Parlamentní forma vlády

Parlamentní forma vlády patří k nejrozšířenějším – je to výsledek historického vývoje Kelsenova teorie o parlamentarismu: „Tvoření směrodatné státní vůle kolegiálním orgánem, voleným lidem na základě všeobecného, tajného a rovného hlasovacího práva, tedy demokraticky podle principů většiny“

Základní znaky

Základní konsensus – tzn. Ať ve volbách zvítězí jakákoliv strana, bude zachován tento typ vlády Všeobecné, tajné, rovné hlasovací právo – jedině takto může vzniknout reprezentace lidu v parlamentu Reprezentativní vázaný mandát – politik není vázán přímo pokyny voličů, ale musí svou funkci vykonávat nejlépe podle svého svědomí a vědomí Legální opozice – je to neoddělitelná a žádoucí součást parlamentního systému Vláda na čas – periodické opakování voleb a možnost opozice se dostat do vítězné většiny Dualismus moci výkonné – vedle prezidenta je zde ještě vláda, spojen s tím institut kontrasignace (spolupodpisu)

Parlamentární republika

Politická odpovědnost vlády parlamentu Hlava státu je volena parlamentem Institut kontrasignace Vláda je jmenována prezidentem, obvykle vychází z výsledků voleb Vláda je závislá na důvěře parlamentu Příklady: ČR, Itálie, Irsko, Slovensko, Litva, Estonsko

Parlamentní monarchie

Vláda je závislá na parlamentu a je mu odpovědná Monarcha nemá zákonodárnou iniciativu – je zbaven svých oprávnění vůči parlamentu Velká část pravomocí a oprávnění přechází na předsedu vlády a na vládu samotnou Právní akty panovníka potřebují kontrasignaci – vláda nese za ně zodpovědnost Příklady: Velká Británie, Dánsko, Norsko