Právní skutečnost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „V oblasti nejen občanského práva dochází k neustálému vzniku, změně nebo zániku právních vztahů. Právní vztah je typický tím, že jeho obs…“) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | V oblasti nejen občanského práva dochází k neustálému vzniku, změně nebo zániku právních vztahů. Právní vztah je typický tím, že jeho obsahem jsou určitá subjektivní práva a povinnosti. Aby došlo ke vzniku (resp. změně nebo zániku) takového právního vztahu a mohlo dojít n nástupu těchto právních následků je třeba existence určité skutečnosti a jelikož jde o skutečnosti právně významnou, jsou tyto označovány jako '''právní skutečnosti'''. Právní skutečnost je tedy '''''<u>právní důvod</u>''''', na jehož základě vzniká právní následek. <ref>DOBROVOLNÁ, Eva, LAVICKÝ, Petr, RONOVSKÁ, Kateřina. ''Úvod do soukromého práva- obecná část.'' 1. vyd. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, z.s., 2017, str. 65. ISBN 978-80-88248-00-2</ref> | + | V oblasti nejen občanského práva dochází k neustálému vzniku, změně nebo zániku právních vztahů. Právní vztah je typický tím, že jeho obsahem jsou určitá subjektivní práva a povinnosti. Aby došlo ke vzniku (resp. změně nebo zániku) takového právního vztahu a mohlo dojít n nástupu těchto právních následků je třeba existence určité skutečnosti a jelikož jde o skutečnosti právně významnou, jsou tyto označovány jako '''právní skutečnosti'''. Právní skutečnost je tedy '''''<u>právní důvod</u>''''', na jehož základě vzniká právní následek (tj. aby se někdo stal subjektem oprávnění a povinností). |
+ | |||
+ | Občanský zákoník právní skutečnosti upravuje v části I, hlavě páté. Nejvíce prostoru je věnováno právnímu jednání (§ 545 až 599), dále pak právním událostem, tj. objektivním právním skutečnostem (§ 600 až 608) a nakonec je upraveno chápání času ve smyslu promlčení a prekluze (§ 609 až 654). <ref>DOBROVOLNÁ, Eva, LAVICKÝ, Petr, RONOVSKÁ, Kateřina. ''Úvod do soukromého práva- obecná část.'' 1. vyd. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, z.s., 2017, str. 65. ISBN 978-80-88248-00-2</ref> | ||
+ | |||
+ | [[Soubor:Skutečnosti.png|bezrámu|709x709pixelů]] | ||
+ | * '''<u>Subjektivní právní skutečnosti</u>'''= jsou takové, s nimiž právo spojuje právní následky a které spočívají v lidském chování. | ||
+ | ** Právní normy spojují právní následky také s chováním, které je v rozporu s právem samotným, tedy s '''<u>protiprávními činy</u>'''. Zde je ovšem třeba splnění další podmínky, kterou se rozumí deliktní způsobilost. Je-li jednající deliktně způsobilý, mohou vzniknout odpovědností následky. Např. náhrada škody z důvodu porušení dobrých mravů, porušení zákona nebo porušení smluvní povinnosti. | ||
+ | * '''<u>Reálné akty</u>'''= jedná se o situaci, kdy právní norma spojuje následek s lidským chováním, ovšem chybí zde vůle jedince tyto následky vyvolat (tj. není rozhodné, zdali jednající zamýšlel vyvolat právní následky či nikoli-> z tohoto důvodu není třeba brát v úvahu svéprávnost jednajícího). Jako příklad lze uvést vytvoření věci či uměleckého díla. | ||
+ | * '''<u>Objektivní právní skutečnosti</u>'''= jsou označovány také jako "právní události", jedná se o situaci, kdy předpokladem vzniku právních následků není lidské chování, nýbrž jiná okolnost (např. narození, smrt, apod.). | ||
+ | [[Soubor:Právní skutečnosti.png|střed|náhled|309x309pixelů]] | ||
+ | |||
+ | == '''<u>Právní jednání</u>''' == |
Verze z 23. 6. 2020, 09:04
V oblasti nejen občanského práva dochází k neustálému vzniku, změně nebo zániku právních vztahů. Právní vztah je typický tím, že jeho obsahem jsou určitá subjektivní práva a povinnosti. Aby došlo ke vzniku (resp. změně nebo zániku) takového právního vztahu a mohlo dojít n nástupu těchto právních následků je třeba existence určité skutečnosti a jelikož jde o skutečnosti právně významnou, jsou tyto označovány jako právní skutečnosti. Právní skutečnost je tedy právní důvod, na jehož základě vzniká právní následek (tj. aby se někdo stal subjektem oprávnění a povinností).
Občanský zákoník právní skutečnosti upravuje v části I, hlavě páté. Nejvíce prostoru je věnováno právnímu jednání (§ 545 až 599), dále pak právním událostem, tj. objektivním právním skutečnostem (§ 600 až 608) a nakonec je upraveno chápání času ve smyslu promlčení a prekluze (§ 609 až 654). [1]
- Subjektivní právní skutečnosti= jsou takové, s nimiž právo spojuje právní následky a které spočívají v lidském chování.
- Právní normy spojují právní následky také s chováním, které je v rozporu s právem samotným, tedy s protiprávními činy. Zde je ovšem třeba splnění další podmínky, kterou se rozumí deliktní způsobilost. Je-li jednající deliktně způsobilý, mohou vzniknout odpovědností následky. Např. náhrada škody z důvodu porušení dobrých mravů, porušení zákona nebo porušení smluvní povinnosti.
- Reálné akty= jedná se o situaci, kdy právní norma spojuje následek s lidským chováním, ovšem chybí zde vůle jedince tyto následky vyvolat (tj. není rozhodné, zdali jednající zamýšlel vyvolat právní následky či nikoli-> z tohoto důvodu není třeba brát v úvahu svéprávnost jednajícího). Jako příklad lze uvést vytvoření věci či uměleckého díla.
- Objektivní právní skutečnosti= jsou označovány také jako "právní události", jedná se o situaci, kdy předpokladem vzniku právních následků není lidské chování, nýbrž jiná okolnost (např. narození, smrt, apod.).
Právní jednání
- ↑ DOBROVOLNÁ, Eva, LAVICKÝ, Petr, RONOVSKÁ, Kateřina. Úvod do soukromého práva- obecná část. 1. vyd. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, z.s., 2017, str. 65. ISBN 978-80-88248-00-2