Renezance a reformace

RENESANCE A REFORMACE PŘEDRENESANČNÍ POLITICKÉ MYŠLENÍ - Už ve 12. století se do společenského života Evropy promítly velké změny spjaté s ekonomickými pohyby, s obrozením antického myšlenkového bohatství - Vysvětlení leží v Itálii tehdy plné vzmáhajících se městských států - Od poloviny 13. století si lid vynutil rozhodující vliv na komunální zákonodárství a politická moc přešla do rukou obchodníků a řemeslníků - Dante Alighieri (1265 – 1321) o Jeden z nejvýznamnějších italských básníků, významně však přispěl také k vývoji jazykovědy a italského jazyka a k vývoji politické filozofie o Jeho největším dílem je Božská komedie o Spis De monarchia (O jediné vládě) patří mezi základní, klasická díla z oblasti státovědy  Obhajuje vytvoření jedné křesťanské říše – jen ta může zaručit mír a spravedlnost  Říše nevznikají z vůle lidí, ale z vůle boží  Staví se proti tradičnímu názoru, že světský suverén je podřízen církevní jurisdikci – vládu přijímá panovník přímo z rukou božích bez zprostředkování papeže  Uznává jistou povýšenost moci duchovní nad světskou  Působení církve omezuje na duchovní oblast – nemá působit politicky - Marsilius z Padovy (asi 1275 - 1342) o Italský učenec pozdního středověku, který se hluboce účastnil politiky své doby – jeho teorie je protiteokratická o Ve sporech mezi papežem Janem XXII. a císařem Ludvíkem IV. Bavorem stál na straně císaře o Jako odměnu za své služby byl jmenován milánským arcibiskupem (ačkoliv byl laik) o Nejvýznamnějším dílem je spis Defensor pacis (Obránce míru) – jedno z nejvýznamnějších politických a náboženských děl, která vznikla během 14. století o Bezprostřední příčinou světské vlády jsou lidé (vzdálenou příčinou je stále Bůh) o Stát je světská instituce, výtvor lidské vůle, zařízení, jehož posláním je zajišťovat jednotlivcům dobrý život o Papež i duchovenstvo se musí podřídit celému národu i panovníkovi o Stát se zakládá na vůli poddaných – zdrojem státní moci je lid o Zásadu suverenity lidu pokládá za základ všech druhů vlády o Lid může výkon státní moci svěřit jednotlivcům volbou o Vláda je legitimní, pokud se zakládá na volbě o Vládce je lidu zodpovědný a může být lidem souzen o Církev je orgánem státu, církevní funkcionáři jsou funkcionáři státu o Církev pokládá za duchovní stát, papež je zmocněncem křesťanů - Niccolo Machiavelli (1469 – 1527) o Italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik o Stává se druhým kancléřem Florentské republiky, což mu umožnilo navázat kontakt s hlavami států a nahlédnout do tajů evropské politiky o Po svém politickém pádu napsal dva slavné spisy ¬ Vladař a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. o Obě svá nejdůležitější díla věnuje vzestupu a úpadku států - jakési patologii států o Rady a pokyny politikům spojuje zásada, že politika není vázána zákony morálky o K dosažení praktických politických cílů je dovoleno používat i mravně pochybné prostředky – účel světí prostředky – jediným kritériem je efektivita, účinnost o Používání nemorálních prostředků v politice ospravedlňuje tím, že lidé jsou špatní o Od lidí se dá očekávat spíš zlo – k dobrému musí být vedeni nebo i donucováni o Základem státu jsou dobré zákony a dobré vojsko o Stát je světská a laická instituce, do níž Bůh svou vůlí nezasahuje o Představitelem svrchovanosti státu je lid nebo kníže o Jeho teorie odpovídá spíše absolutistické knížecí vládě, přesto oceňuje republiku o Za nejlepší formu považuje republiku, ve které nikdo nezíská přílišnou moc o Jeho stát je stát politický, nikoli právní (hlavním úkolem je boj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli) o Machiavellismus  Označení pragmatického a cynického jednání v politice  Politika se odehrává v reálném světě a nikoliv ve světě morálním  Ve 20. století na tyto myšlenky navázali:  Mussolini („Násilí je morálnější než kompromis.“)  Hitler („Neuznávám v politice žádný morální zákon. Politika je hra, ve které je dovolen každý trik.“) - Jean Bodin (1530 - 1596) o Francouzský právník, filosof, politik a politolog, člen francouzského Sněmu a profesor práva v Toulouse o Zakládá politickou vědu ve Francii, byl jedním z ideologů, kteří vystoupili na obranu královského absolutismu. o Patřil k prvním autorům, kteří v právní vědě uplatnili historickou a srovnávací metodu o Bodin se cílevědomě snažil vytvořit ucelenou teorii státu - názory a představy vyložil v zásadním díle Six Livres de la République (Šest knih o státu) o Považuje za základ státu rodinu - moc rodiny se omezuje na správu soukromého majetku o Naproti tomu státní moc se musí starat o společné záležitosti rodin a spravovat veřejný majetek o Stát je mocenským výtvorem – není výsledkem smlouvy, mravních úvah nebo božské inspirace o O státu lze hovořit jedině tehdy, existuje-li suverénní moc o Moc panovníka musí být absolutní – panovník nepodléhá zákonům (legibus solutus), nicméně podléhá přírodnímu i božskému zákonu o Bodin rozlišuje zákon jako panovníkův příkaz a právo jako to, co je spravedlivé. o Panovník má například dodržovat smlouvy, i když jsou v zájmu druhého, má si poddané získat, ne vládnout strachem. o Z pevného rámce přirozeného a Božího zákona také vyplývá, že otroctví je špatné o Občané mají svá nezadatelná práva, totiž svobodu a právo na majetek. Soukromý majetek je podle Božího i přirozeného zákona, takže panovník nemůže ukládat daně, jak chce. o Spis Výklad univerzálního práva je jasným pokusem o racionalizaci a formalizaci práva. o Novým prvkem je odlišení práva a zákona o Právo je spravedlivé a dobré bez příkazu, zákony vycházejí z výkonu suverenity toho, kdo přikazuje o Zákony tedy nejsou ničím jiným než rozkazy suveréna o Je to jasné rozlišení přirozeného a lidského práva REFORMACE - Od 16. století se hovoří o moderním právním myšlení, jehož prvky jsou vůle (zakládající prostřednictvím smlouvy stát), jednotlivec (emancipovaný od jakéhokoli pečovatelského působení) a pozitivní právo (odvozené od vůle suveréna) - Začalo hnutí protestantské reformace - Podstatou reformace bylo úsilí vyprostit křesťanství z jeho symbiózy s antickou filozofií, zbibličtit ho a církev vrátit k jejím zdravým a prostým počátkům - Martin Luther (1483 - 1546) o Luther právo podceňuje - i to je známka moderního právního myšlení o Právo ztrácí v Lutherově myšlení prestiž a hodnotu, jelikož tvrdí, že skutečný křesťan nemusí respektovat právo, ale jen Kristův zákon o Světské právo má omezené poslání - je božím mečem v rukou vrchnosti a jeho cílem je trestat hříšníky a udržovat pořádek. Základním znakem práva je sankce o Luther tak představuje velmi vyhrocenou formu právního pozitivismu založeného na náboženské víře - Jan Kalvín (1509 - 1564) o Kalvínovou zásluhou je odlišení práva od morálky o Každý projev boží vůle je božím právem. Na něm lze vybudovat pouze lidské pozitivní právo, které je slovním vyjádřením principů odvozených z božího práva. Přirozené právo jako mezičlánek zde nemá místo o Právo je vlastně jen nástrojem k vynucování morálních zákonů - ztratilo tak svou autonomii, stalo se přívěskem z bible vydedukované morálky, nástrojem jejího vynucování