Nekalá soutěž: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Nekalá soutěž je pojem, který náleží do [[Hospodářská soutěž|hospodářské soutěže]]. V současné právní úpravě je nekalá soutěž obsažena v občanském zákoníku a to v §2976 a následujících. Hlavní těžiště úpravy nekalé soutěže spočívá v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje nekalosoutěžní jednání. | + | * Nekalá soutěž je pojem, který náleží do [[Hospodářská soutěž|hospodářské soutěže]]. V současné právní úpravě je nekalá soutěž obsažena v občanském zákoníku a to v §2976 a následujících. Hlavní těžiště úpravy nekalé soutěže spočívá v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje nekalosoutěžní jednání. |
| − | |||
O nekalé soutěži hovoříme jako o [[Delikt|deliktu]] objektivní povahy, kde není zákonem vyžadováno zavinění. Jestliže tedy jednání splňuje podmínky generální klauzule, pak toto jednán lze označit za nekalosoutěžní. Proti nekalé soutěži je možné se bránit podáním soukromoprávní žaloby k soudu, kde dojde k posouzení situace a popřípadě na základě žaloby přiznání konkrétního nároku, které slouží k ochraně pře nekalosoutěžním jednáním.<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. ''Nástin obchodního práva''. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s.86-87</ref> | O nekalé soutěži hovoříme jako o [[Delikt|deliktu]] objektivní povahy, kde není zákonem vyžadováno zavinění. Jestliže tedy jednání splňuje podmínky generální klauzule, pak toto jednán lze označit za nekalosoutěžní. Proti nekalé soutěži je možné se bránit podáním soukromoprávní žaloby k soudu, kde dojde k posouzení situace a popřípadě na základě žaloby přiznání konkrétního nároku, které slouží k ochraně pře nekalosoutěžním jednáním.<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. ''Nástin obchodního práva''. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s.86-87</ref> | ||
Verze z 28. 10. 2018, 10:44
- Nekalá soutěž je pojem, který náleží do hospodářské soutěže. V současné právní úpravě je nekalá soutěž obsažena v občanském zákoníku a to v §2976 a následujících. Hlavní těžiště úpravy nekalé soutěže spočívá v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje nekalosoutěžní jednání.
O nekalé soutěži hovoříme jako o deliktu objektivní povahy, kde není zákonem vyžadováno zavinění. Jestliže tedy jednání splňuje podmínky generální klauzule, pak toto jednán lze označit za nekalosoutěžní. Proti nekalé soutěži je možné se bránit podáním soukromoprávní žaloby k soudu, kde dojde k posouzení situace a popřípadě na základě žaloby přiznání konkrétního nároku, které slouží k ochraně pře nekalosoutěžním jednáním.[1]
Občanský zákoník demonstrativně uvádí skutkové podstaty nekalé soutěže v ustanovení § 2976, v §2977 – 2989 jsou pak skutkové podstaty dále specifikovány. Vedle těchto skutkových podstat však rozlišujeme ještě nepojmenované skutkové podstaty, které vznikly na základě judikatury soudů.
Obsah
Subjekty nekalé soutěže
Osoby vyskytující se v nekalé soutěži mohou být dvojího typu:
- Osoby, které jednají nekalosoutěžně
- Osoby, které jsou nekalou soutěží dotčeny – tj. osoby oprávněny z nekalé soutěže
Osoby jednající nekalosoutěžně
Jsou nazýváni rušiteli (jedná se o pasivně legitimované subjekty). Může se jednat o soutěžitele nebo jiné osoby
- Soutěžitel – zde lze zařadit jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, tedy všechny, kteří se nějakým způsobem účastní hospodářské soutěže. Při posuzování, zda se jedná o soutěžitele je podstatná především intenzita podnikatelských prvků v jejich činnosti.
- Jiná osoba – tyto jiné osoby jsou zejména osoby, které jsou uvedené u konkrétních skutkových podstat (např. se jedná o osoby, které jsou členy statutárních orgánů).
Osoby, které jsou oprávněny z nekalé soutěže
Jedná se o osoby jejichž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, oprávněny mohou být fyzické i právnické osoby (tam kde to zákon dovoluje). Aktivně legitimované z nekalé soutěže jsou subjekty dle §2988 a §2989 OZ:
- Soutěžitelé dotčení nekalou soutěží – mají právo uplatnit veškeré nároky stanovené v §2988 OZ
- Zákazníci dotčeni nekalou soutěží – prvořadě se jedná o spotřebitele a dále o ostatní zákazníky, mají právo uplatnit veškeré nároky stanovené v §2988 OZ a to v případech nekalé soutěže, jimiž mohli být nebo byli skutečně dotčeni.
- Jiné osoby dotčené nekalou soutěží – jedná se o jakékoli osoby (fyzické, právnické), mají právo uplatnit veškeré nároky stanovené v §2988 OZ a to v případech nekalé soutěže, jimiž mohli být nebo byli skutečně dotčeni (mají tedy obdobné postavení jako zákazníci).
- Právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů – v některých konkrétních případech nekalé soutěže mají dle §2989 odst. 1 nárok zdržovací a odstraňovací. Jejich legitimace je možná pokud jsou aktivně legitimováni soutěžitelé, jejichž práva hájí.
- Právnické osoby oprávněné hájit zájmy zákazníků – v některých konkrétních případech nekalé soutěže mají dle §2989 odst. 1 nárok zdržovací a odstraňovací. Tento nárok mají, pokud byli zákazníci dotčeni nekalou soutěží.[2]
Generální klauzule nekalé soutěže
Hlavní těžiště úpravy nekalé soutěže spočívá v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje nekalosoutěžní jednání. Generální klauzule má 3 podmínky, které musejí být splněny kumulativně, aby jednání bylo označeno jako nekalosoutěžní.
- Jednání soutěžitele v hospodářském styku
- Rozpor s dobrými mravy hospodářské soutěže
- Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům[3]
Generální klauzule hospodářské soutěže plní funkci omezující a rozšiřující:
- Omezující funkce – aby bylo možné jednání posoudit jako nekalosoutěžní podle některých zákonných (zvláštních) skutkových podstat je třeba aby jednání nejprve splnilo podmínky generální klauzule.
- Rozšiřující funkce – pokud jsou splněny podmínky generální klauzule pak se jedná o nekalosoutěžní jednání i když nejsou naplněny podmínky zvláštních skutkových podstat. Generální klauzule tak může být aplikována samostatně.[4]
Jednání soutěžitele v hospodářském styku
Jednání v hospodářském styku zahrnuje i soutěžní orientaci tohoto jednání (tedy hospodářskou soutěž). Tato podmínka je vykládána spíše extenzivně, ve vztahu soutěžitelů tak nejsou jen konkurenti, ale všechny subjekty, které působí v podobných oborech. Hospodářský styk je tedy tam, kde dochází jakýmkoli způsobem o boj o zákazníka., nebo v případě, kdy má nepodnikatel zájem na výsledku soutěže dvou soutěžitelů.[5]
Rozpor s dobrými mravy hospodářské soutěže
Posouzení, zda je jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže záleží vždy na okolnostech konkrétního případu a zhodnocení různých kritérií. V praxi je tedy na zhodnocení soudce, jak jednání posoudí. Institut dobrých mravů soutěže prosazuje pouze určité morální principy v hospodářské soutěži a stanovuje určitá provozní pravidla. Dobré mravy soutěže nelze vykládat jako zvyklosti soutěže, jelikož některé zvyklosti nejsou vždy plně v souladu s dobrými mravy soutěže. Nelze je ani ztotožňovat s normami morálními, morální normy jsou mnohdy přísnější, a v hospodářské soutěži je často přípustné i to, co by dle morálních norem nemělo – především v reklamě.
Posuzováním a rozvinutím pojmu dobré mravy soutěže judikaturou vznikly tzv. soudcovské (nepojmenované) skutkové podstaty nekalé soutěže.[6]
Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům
Občanský zákoník rozlišuje újmu na jmění a nemajetkovou újmu. Generální klauzule chápe újmu jak jako újmu hmotnou, tak i nehmotnou. V rámci nekalé soutěže nemusí vždy dojít k újmě, proto postačuje pouhá možná hrozba vzniku újmy.
I když zákon uvádí množné číslo postačuje vždy, aby újma (hrozba újmy) byla způsobena pouze jednomu subjektu.[7]
Nepojmenované (soudcovské) skutkové podstaty
Vznikly výkladem podmínky generální klauzule nekalé soutěže spočívající v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže. Jsou označovány jako soudcovské skutkové podstaty, a obecně mohou být řazeny do tří skupin:
- Porušení norem veřejného nebo soukromého práva soutěžním dopadem
- Jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat nekalé soutěže, ale těmto se blížící
- Ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže
Porušení norem veřejného nebo soukromého práva soutěžním dopadem
Jedná se o velmi širokou skupinu skutkových podstat, která zasahují i do sféry veřejného i do sféry soukromého práva. Výsledkem těchto skutkových podstat je nějaký soutěžní předstih, který dává rušiteli výhodu, kterou by bez nekalosoutěžního jednání nezískal.
Soukromého práva
Nejčastěji porušovaným soukromoprávním předpisem je občanský zákoník, zákoník práce a autorský zákon.
Př. Porušení ustanovení OZ týkajících se spotřebitelských smluv, ochraně osobnosti, …
Veřejného práva
Předpisů, které lze porušit v rámci veřejného práva je spousta. Především je ale nutné věnovat pozornost zákonu na ochranu spotřebitele, který reguluje nekalé obchodní praktik. Problematika byla implementována na základě směrnice EU. Směrnice, stejně jako česká implementace, obsahuje přílohu s výčtem nekalých praktik, které představují tzv. černou listinu – v současné době je na seznamu 31 nekalých praktik. Tyto praktiky lze rozdělit do 2 velkých skupin na obchodní praktiky klamavé a agresivní.
Jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat nekalé soutěže, ale těmto se blížící
Tyto skutkové podstaty plně neodpovídají zákonným skutkovým podstatám, ale velmi se jim blíží některými svými znaky. Příkladem může být:
- Praktiky podobné klamavé reklamě a klamavému označení zboží či služby
- Praktiky podobné dotěrnému obtěžování – např. nevyžádaná reklama
- Praktiky podobné parazitování na pověsti
- Praktiky podobné vyvolání nebezpečí záměny – např. cybersquatting, …
Ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže
Spadají sem taková jednání, která nelze zařadit pod předchozí 2 skupiny, ale jsou v rozporu s dobrými mravy soutěže. Příkladem může být například:
- Guerilla marketing – aktivity označené jako nekonvenční cesty k oslovení potenciálních zákazníků realizované nízkými rozpočty, recipient tak věnuje pozornost kampani a neuvědomuje si, že se jedná o propagaci.
- Formy zabraňovací soutěže
- Vázané nabídky
- Prozrazení či jiné zneužití know howa jiných vnitřních informací
- Přetahování zaměstnanců či zákazníků od konkurence, …[8]
Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže
Klamavá reklama – Zakotvena v §2997 OZ, jedná se o reklamu související s podnikáním, která klame či je způsobilá klamat. Využívá nepravdivé či zavádějící informace za účel zvýšení odbytu movité, nemovité věci či služby.[9]
Klamavé označování zboží nebo služby - §2979 OZ definuje klamavé označení, jakožto označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku. Klamavé může být co se týče krajiny původu, výrobce, jakosti, specifických znaků, …[10]
Vyvolání nebezpečí záměny – Tato skutková podstata (§2981 OZ) se vztahuje na chování, kde se ke klamavým prvkům přidávají prvky parazitní. Tedy pomocí klamání parazituje soutěžitel na jiných subjektech.[11]
Parazitování na pověsti – Vymezeno v § 2982 OZ je chápáno jako zneužití pověsti výrobku, závodu nebo služby jiného soutěžitele za získáním prospěchu pro vlastní podnikání, kterého by soutěžitel za jiných okolností nedosáhl.[12]
Podplácení – Skutková podstata v § 2983 OZ, která má 2 dílčí skutkové podstaty: podplácení aktivní a pasivní.
Zlehčování – Nekalosoutěžním zlehčováním je podle § 2984 OZ chápáno jednání, kterým soutěžitel rozšiřuje nepravdivý údaj nebo i pravdivý údaj, pomocí kterého je způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu.[13]
Srovnávací reklama - § 2980 OZ srovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele, jeho zboží, službu. Ne každá srovnávací reklama je špatná a zakázaná, jelikož srovnávání je podstatou většiny reklam. Je důležité naplnit podmínky generální klauzule. Také v § 2980 jsou vymezeny oblasti, kterých se srovnávací reklama týkat smí.[14]
Porušení obchodního tajemství - zakotveno v § 2985
Dotěrné obtěžování – Jedná se o mírnější podobu soutěžní agrese, je upraveno v § 2986 OZ – zde je uvedeno v odst. 1 pozitivní vymezení, a v odst. 2 pak negativní vymezení dotěrného obtěžování.[15]
Ohrožení zdraví nebo životního prostředí - § 2987 OZ jedná se o jednání v hospodářské soutěži, kdy si soutěžitel na úkor zdraví nebo životního prostředí získal pro sebe či někoho jiného prospěch. Prospěch je získán na úkor jiného soutěžitele či zákazníka.[16]
Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži
Jakožto právní prostředek ochrany proti nekalé soutěži mohou být uplatněny instituty v §2988 OZ. Konkrétně se jedná o:
- Zdržení se nekalosoutěžního jednání
- Odstranění závadného stavu
- Přiměřené zadostiučinění
- Náhrada škody
- Vydání bezdůvodného obohacení
