Ústavní právo
Ústavní právo je souhrn principů a norem nejvyšší právní síly, které upravují základní společenské vztahy. Spadá do práva veřejného.
Obsah
Předmět ústavního práva
- vznik ČR jako suverénního, demokratického právního státu s republikánskou formou vlády, s oficiálním názvem, státní symbolikou a státní ideou
- podstata a formy vlády lidu, principy její organizace, formy uskutečňování, stanovení základů občanské společnosti
- vztah jednotlivce a státu, zejm. stanovení základních práv a svobod člověka a občana, záruk jejich uskutečňování a systému jejich ochrany
- vymezení veřejné moci, její procesní organizace na základě principu dělby moci, vztahy státní moci a samosprávy
- účast ČR v mezinárodních vztazích, zahraniční politika,
- vztah mezinárodního a vnitrostátního práva
- změny ústavy, ochrana ústavnosti
- ochrana a bezpečnost státu
Subjekty ústavního práva
- stát a jeho orgány - Ve veřejném právu je stát považován za veřejnoprávní korporaci, která je mocensky vybavena k plnění úkolů veřejného práva, zejm. k výkonu moci v oblasti zákonodárné, výkonné a soudní. Stát může být také i právnickou osobou soukromého práva tam, kde je subjektem soukromoprávníh vztahů a nevystupuje ve vrchnostenském postavení, ale je v postavení rovnoprávném s ostatními subjekty.
- územní jednotky
- fyzické osoby
- skupiny fyzických osob
Pyramida právních norem
- Podstatné náležitosti demokratického právního státu - materiální právo ústavy, je to součást ÚP, která je nezměnitelná, je to nepřípustné, nemohou být v rozporu s ničím, ani samy mezi sebou!!
- Evropské právo - právo státu musí být jak celek v souladu s Evropským právem
- Ústavní pořádek + mezinárodní smlouvy o lidských právech
- Mezinárodní smlouvy - čl. 10
- Úroveň zákonná - zákonné předpisy
- Podzákonné předpisy – nařízení, vyhlášky
Prameny ústavního práva
- pramen práva = zdroj práv a povinností a nositel poznání těchto práv a povinností
- prameny ústavního práva se odlišují od ostatních pramenů: diferenciací formálních a materiálních pramenů, právní sílou norem, strukturou a charakterem norem ústavního práva
Materiální prameny
- jsou podstatně významnější než materiální prameny jiných právních odvětví
- faktory, které podmiňují a předurčují podobu a obsah formálních pramenů
- materiální podmínky života společnosti
- politické prostředí, politická kultura, vztahy mezi politickými stranami a hnutími, paraústavní orgány
Formální prameny
-právní akty, které obsahují právní normy, ale i principy a instituty, které ve svém souhrnu tvoří ústavní právo, resp. formy, ve kterých platné právní normy nacházejí své vyjádření -3 hlavní prameny: právní předpisy, precedenty, smlouvy
1. Právní předpisy
- Ústava, ústavní zákony, podstatné náležitosti demokratického právního státu
- Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách - tvoří součást ústavního pořádku
- "Obyčejné" zákony
- prováděcí zákony – přijímány na základě přímého blanketu
- všeobecné zákony – přijímány Parlamentem na základě realizace jeho zákonodárné pravomoci
- Zákonná opatření senátu
- Právní akty Evropské unie - nařízení, směrnice
2. Precedenty
Obecné soudy jsou povinny výklad (ratio decidendi nálezů) ÚS reflektovat = následovat ve skutkově obdobných případech, anebo přednést seriózní argumenty, více konformnější s právním řádem, které vedou k závěru, že není vhodné aplikovat vyslovený princip. Mají jiný charakter než právní předpisy, jelikož tvoří právo opačným způsobem. Vytváří právo na základě konkrétního společenského stavu, který se stal již v minulosti a platí jen pro ten samý společenský vztah, který by nastal v budoucnosti
- precedenty ÚS, precedenty ESLP, precedenty SD EU, výjimečně rozhodnutí všeobecných soudů
3. Smlouvy
- tradiční pramen práva, mají zvláštní způsob vzniku a zvláštně působí
- jsou odlišné od soukromého práva: jedním z účastníků je stát, právní účinky jsou zpravidla erga omnes = platí proti všem
- smlouvy vnitrostátní (výjimečně pramen práva) a mezistátní
- některé potřebují pro výkon zákon
- některé ukládají přímo povinnosti fyzickým či právnickým osobám
- ↑ JIRÁSEK Jiří a kol. - Ústavní základy organizace státu