Odklony v trestním řízení: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „Novelami trestního řádu z let 1993 a 1995 byly vedle standartního projednání věci v hlavním líčení upraveny alternativní způsoby trestního ř…“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
Novelami trestního řádu z let 1993 a 1995 byly vedle standartního projednání věci v hlavním líčení upraveny alternativní způsoby trestního řízení, tzv. odklony (''diversion''). <ref>FENYK, Jaroslav, Tomáš GŘIVNA a Dagmar CÍSAŘOVÁ. ''Trestní právo procesní''. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 761.</ref> Zavádění alternativních forem trestání a různých forem odklonů do trestního řízení je jednou z podmínek k tomu, aby stát byl schopen vypořádat se s nárůstem kriminality. <ref>ŠÁMAL, Pavel, Jan MUSIL a Josef KUCHTA. ''Trestní právo procesní''. 4., přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 729.</ref>
+
Novelami trestního řádu z let 1993 a 1995 byly vedle standartního projednání věci v hlavním líčení upraveny alternativní způsoby trestního řízení, tzv. odklony (''diversion''). <ref name=":0">FENYK, Jaroslav, Tomáš GŘIVNA a Dagmar CÍSAŘOVÁ. ''Trestní právo procesní''. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 761.</ref> Zavádění alternativních forem trestání a různých forem odklonů do trestního řízení je jednou z podmínek k tomu, aby stát byl schopen vypořádat se s nárůstem kriminality. <ref>ŠÁMAL, Pavel, Jan MUSIL a Josef KUCHTA. ''Trestní právo procesní''. 4., přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 729.</ref>
  
Základním účelem institutů zařazovaných pod pojem odklonu je především rychlejší a efektivnější vyřízení k tomu vhodných věcí, které nevyžadují z hlediska účelu trestního řízení projednání věci před soudem v hlavním líčení.<ref>Tamtéž.</ref>
+
Základním účelem institutů zařazovaných pod pojem odklonu je především rychlejší a efektivnější vyřízení k tomu vhodných věcí, které nevyžadují z hlediska účelu trestního řízení projednání věci před soudem v hlavním líčení.<ref>Tamtéž.</ref>
 +
 
 +
V české odborné literatuře bývá odklon v trestním řízení charakterizován jako odchylka od typického, pravidelného průběhu trestního řízení, alternativa ke standartním postupům.<ref name=":0" />

Verze z 3. 2. 2020, 14:43

Novelami trestního řádu z let 1993 a 1995 byly vedle standartního projednání věci v hlavním líčení upraveny alternativní způsoby trestního řízení, tzv. odklony (diversion). [1] Zavádění alternativních forem trestání a různých forem odklonů do trestního řízení je jednou z podmínek k tomu, aby stát byl schopen vypořádat se s nárůstem kriminality. [2]

Základním účelem institutů zařazovaných pod pojem odklonu je především rychlejší a efektivnější vyřízení k tomu vhodných věcí, které nevyžadují z hlediska účelu trestního řízení projednání věci před soudem v hlavním líčení.[3]

V české odborné literatuře bývá odklon v trestním řízení charakterizován jako odchylka od typického, pravidelného průběhu trestního řízení, alternativa ke standartním postupům.[1]

  1. 1,0 1,1 FENYK, Jaroslav, Tomáš GŘIVNA a Dagmar CÍSAŘOVÁ. Trestní právo procesní. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 761.
  2. ŠÁMAL, Pavel, Jan MUSIL a Josef KUCHTA. Trestní právo procesní. 4., přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 729.
  3. Tamtéž.
Autoři článku: Martinalancova (Martina Lančová)