Uznání dluhu

Pojem

Uznání dluhu je jednostranné adresované právní jednání dlužníka (musí být doručeno do sféry vlivu věřitele), kterým dlužník uznává svůj dluh vůči věřiteli. OZ jej upravuje v §2053 jako jeden ze dvou způsobů utvrzení dluhu (druhým je smluvní pokuta) a jako příklad k dlužnímu úpisu v §1952/1 OZ. Je to pouhé právo dlužníka, nikoliv jeho povinnost, ale pokud dlužník dlužní úpis napíše, má to za následek běh nové promlčecí lhůty (§653/1 OZ) - již od sepsání. Uznáním dluhu není například příslib dlužníka, že do určitého data splní dluh. Při splnění dluhu musí být věřitelem dlužníkovi vráceno nebo na něm vyznačeno, že bylo splněno částečně. Důkazní břemeno po sepsání v případě sporu se přesouvá na dlužníka - musí prokázat, že dluh neexistuje.

• Hmotněprávní následky uznání dluhu

1. Přerušení běhu promlčecí lhůty (§ 639) a začíná běžet vždycky nová desetiletá promlčecí lhůta, a to i tehdy, pokud dluh byl již promlčený.

Je tedy možné uznat i promlčený dluh. Obnovuje se nárok věřitele a začíná běžet nová promlčecí lhůta - § 653

1. 10 letá promlčecí lhůta neplatí pro úroky a pro opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu (§ 642)

• Procesněprávní následky uznání dluhu

1. Založení vyvratitelné právní domněnky, že dluh existoval (trval) v uznané výši v době jeho uznání.
2. Značně se posiluje procesní postavení věřitele => přenesení důkazního břemene na dlužníka (§ 133 OSŘ).

„Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“

Dlužník v takovém případě musí prokázat, že ten dluh neexistoval.

1. Vyvratitelná právní domněnka nastupuje i tehdy, nevěděl-li dlužník o promlčení dluhu.

• Konkludentní uznání dluhu § 2054

1. Placení úroků má účinky uznání ohledně částky, z níž se úroky platí.

Musí být ovšem nepochybné, že se platí nějaké úroky z nějaké konkrétní částky, pokud se tedy platí pouze nějaké peníze věřiteli a není jasné, že se má jednat o úroky, tak v takovém případě nemůžeme toto ustanovení aplikovat. Může se jednat jak o zákonné úroky, tak o úroky z prodlení.

1. Částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

To neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

• Uznání dluhu – Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti

§ 71a odst. 2 NŘ: “Notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.” Na obsah právního jednání, o kterém je takový notářský zápis jsou přísnější požadavky.

Rozsah

Dlužník může svůj dluh přiznat v plné výši nebo jen částečně (i samostatně příslušenství). Pokud dlužník nevymezí rozsah, v jakém dluh uznává, má se za to, že uznává dluh celý. Uzná-li dlužník dluh je do jistiny, nemá se automaticky za to, že uznává i příslušenství pohledávky (úrok z prodlení).

Náležitosti

• Musí být učiněno bez výhrad
• Co do důvodu
• Co do výše
• Písemná forma (následkem je relativní neplatnost)
• Doručení do sféry vlivu věřitele