Magistratury: Porovnání verzí
Z Iurium Wiki
(→Patricijští magistři) |
(→Patricijští magistři) |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
# '''konzulové''' - nejdříve jeden, poté dva. Byli nejvyššími správci a také vrchní velitelé vojska. Také svolávali senát a comitia. Do roku 450 př.n.l. byli jediní úředníci s jurisdikcí, poté sbor 10 decemvirů, po sepsání Zákonu dvanácti desek vojenští úředníci s konzulskou mocí. V roce 367 př. n.l. došlo '''Lex Licinia Sextia''' k obnovení konzulátu (ti byli 2), dále tímto zákonem vznikl praetor | # '''konzulové''' - nejdříve jeden, poté dva. Byli nejvyššími správci a také vrchní velitelé vojska. Také svolávali senát a comitia. Do roku 450 př.n.l. byli jediní úředníci s jurisdikcí, poté sbor 10 decemvirů, po sepsání Zákonu dvanácti desek vojenští úředníci s konzulskou mocí. V roce 367 př. n.l. došlo '''Lex Licinia Sextia''' k obnovení konzulátu (ti byli 2), dále tímto zákonem vznikl praetor | ||
# '''praetoři''' - viz [[praetor]] | # '''praetoři''' - viz [[praetor]] | ||
| − | # '''cenzoři''' - existovali od r. 444 př.n.l až 1.st.n.l. Bývali dva a obvykle to byli bývalí konzulové. Být cenzorem bylo považováno za vrchol politické kariéry. Neměli imperium (tj. přikazovací a zakazovací moc), narozdíl od konzulů a praetorů. Jejich úkolem bylo vést cenzus, tj. evidence římských občanů podle majetku. Poté se jejich pravomoce rozšířily na kontrolu senátorských alb, také kontrolovali dobré mravy Římanů. Fungovali jako pár, pokud odešel jeden, musel také abdikovat druhý. | + | # '''cenzoři''' - existovali od r. 444 př.n.l až 1.st.n.l. Bývali dva a obvykle to byli bývalí konzulové. Být cenzorem bylo považováno za vrchol politické kariéry. Neměli '''imperium (tj. přikazovací a zakazovací moc)''', narozdíl od konzulů a praetorů. Jejich úkolem bylo vést cenzus, tj. evidence římských občanů podle majetku. Poté se jejich pravomoce rozšířily na kontrolu senátorských alb, také kontrolovali dobré mravy Římanů. Fungovali jako pár, pokud odešel jeden, musel také abdikovat druhý. |
# '''diktátor''' - Tato funkce existovala mezi lety 499 až 202 př.n.l. Byla to mimořádná magistratura, která existovala v případě ohrožení. Byl jmenován z řad konzulů se souhlasem senátu. Funkce trvala do vyřešení problému nebo do uplynutí 6 měsíců od zvolení nebo s koncem funčního období konzula, který jej jmenoval. Byla pozastavena veškerá veřejná správa. Diktatura zakázána '''zákonem Marca Antonia''' | # '''diktátor''' - Tato funkce existovala mezi lety 499 až 202 př.n.l. Byla to mimořádná magistratura, která existovala v případě ohrožení. Byl jmenován z řad konzulů se souhlasem senátu. Funkce trvala do vyřešení problému nebo do uplynutí 6 měsíců od zvolení nebo s koncem funčního období konzula, který jej jmenoval. Byla pozastavena veškerá veřejná správa. Diktatura zakázána '''zákonem Marca Antonia''' | ||
* '''NIŽŠÍ''' | * '''NIŽŠÍ''' | ||
| + | Volí je [[comitia|comitia tributa]], nemají '''imperium''', pouze '''potestas, tj. nižší nařizovací pravomoc'''. I pro ně platí principy kolegiality, annuity a bezplatnosti. | ||
| + | # '''kvestoři''' - | ||
| + | # '''kurulští aedilové''' - | ||
=== Plebejští magistři === | === Plebejští magistři === | ||
Verze z 12. 7. 2017, 11:33
Obsah
Královské období
Mezi úředníky platí i král, velitelé jízdního vojska... Úředníky volí comitia curiata (kurijní shromáždění), které je založeno na rodové společnosti.
Republika
Za republiky vznikla další shromáždění. (viz. comitia) Magistratury získaly větší politický význam a dostaly se do vedení římského státu. Za republiky platí principy:
- kolegiality - Žádný z kandidátů nemohl jednat sám, vždy se musel radit se svými kolegy, platné bylo jen to, na čem se shodli všichni
- annuity - princip dočasnosti, většinou 1 rok (výjimka - cenzoři 18 měsíců a diktátor 6 měsíců)
- bezplatnosti - úředníky nedostávali žádný plat, jejich pozice se považovala za poctu
- volitelnosti - voleni lidovým shromážděním
Patricijští magistři
- VYŠŠÍ
Volí je comitia centuriata
- konzulové - nejdříve jeden, poté dva. Byli nejvyššími správci a také vrchní velitelé vojska. Také svolávali senát a comitia. Do roku 450 př.n.l. byli jediní úředníci s jurisdikcí, poté sbor 10 decemvirů, po sepsání Zákonu dvanácti desek vojenští úředníci s konzulskou mocí. V roce 367 př. n.l. došlo Lex Licinia Sextia k obnovení konzulátu (ti byli 2), dále tímto zákonem vznikl praetor
- praetoři - viz praetor
- cenzoři - existovali od r. 444 př.n.l až 1.st.n.l. Bývali dva a obvykle to byli bývalí konzulové. Být cenzorem bylo považováno za vrchol politické kariéry. Neměli imperium (tj. přikazovací a zakazovací moc), narozdíl od konzulů a praetorů. Jejich úkolem bylo vést cenzus, tj. evidence římských občanů podle majetku. Poté se jejich pravomoce rozšířily na kontrolu senátorských alb, také kontrolovali dobré mravy Římanů. Fungovali jako pár, pokud odešel jeden, musel také abdikovat druhý.
- diktátor - Tato funkce existovala mezi lety 499 až 202 př.n.l. Byla to mimořádná magistratura, která existovala v případě ohrožení. Byl jmenován z řad konzulů se souhlasem senátu. Funkce trvala do vyřešení problému nebo do uplynutí 6 měsíců od zvolení nebo s koncem funčního období konzula, který jej jmenoval. Byla pozastavena veškerá veřejná správa. Diktatura zakázána zákonem Marca Antonia
- NIŽŠÍ
Volí je comitia tributa, nemají imperium, pouze potestas, tj. nižší nařizovací pravomoc. I pro ně platí principy kolegiality, annuity a bezplatnosti.
- kvestoři -
- kurulští aedilové -
Plebejští magistři
Principát
Dominát
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová)
