Státní občanství: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
Řádek 9: Řádek 9:
 
* Vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod bezvýjimečně.
 
* Vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod bezvýjimečně.
 
* Vnějšími důsledky příslušnosti k určitému státu je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje.
 
* Vnějšími důsledky příslušnosti k určitému státu je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje.
 +
 +
Institut státního občanství vzniká se vznikem moderního státu a se vznikem mezinárodního práva veřejného.
  
 
== Ústavní základy státního občanství ==
 
== Ústavní základy státního občanství ==

Verze z 24. 3. 2017, 20:28

Státní občanství

Pojem státního občanství

Státní občanství je veřejnoprávní vztah mezi konkrétním státem a osobami, jehož zájmem je homogenita určitého celku často založeného na určité národní entitě, a současně též ochrana individua uvnitř i vně tohoto celku.

Státoobčanský svazek je ústavněprávním vztahem, jenž má své důsledky vnitřní a vnější.

  • Vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod bezvýjimečně.
  • Vnějšími důsledky příslušnosti k určitému státu je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje.

Institut státního občanství vzniká se vznikem moderního státu a se vznikem mezinárodního práva veřejného.

Ústavní základy státního občanství

Problematika státního občanství je ústavním vztahem.

Vyplývá to především z Preambule Ústavy. Text Ústavy sám neupravuje koncepci státního občanství a úpravu státního občanství ČR svěřuje zákonu podle svého čl.12 odst.1.

Ústava jako součást ústavního pořádku stanoví i Listinu. Listina jako součást ústavních základů občanovi poskytuje celý katalog práv a svobod.

Právní podmínky nabytí státního občanství

Celková koncepce nabývání státního občanství ČR je založena na tradičních zásadách, uplatňuje se princip ius gentium (právo národů), v omezené podobě, podpůrně se však aplikuje zásada ius soli (dítě nabývá státní občanství toho státu, na jehož území se narodilo).

Státní občanství ČR se nabývá:

  1. narozením, jestliže je alespoň jeden rodič státním občanem ČR, nebo v případě,
  2. že jsou oba rodiče bez státního občanství, alespoň jeden z nich musí mít trvalý
  3. pobyt na území ČR a dítě se narodí na jejím území
  4. osvojením, státní občanství nabývá dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem ČR, přičemž občanství se nabyde dnem právní moci rozsudku o osvojení;
  5. určením otcovství, jestliže jde o dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem ČR. V této situaci se dítě stává státním občanem ČR dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství nebo dnem právní moci rozsudku o určení otcovství;
  6. nalezením na území ČR, kdy fyzická osoba nalezená na území ČR je jejím státním občanem, pokud se neprokáže, že nabyla narozením státní občanství jiného státu;
  7. prohlášením si může zvolit osoba, což platí pro státního občana ČSFR, který neměl státní občanství žádného ze států čs.federace.
  8. udělením na žádost za současného splnění podmínek, kdy fyzická osoba:
  • má na území ČR ke dni podání žádosti povolený trvalý pobyt alespoň 5 let a po tuto dobu se zde převážně zdržuje;
  • prokáže, že byla propuštěna ze státního svazku cizího státu, nebo která nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní cizí státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR
  • nebyla v posledních 5 letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin;
  • prokáže znalost českého jazyka
  • plní povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt a vstup cizinců na území ČR.



Státní občanství uděluje Ministerstvo vnitra ČR, o čemž rozhoduje ve správním řízení do 90 dnů.

Právní podmínky pozbytí státního občanství ČR

Státní občanství ČR se pozbývá:

  1. prohlášením o vzdání se státního občanství, což může učinit zletilý občan, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu, a to před zastupitelským úřadem ČR v cizině. Tento pak vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství ČR; rodiče mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let;
  2. nabytím cizího státního občanství na vlastní žádost. Výjimkou je, kdy cizí státní občanství bylo nabyto v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením.

Derivované občanství Evropské unie

Vstupem ČR do Evropské unie k 1.5.2004 se ex lege občan ČR stává občanem Evropské unie.Z konstrukce komunitárního (nyní unijního) práva vyplývá, že státní občanství ČR a jeho právní režim je autonomní a primární co do způsobu nabytí a pozbytí a občanství Evropské unie zcela sdílí jeho osud. Rozsah státního občanství ČR má vzhledem ke členství ČR v Evropské unii svojí vertikální strukturu. Každý občan ČR je zároveň občanem Evropské unie.

Autoři článku: Veronika, Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow), Erdelka