Nabídka

Z Iurium Wiki

Verze z 4. 9. 2020, 06:56, kterou vytvořil František Nesvadba (diskuse | příspěvky) (→‎Neodvolatelná nabídka)

Nabídka kupní smlouvy

Způsob uzavření smlouvy

Nabídka kupní smlouvy a její následná akceptace jsou základní instituty, které směřují k uzavření kupní smlouvy.

Autonomie vůle

Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Jde o obecné vymezení základního předpokladu vzniku smlouvy, a to je dosažení konsenzu. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (§ 1725 NOZ).[1] Toto ustanovení vyjadřuje princip autonomie vůle. Stranám je ponecháno na svobodné vůli rozhodnout se, zda sjednají smlouvu, s kým ji sjednají, v jaké formě a s jakým obsahem. S tím souvisí i právo kdykoliv jednání o uzavření smlouvy ukončit.[2][3] Autonomii vůle garantuje na ústavní úrovni čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 LZPS. Ochrana autonomie vůle však nemůže být absolutní tam, kde existuje jiné základní právo jednotlivce nebo ústavní princip či jiný ústavně aprobovaný veřejný zájem, které jsou způsobilé autonomii vůle proporcionálně omezit.[4]

Jako příklad autonomie vůle můžeme uvést situaci, kdy si strany dohodnou uzavření kupní smlouvy bez určení kupní ceny. Smluvní strany tedy mohou projevit vůli kupní smlouvu uzavřít bez toho , aby v ní byla uvedena kupní cena či stanoven způsob jejího určení, a tedy fakticky vyloučili obligatorní část obsahu kupní smlouvy.[5]

Není-li cena ve smlouvě dohodnuta a není-li stanoven způsob jejího určení a je-li smlouva platná, může prodávající požadovat zaplacení kupní ceny, za kterou se prodávalo obvykle takové nebo srovnatelné zboží v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy.[6]

Srovnání SOZ a NOZ

Právní úprava dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je chápána jako kogentní. Po jednom kroku musí následovat krok druhý – tedy nabídka a následně její přijetí – vznik smlouvy. Naproti tomu NOZ je chápán jako dispozitivní a dané ujednání záleží na vůli stran. Lze tedy odchylně ujednat např. okamžik vzniku smlouvy.[7] SOZ dále neupravoval výslovné řešení otázek zjevného a skrytého disenzu.[8]

Nabídka

Nabídkou dle § 1731 NOZ rozumíme návrh na uzavření smlouvy. Z takového návrhu musí být zřejmé, že ten kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.[9]

Navrhovatel

Navrhovatelem je subjekt, který činí nabídku. Musí mít právní osobnost dle § 15 NOZ (právní subjektivitu).[10] Autonomie vůle zahrnuje i svobodu navrhovatele rozhodnout se, zda učiní nabídku či ne. Autonomie vůle může být v některých případech omezena. Omezení se může projevit v tom, že subjekt má povinnost uzavřít smlouvu či učinit nabídku (např. § 1187 NOZ).[11] Z právního textu nevyplývá, kdo by měl činit nabídku. Návrh k uzavření smlouvy může podat např. prodávající strana. Může tak ovšem učinit i obdarovaný. Až na výjimky zákon nespecifikuje, kdo je navrhovatelem a kdo je příjemcem.

Osoba, vůči níž je nabídka činěna

Nabídka může být adresovaným právním jednáním, kdy navrhovatel nabízí uzavření určité osobě nebo určitým osobám. Tato osoba se označuje také jako oblát (z latinského: oblatus – nabídnutý, určený). Pak tato nabídka působí pouze vůči této osobě. Jiná osoba ji nemůže až na výjimky přijmout. Výjimky mohou vyplývat jednak z právní úpravy, např. § 1739 odst. 2 NOZ, jednak z nabídky samotné.[12]

Nabídka může být i neadresovaným právním jednáním. V tomto případě nabízí navrhovatel uzavření neurčitým osobám, obecně všem, kdo splňují podmínky nabídky s tím, že v zásadě vzniká smlouva pouze s prvním příjemcem.[13] Výjimky mohou vyplývat jednak z právní úpravy, např. § 1732 odst. 2 NOZ, § 330 ZOK nebo z nabídky samotné, např. smlouva je uzavřena s určitým počtem příjemců nebo všemi příjemci, kteří přijmou nabídku ve stanovené lhůtě (§ 1784 NOZ).[14]

Podstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými náležitostmi smlouvy jsou minimální náležitosti, které musí návrh na uzavření smlouvy splňovat, aby se skutečně jednalo o nabídku. Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.[15] Obecně platí, že je-li nabídka správně formulována, postačí k jejímu přijetí prosté „Ano“. Pokud však někomu navrhnu, jestli by si nechtěl koupit kabelku z "následujícího výběru", pak se nejedná o nabídku – k uzavření smlouvy (přijetí nabídky) by nestačilo prosté „Ano“. Jedná se o pouhou výzvu k podání nabídky. Nabídka musí splňovat obecné požadavky kladené na právní jednání (§ 545 a násl. NOZ). Z nabídky musí vyplývat vůle být vázán smlouvou pro případ přijetí.[16]

Účinnost nabídky

Při uzavírání smlouvy má zásadní význam účinnost nabídky. Pouze účinnou nabídku lze přijmout[17] a pouze do její účinnosti lze nabídku zrušit.[18]

Účinnost nabídky se stejně jako další právní jednání posuzuje v závislosti na tom, zda se jedná o nabídku adresovanou či neadresovanou. Adresovaná nabídka se stává perfektní v okamžiku, kdy dojde do sféry vlivu obláta. Pokud spolu jednají přítomní, působí nabídka neprodleně a okamžik projevu a dojití se příliš neliší. Jde-li o jednání mezi nepřítomnými, liší se okamžik projevu a dojití výrazněji. Neadresovaná nabídka pak nabývá účinnosti (stává se perfektní) již samotným projevem. Dojití vyžaduje, aby se jednostranné právní jednání dostalo do sféry dispozice vlivu druhé strany.[19]

Jedná-li se o písemnost, považuje se taková zásilka za doručenou tehdy, měl-li adresát objektivně možnost se s ní seznámit.[20]

Změna nabídky

Občanský zákoník neřeší výslovně změnu nabídky. Není-li stanoveno či určeno jinak, její možnost je přípustná ve stejném rozsahu, v jakém je možné nabídku zrušit dle § 1737 NOZ či odvolat dle § 1738 NOZ. Za stejných podmínek nabývá změna účinnosti. Jestliže občanský zákoník připouští za určitých okolností zánik nabídky v důsledku jejího zrušení nebo odvolání, připouští tím spíše i její změnu.[21]

Zánik nabídky

Mezi způsoby zániku nabídky se řadí všechny případy, kdy nabídka již nemůže být přijata. Může se tak stát proto, že došlo k jejímu zrušení nebo např. proto, že zanikla účinnost nabídky. Nabídka tedy může zaniknout zrušením (§ 1737 NOZ), odmítnutím (§ 1739 NOZ), uplynutím času – doby trvání nabídky či lhůty k jejímu přijetí (§ 1734 a 1735 NOZ), odvoláním, jedná-li se o odvolatelnou nabídku (§ 1738 NOZ), ale v některých případech i smrtí či ztrátou svéprávnosti nebo splynutí osoby navrhovatele a příjemce. Nabídka rovněž zaniká v případě účinného přijetí a vzniku smlouvy.[22]

Křížící se nabídky

Ke křížení nabídek dojde v případě, že si strany vzájemně pošlou nabídky, které splňují potřebné náležitosti a liší se pouze v nepodstatných záležitostech (§ 1740 NOZ) či v obchodních podmínkách (§ 1751 odst. 1 NOZ). V takových případech se však na „druhou“ nabídku nemůže nahlížet jako na přijetí, neboť se nejednalo o reakci na účinnou nabídku. Ani jeden z projevů nelze posoudit jako přijetí nabídky druhé strany.[23]

Domněnka (veřejné) nabídky (nabídka na dodání zboží či poskytnutí služeb při podnikatelské činnosti)

Má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit.[24]

Občanský zákoník z roku 1964 považoval reklamu, katalog, vystavení zboží ve výloze apod. za pouhou výzvu k podávání nabídek a pak záleželo na podnikateli jako prodávajícím zda následně nabídku zákazníka - kupujícího přijme. Oproti tomu současná právní úprava stanoví, že neurčí-li podnikatel výslovně jinak, za závaznou nabídku k uzavření smlouvy se považuje již podnikatelův návrh dodat zboží za určenou cenu, učiněný shora zmíněnou reklamou, zobrazením v katalogu nebo vystavením zboží.[25]

Veřejná nabídka

Jedná-li se o právní jednání, které splňuje všechny náležitosti nabídky podle § 1732 NOZ, jde však o neadresované právní jednání a není splněna zákonná domněnka podle § 1732 odst. 2 NOZ, mohou být naplněny náležitosti veřejné nabídky dle § 1780 NOZ. Jedná se o projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy.[26] Podnět k uzavření smlouvy, z něhož neplyne úmysl uzavřít určitou smlouvu nebo který nemá náležitosti podle § 1732 odst. 1 NOZ, se považuje za výzvu k podávání nabídek.[27]

Neodvolatelná nabídka

Dle § 1736 NOZ je nabídka neodvolatelná, je-li to v ní výslovně vyjádřeno, anebo dohodnou-li se tak strany. Nabídka je rovněž neodvolatelná, plyne-li to z jednání stran o uzavření smlouvy, z jejich předchozího obchodního styku, anebo ze zvyklostí.[28]

ZDROJE:

Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2.

HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0.

HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI: závazkové právo : zvláštní část (§ 2055-3014) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-287-8.

MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2013-. Komentátor. ISBN 978-80-87576-73-1.

CHVÁTALOVÁ, Daniela. Kupní smlouva v soukromém právu: Contract of Sale in Private Law. Praha, 2015. Disertační práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA. Vedoucí práce Prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.

ÚS II. ÚS 3/06

NS 32 Cdo 5200/2009

NS Cdo 2926/2009

  1. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1725
  2. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 29
  3. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1728 odst. 1
  4. ↑ ÚS II. ÚS 3/06
  5. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI: závazkové právo : zvláštní část (§ 2055-3014) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-287-8. str. 43
  6. ↑ NS 32 Cdo 5200/2009
  7. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 34
  8. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 41
  9. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1731
  10. ↑ MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2013-. Komentátor. ISBN 978-80-87576-73-1. str. 254
  11. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 68
  12. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 70
  13. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1780
  14. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 70
  15. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1732 odst. 1
  16. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 72
  17. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1740
  18. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1737
  19. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 75
  20. ↑ NS Cdo 2926/2009
  21. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 75
  22. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 76
  23. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 77
  24. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1732 odst. 2
  25. ↑ CHVÁTALOVÁ, Daniela. Kupní smlouva v soukromém právu: Contract of Sale in Private Law. Praha, 2015. Disertační práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA. Vedoucí práce Prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. str. 84
  26. ↑ HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054) : komentář. Praha: C.H. Beck, 2014. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. str. 84
  27. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1780 odst. 2
  28. ↑ Občanský zákoník: novelizované znění : rejstřík : redakční uzávěrka ... Ostrava: Sagit, 2012-. ÚZ. ISBN 978-80-7488-201-2. § 1736
Autoři článku: František Nesvadba, JiriStyblo (Jiří Stýblo)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Nabídka&oldid=148504“