Neurčitý právní pojem: Porovnání verzí
(stručné doplnění výskytu N.) (Značka: editace z VisualEditoru) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Neurčité právní pojmy''' jsou ty, jejichž obsah nelze přesně jevově vymezit a dostatečně právně definovat. Jejich aplikace vždy závisí na odborném posouzení v každém jednotlivém případě. Zákonodárce vytváří veřejné správě prostor, aby zhodnotila, zda konkrétní situace patří do rozsahu určitého N.; současně však dbá na to, aby v zákonech byly alespoň uvedeny některé charakteristické znaky N., popř. umožňuje tak učinit v prováděcím předpise. | '''Neurčité právní pojmy''' jsou ty, jejichž obsah nelze přesně jevově vymezit a dostatečně právně definovat. Jejich aplikace vždy závisí na odborném posouzení v každém jednotlivém případě. Zákonodárce vytváří veřejné správě prostor, aby zhodnotila, zda konkrétní situace patří do rozsahu určitého N.; současně však dbá na to, aby v zákonech byly alespoň uvedeny některé charakteristické znaky N., popř. umožňuje tak učinit v prováděcím předpise. | ||
| + | |||
| + | '''Neurčitý právní pojem''' se zpravidla vyskytuje ve spojení několika slov (veřejný zájem, důvody zvláštního zřetele atd.), přičemž úkolem intepretujícího orgánu je vyložit tento pojem, na základě existujícího skutkové stavu. Jde o určitou formu rozumové činnosti, ne však ve formě výběru z několikam možností, ale subsumpce skutkové podstaty pod tento pojem. | ||
== Judikatura == | == Judikatura == | ||
| Řádek 5: | Řádek 7: | ||
Zákonodárce užitím neurčitých pojmů dává orgánu aplikujícímu právní předpis prostor, aby posoudil, zda konkrétní situace patří do rozsahu neurčitého pojmu, či nikoli. Současně však dbá na to, aby v zákoně byly uvedeny alespoň některé charakteristické znaky, popř. umožňuje tak učinit v prováděcím předpise.<ref>rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2005, č. j. 5 Afs 151/2004-73</ref> | Zákonodárce užitím neurčitých pojmů dává orgánu aplikujícímu právní předpis prostor, aby posoudil, zda konkrétní situace patří do rozsahu neurčitého pojmu, či nikoli. Současně však dbá na to, aby v zákoně byly uvedeny alespoň některé charakteristické znaky, popř. umožňuje tak učinit v prováděcím předpise.<ref>rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2005, č. j. 5 Afs 151/2004-73</ref> | ||
| + | <references /> | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2018, 18:18
Neurčité právní pojmy jsou ty, jejichž obsah nelze přesně jevově vymezit a dostatečně právně definovat. Jejich aplikace vždy závisí na odborném posouzení v každém jednotlivém případě. Zákonodárce vytváří veřejné správě prostor, aby zhodnotila, zda konkrétní situace patří do rozsahu určitého N.; současně však dbá na to, aby v zákonech byly alespoň uvedeny některé charakteristické znaky N., popř. umožňuje tak učinit v prováděcím předpise.
Neurčitý právní pojem se zpravidla vyskytuje ve spojení několika slov (veřejný zájem, důvody zvláštního zřetele atd.), přičemž úkolem intepretujícího orgánu je vyložit tento pojem, na základě existujícího skutkové stavu. Jde o určitou formu rozumové činnosti, ne však ve formě výběru z několikam možností, ale subsumpce skutkové podstaty pod tento pojem.
Judikatura
"Neurčité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutečnosti, které nelze úspěšně zcela přesně právně definovat; jejich obsah a rozsah se může měnit, často bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit, a to z toho hlediska, zda posuzovanou věc lze do rámce vytvořeného rozsahem neurčitého pojmu zařadit."
Zákonodárce užitím neurčitých pojmů dává orgánu aplikujícímu právní předpis prostor, aby posoudil, zda konkrétní situace patří do rozsahu neurčitého pojmu, či nikoli. Současně však dbá na to, aby v zákoně byly uvedeny alespoň některé charakteristické znaky, popř. umožňuje tak učinit v prováděcím předpise.[1]
- ↑ rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2005, č. j. 5 Afs 151/2004-73
