Okupace: Porovnání verzí
(Objasnění pojmu okupace v římském právu) |
m (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Okupace je jedním z nejstarších způsobů nabytí vlastnického práva. V podstatě se jedná o situaci, kde osoba nabývá vlastnictví jednostranným uchopením držby k věci ničí (lat. res nullius). | Okupace je jedním z nejstarších způsobů nabytí vlastnického práva. V podstatě se jedná o situaci, kde osoba nabývá vlastnictví jednostranným uchopením držby k věci ničí (lat. res nullius). | ||
| − | == Věc ničí == | + | == Věc ničí (res nullius) == |
= věc, která nikomu nepatří. | = věc, která nikomu nepatří. | ||
Podle římského práva to byly věci, které: | Podle římského práva to byly věci, které: | ||
Verze z 24. 3. 2018, 15:21
Okupace je jedním z nejstarších způsobů nabytí vlastnického práva. V podstatě se jedná o situaci, kde osoba nabývá vlastnictví jednostranným uchopením držby k věci ničí (lat. res nullius).
Věc ničí (res nullius)
= věc, která nikomu nepatří.
Podle římského práva to byly věci, které: a) vznikly odloučením od věcí všech lidí společných (lat. res omnium communes) - sem spadaly např. nově vzniklé ostrovy v moři, opuštěná říční koryta atd... b) dosud neměli vlastníka - kupř. volně žijící zvířata (pouze divoká zvířata), dary nebo plody moře atd... c) věci opuštěné (derelikvované) - věci, u kterých se jejich dřívější vlastník zbavil držby a vyjádřil tak vůli dále věc nevlastnit. d) věci nepřátelské - věci, jež byly ukořistěny při římských válečných taženích; platila pro ně pravidla okupace, avšak rozlišujeme dva druhy takového nabytí, a to : okupaci veřejnou = nabytí vlastnického práva pro římský stát) a okupaci soukromou = vlastnictví nabýval jedinec.
