu s věcí.[11] Fyzický kontakt však nebyl bezpodmínečný, například pokud došlo ke ztrátě ukradeného páva, zloděj nad ním ztratil možnost jej fakticky držet, stále se však jednalo o krádež.[12]

Druhy krádeží

Tresty za krádež a žaloby

[1] Just. Inst. 4, 1, 1. Citováno dle: Skřejpek, M. Justiniánské instituce. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010.

[2] Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo. Praha: C.H. Beck, 1995, s. 110.

[3] Just. Inst. 4, 1, 1.

[4] Ibidem, 4, 1, 2.

[5] Heyrovský, L. Instituce římského práva. Praha: J. Otto, 1894, s. 392.

[6] Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo, s. 262.

[7] Heyrovský, L. Instituce římského práva. Praha: J. Otto, 1894, s. 392.

  1. ↑ Just. Inst. 4, 1, 1. Citováno dle: Skřejpek, M. Justiniánské instituce. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010.
  2. ↑ Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo. Praha: C.H. Beck, 1995, s. 110.
  3. ↑ Just. Inst. 4, 1, 1.
  4. ↑ Ibidem, 4, 1, 2.
  5. ↑ Heyrovský, L. Instituce římského práva. Praha: J. Otto, 1894, s. 392.
  6. ↑ Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo, s. 262.
  7. ↑ Heyrovský, L. Instituce římského práva. Praha: J. Otto, 1894, s. 392.
  8. ↑ Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo, s. 262.
  9. ↑ Bartošek, M. Encyklopedie římského práva. Praha: Academia, 1994, s. 118.
  10. ↑ Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M. Římské právo, s. 262.
  11. ↑ Ibidem.
  12. ↑ D 47, 2, 37. Citováno dle: The Roman Law Library. The enactments of Justinian [online]. [cit. 25. 2. 2021]. Dostupné z: https://droitromain.univ-grenoble-alpes.fr/Anglica/D47_Scott.htm#II
Autoři článku: Lsucha2811 (Lenka)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Krádež&oldid=180205“