Negativní reverz: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Negativní reverz lze definovat jako prohlášení o odmítnutí zdravotnického výkonu.<ref name=":0">HAŠKOVCOVÁ, Hana. ''Informovaný souhlas: proč a jak?'' Praha: Galén, 2007, s. 49.</ref>Je to projev respektu práva na sebeurčení, ale i toho, že právo nebýt léčen je silnější než povinnost léčit. Negativní reverz je vyjádřením ústavního principu nedotknutelnosti integrity osobnosti, ochrany soukromí, ale i práva na život jako takového.<ref>TĚŠINOVÁ, Jolana, Tomáš DOLEŽAL a Radek POLICAR. Medicínské právo. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019, s. 104.</ref> | Negativní reverz lze definovat jako prohlášení o odmítnutí zdravotnického výkonu.<ref name=":0">HAŠKOVCOVÁ, Hana. ''Informovaný souhlas: proč a jak?'' Praha: Galén, 2007, s. 49.</ref>Je to projev respektu práva na sebeurčení, ale i toho, že právo nebýt léčen je silnější než povinnost léčit. Negativní reverz je vyjádřením ústavního principu nedotknutelnosti integrity osobnosti, ochrany soukromí, ale i práva na život jako takového.<ref>TĚŠINOVÁ, Jolana, Tomáš DOLEŽAL a Radek POLICAR. Medicínské právo. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019, s. 104.</ref> | ||
| − | Kromě toho, že pacient projevuje svojí vůli, negativní reverz má také funkci důkazní a ochranou pro lékaře. Z této funkce také částečně plyne podoba negativního reverzu. Ta sice není nikde výslovně upravena , ale z jeho obsahu musí být zřejmé, že lékař postupoval lege artis<ref>ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš. ''Zdravotnické právo.'' Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 260. </ref> a musí respektovat smysl a účel institutu.<ref name=":0" /> | + | Kromě toho, že pacient projevuje svojí vůli, negativní reverz má také funkci důkazní a ochranou pro lékaře. Z této funkce také částečně plyne podoba negativního reverzu. Ta sice není nikde výslovně upravena , ale z jeho obsahu musí být zřejmé, že lékař postupoval lege artis<ref>ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš. ''Zdravotnické právo.'' Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 260. </ref> a musí respektovat smysl a účel institutu.<ref name=":0" /> |
| + | |||
| + | == Právní rámec == | ||
| + | Negativní reverz je upraven v § 34 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování („'''zákon o zdravotních službách'''“), a dále v § 34 odst. 5 a 6 pro specifické situace. Subsidiárně se také použije zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („'''OZ'''“), a to zejména § 2642 odst. 1 OZ. | ||
| + | |||
| + | <references /> | ||
Verze z 1. 5. 2020, 11:17
Negativní reverz lze definovat jako prohlášení o odmítnutí zdravotnického výkonu.[1]Je to projev respektu práva na sebeurčení, ale i toho, že právo nebýt léčen je silnější než povinnost léčit. Negativní reverz je vyjádřením ústavního principu nedotknutelnosti integrity osobnosti, ochrany soukromí, ale i práva na život jako takového.[2]
Kromě toho, že pacient projevuje svojí vůli, negativní reverz má také funkci důkazní a ochranou pro lékaře. Z této funkce také částečně plyne podoba negativního reverzu. Ta sice není nikde výslovně upravena , ale z jeho obsahu musí být zřejmé, že lékař postupoval lege artis[3] a musí respektovat smysl a účel institutu.[1]
Právní rámec
Negativní reverz je upraven v § 34 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování („zákon o zdravotních službách“), a dále v § 34 odst. 5 a 6 pro specifické situace. Subsidiárně se také použije zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („OZ“), a to zejména § 2642 odst. 1 OZ.
