Nezbytná cesta

Z Iurium Wiki

Nezbytná cesta

Ustanovení o nezbytné cestě jsou systematicky zařazena ve třetí části zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), druhé hlavě, třetím díle, § 1029–§ 1036. Vlastník nemovité věci, kterou není možné řádně užívat z důvodu chybějícího propojení s veřejnou cestou, je oprávněn žádat zřízení nezbytné cesty přes pozemek sousední. Vlastníkovi pozemku, přes nějž soud povolí nezbytnou cestu zřídit, náleží náhrada. 

"Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek." [1]

Právo na zřízení nezbytné cesty je nepromlčitelné.[2]

Inspirace současné právní úpravy

Dřívější občanský zákoník zavedl institut nezbytné cesty až od roku 2001 vlivem novelizace (pojem „nezbytná cesta“ však zákon neužíval).[3] Nezbytná cesta byla v jediném paragrafu 151o, odst. 3. Právo na zřízení nezbytné cesty měl pouze vlastník stavby, kterému byl znemožněn nebo značně ztížen přístup ke stavbě.

Dle důvodové zprávy k občanskému zákoníku byla před 1.1.2014 úprava nedostatečná, bylo třeba ji naprosto opustit a inspirovat se v zahraničních právních řádech, zejména rakouském, německém a quebeckém.[4] Za zdroj inspirace se považuje také zákon č. 140/1896 ř. z., o propůjčování cest nezbytných, ačkoliv to důvodová zpráva neuvádí. [5] Potřeba podrobnější úpravy je vyžadována samotnou podstatou institutu, kdy dochází v zájmu vlastníka k omezení vlastnického práva (ústavně chráněného a zaručeného[6]) jiného vlastníka.[4]

Podmínky zřízení nezbytné cesty

Nezbytná cesta je institut, který se aplikuje za specifických podmínek. Soud vždy poměřuje výhodu a zájem žadatele o nezbytnou cestu s chráněnými právy vlastníka pozemku, přes nějž má nezbytná cesta vést.

Zákon vymezuje pozitivní podmínku (§ 1029) a negativní podmínky (§ 1022-1033). Aby mohla být nezbytná cesta povolena, musí dojít ke splnění pozitivní podmínky a současně nesmí být naplněna žádná z podmínek negativních.

Pozitivní podmínkou je nedostatečné propojení nemovité věci na veřejnou cestu (nedostatečnost je otázkou skutkovou, nikoliv právní).[5] Pojem veřejná cesta nemá definici v zákoně, ale dle judikatury a veřejného práva je to cesta přístupná veřejnosti. [7] Do této kategorie spadají například k silnice, místní či veřejně přístupné účelové komunikace upravované zákonem o pozemních komunikacích[8].[9] Nezbytnost znamená, že je nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením, pro které vyžaduje napojení na nezbytnou cestu a postrádá jej. [5]

Negativními podmínkami jsou situace:

·      převýší-li škoda způsobená na nemovitosti souseda výhodu zřízení nezbytné cesty

·      působil-li si žadatel o zřízení nezbytné cesty nedostatek přístupu úmyslně nebo z hrubé nedbalosti

·      návrh na zřízení pouze za účelem pohodlnějšího spojení s veřejnou cestou

·      procházela-li by nezbytná cesta přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup nebo kde je dán veřejný zájem

Převýšení sousedovi škody nad výhodou vlastníka

Zákon nepřesně používá pojem „škoda“, ve skutečnosti soud poměřuje újmu s výhodou.[10] Soud bude při posuzování přípustnosti zřízení nezbytné cesty poměřovat, zda by nedošlo k nepřiměřenému zásahu do vlastnického práva souseda, jeho majetkových práv (pokles obecné ceny zatíženého pozemku[11]) a nemajetkových práv (např. v podobě narušení soukromí[11]).

Pohodlnější přístup k veřejné cestě

Nedostatečné napojení nemovité věci na veřejnou cestou se vykládá restriktivně.[11]

Nelze proto zřídit nezbytnou cestu podle přání oprávněného tak, aby pro něj byla nejvíce pohodlná. Soud cestu zřizuje pouze v souladu s požadavkem nezbytnosti, nikoliv výhodnosti.

Je-li přístup k veřejné cestě možný přes jiné pozemky ve vlastnictví oprávněného, není splněno kritérium nezbytnosti, protože potřebu může oprávněný uspokojit přes ně.

Nedostatek přístupu způsobený úmyslně či z hrubé nedbalosti

Tuto podmínku rozvinula především judikatura Nejvyššího soudu.[12] Spadá pod ni situace, kdy vlastník nemovité věci vlivem své stavební činnosti zabránil napojení pozemku na veřejnou cestu, kdy osoba nabyla vlastnické právo k věci, aniž by zjistila, zda napojení existuje či nikoliv, a dále kdy přístup k veřejné cestě vlastník měl, ale z hrubé nedbalosti nebo úmyslně o něj přišel. Za hrubou nedbalost nelze považovat situaci, kdy se nabyvatel snažil s vlastníkem sousedního pozemku dohodnout, ale k uzavření dohody však nedošlo pro nepřiměřené požadavky souseda.[13]

Formy zřízení nezbytné cesty

Nezbytnou cestu lze zřídit jako věcné právo nebo relativní závazek na dobu určitou i neurčitou. Věcné právo, které lpí na zatížené věci a sdílí její právní osud, se zřizuje jako věcné břemeno služebnosti podle ustanovení § 1257 a následující, konkrétně jako služebnost stezky, průhonu a cesty.[14] Vyvolává účinky erga omnes a každý je povinen se zdržet zasahování do výkonu tohoto práva.[15] Služebnost může být buď pozemková (in rem) nebo osobní (in personam). Služebnost in rem se zřizuje ve prospěch panujícího pozemku, jímž nezbytná cesta vede. Při změně vlastníka zatížené věci přechází s věcí i služebnost; obdobně to platí i při změně vlastníka panujícího pozemku. Okamžikem vzniku služebnosti je nabytí právní moci rozsudku o zřízení nezbytné cesty. Do katastru nemovitostí se služebnost v souladu s § 1262 odst. 1 větou druhou zapíše, má však pouze deklaratorní charakter.[16] Při případném nezapsání se však neuplatní zákonná domněnka, že toto právo neexistuje.[17][18] Služebnost in personamnaopak vázána k určité osobě (fyzické či právnické). Ačkoliv účinky erga omnes jsou zachovány, výlučné oprávnění využívat právo pramenící ze služebnosti má pouze určená osoba. Oprávnění není možné dle § 1265 odst. 2 převést na jinou osobu a zaniká smrtí fyzické osoby (u právnické osoby jejím zánikem). Osobní služebnost nezbytné cesty se zřizuje pouze ve výjimečných případech, kdy je žalobcem osoba oprávněná z osobního věcného práva ke stavbě, k níž má být nezbytná cesta zřízena.[19][20] V opačném případě soud žalobu zamítne.[21]

Relativní závazek založený smluvně mezi vlastníkem pozemku, k němuž je zřizována nezbytná cesta přes sousední pozemek, a vlastníkem sousedního pozemku, má na rozdíl od služebností účinky pouze inter partes a nepodléhá zápisu do katastru nemovitostí (případná žádost na vklad by byla zamítnuta).[22][23]

  1. ↑ § 1029 odst. 1 OZ
  2. ↑ § 614 OZ
  3. ↑ zákon č. 367/2000 Sb. kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
  4. ↑ 4,0 4,1 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (konsolidované znění), s 270
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 DVOŘÁK, Jan, SRBOVÁ, Alena. In: ŠVESTKA, Jiří. Dvořák, Jan. FIALA, Josef a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek III (§ 976 až 1474). Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2014, § 1029 Právo nezbytné cesty. Citováno dne 7. 12. 2021. Dostupné online v právním informačním systému ASPI: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11468/1/2#pa_1029
  6. ↑ článek 11 Listiny základních práv a svobod
  7. ↑ SMOLKOVÁ, Michaela. In: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1103, § 1029 Nezbytná cesta
  8. ↑ Zákon č. 13/1997 Sb.
  9. ↑ SPÁČIL Jiří. KRÁLÍK, Michal. In:SPÁČIL Jiří. KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 200, § 1029 [Podmínky pro zřízení nezbytné cesty a její rozsah].
  10. ↑ SPÁČIL Jiří. KRÁLÍK, Michal. In:SPÁČIL Jiří. KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 210, § 1032 [Nepovolení nezbytné cesty].
  11. ↑ 11,0 11,1 11,2 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5235/2014
  12. ↑ SMOLKOVÁ, Michaela. In: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1106, § 1029 Nezbytná cesta
  13. ↑ KRÁLÍK, Michal. Hrubá nedbalost žadatele o nezbytnou cestu jako důvod jejího nepovolení. Soudní rozhledy. 2020, č. 7-8, s. 218-223,. Citováni dne 22. 12. 2021. Dostupné online na: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgbpxg4s7g5ptqx3tl4zdcoa&rowIndex=0#
  14. ↑ § 1274 OZ
  15. ↑ § 976 OZ
  16. ↑ PAVELEC, Jan. Zápisy do katastru nemovitostí. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, s. 466
  17. ↑ PAVELEC, Jan. Zápisy do katastru nemovitostí. Wolters Kluwer ČR, 2021, s. 465
  18. ↑ § 984 OZ
  19. ↑ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2909/2016
  20. ↑ SPÁČIL Jiří. KRÁLÍK, Michal. In:SPÁČIL Jiří. KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 202, § 1029 [Podmínky pro zřízení nezbytné cesty a její rozsah].
  21. ↑ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2909/2016.
  22. ↑ PAVELEC, Jan. Zápisy do katastru nemovitostí. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, s. 465
  23. ↑ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4577/2017
Autoři článku: Mirka L.
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Nezbytná_cesta&oldid=280549“