Listina základních práv a svobod

Z Iurium Wiki

Listina základních práv a svobod je ve smyslu čl. 3 a čl. 112 odst. 1 Ústavy součástí ústavního pořádku České republiky.

Historie

Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky přijalo na svém společném zasedání dne 9. ledna 1991 ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD.[1] Při rozdělování federace poté Česká národní rada přijala dne 15. prosince 1992 ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. Tento ústavní zákon s ohledem na skutečnost, že nebylo v té době zcela zřejmé, že se podaří přijmout novou Ústavu samostatného českého státu, obsahoval recepční normu obsaženou v čl. 1 odst. 1 tohoto ústavního zákona, která zní: "Ústavní zákony, zákony a ostatní právní předpisy České a Slovenské Federativní Republiky platné v den zániku České a Slovenské Federativní Republiky na území České republiky zůstávají nadále v platnosti. Nelze však použít ustanovení podmíněná toliko existencí České a Slovenské Federativní Republiky a příslušností České republiky k ní." Na toto ustanovení následně s ohledem na výše uvedené ustanovení obsahovalo ustanovení čl. 112 odst. 3 Ústavy "Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona."

Obsah

Hlava první: Obecná ustanovení

Hlava druhá: Lidská práva a základní svobody

Oddíl první:Základní lidská práva a svobody

Oddíl druhý: Politická práva

Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin

Hlava čtvrtá: Hospodářská, sociální a kulturní práva

Hlava pátá: Právo na soudní a jinou právní ochranu

Hlava šestá: Ustanovení společná

Autoři článku: Veronika, Mkozak