Smíšení: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Smíšení - commixtio == Smíšení je druhem originální nabytí vlastnictví, které nastává při smíšení sypkých či kapalných látek tak,…“) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Smíšení (lat. commixtio)''' je druhem '''originárního nabytí vlastnictví''', které nastává při '''smíšení sypkých či kapalných látek''' tak, že je již '''nelze rozdělit'''. Při trvalém spojení bylo důležité, zdali ono spojení proběhlo s vůlí obou původních vlastníků, či nikoliv. V prvním případě mezi nimi vznikl vztah spoluvlastníků nově vzniklé věci, v druhém případě měli možnost domáhat se na držiteli směsi vlastnickou žalobou poměrné části.<ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.181, ISBN 80-717-9031-1.</ref> | |
| − | + | V případě, kdy '''lze ony slité movité věci od sebe oddělit,''' '''vlastnictví''' stále '''zůstává''' původním vlastníkům, kteří se mohou domáhat na držiteli takto slitých věcí jejich oddělení. Přísluší jim žaloba nazvaná ''[[Actiones|actio furti,]]'' popřípadě [[Actiones|''actio ad exhibendum''.]]<ref>HEYROVSKÝ, Leopold. ''Dějiny a system soukromého práva římského''. 4. opr. vyd. V Praze: J. Otto knihkupec, 1910, 1243 s.; str. 380</ref> | |
| + | |||
| + | Pokud by nastala situace smíšení dvou suchých látek (např. obilí), důležitým faktorem bude rozpoznatelnost jednotlivých částí. Jestliže stále existuje možnost rozpoznání původních smísených látek, vlastnictví zůstává všem vlastníkům věcí smísených. V opačném případě disponují vůči držiteli smísených látek žalobou ''[[Actiones|actio in rem]]'' na vydání poměrné části.<ref>Tamtéž str. 381</ref> | ||
| + | |||
| + | Při smísení peněz nabývá vlastnictví držitel takto smísených peněz. Původním vlastníkům přísluší žaloby na vydání toho, oč se obohatil, popřípadě náhrada škody.<ref>Tamtéž str. 181</ref> | ||
Verze z 25. 3. 2018, 10:05
Smíšení (lat. commixtio) je druhem originárního nabytí vlastnictví, které nastává při smíšení sypkých či kapalných látek tak, že je již nelze rozdělit. Při trvalém spojení bylo důležité, zdali ono spojení proběhlo s vůlí obou původních vlastníků, či nikoliv. V prvním případě mezi nimi vznikl vztah spoluvlastníků nově vzniklé věci, v druhém případě měli možnost domáhat se na držiteli směsi vlastnickou žalobou poměrné části.[1]
V případě, kdy lze ony slité movité věci od sebe oddělit, vlastnictví stále zůstává původním vlastníkům, kteří se mohou domáhat na držiteli takto slitých věcí jejich oddělení. Přísluší jim žaloba nazvaná actio furti, popřípadě actio ad exhibendum.[2]
Pokud by nastala situace smíšení dvou suchých látek (např. obilí), důležitým faktorem bude rozpoznatelnost jednotlivých částí. Jestliže stále existuje možnost rozpoznání původních smísených látek, vlastnictví zůstává všem vlastníkům věcí smísených. V opačném případě disponují vůči držiteli smísených látek žalobou actio in rem na vydání poměrné části.[3]
Při smísení peněz nabývá vlastnictví držitel takto smísených peněz. Původním vlastníkům přísluší žaloby na vydání toho, oč se obohatil, popřípadě náhrada škody.[4]
- ↑ KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.181, ISBN 80-717-9031-1.
- ↑ HEYROVSKÝ, Leopold. Dějiny a system soukromého práva římského. 4. opr. vyd. V Praze: J. Otto knihkupec, 1910, 1243 s.; str. 380
- ↑ Tamtéž str. 381
- ↑ Tamtéž str. 181
