Promlčecí doba přestupku

Uplynutí promlčecí doby je jedním z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek.

Počátek běhu promlčecí doby

Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

Pozn.: U pokračujícího, hromadného, nebo trvajícího přestupku počíná promlčecí lhůta běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, k poslednímu útku, nebo k odstranění protiprávního stavu. Pokud se pachatel dopustil více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť.

Délka promlčecí doby

Promlčecí doba činí:

• 1 rok u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
• 3 roky u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Tuto promlčecí dobu lze v zákonem daných případech stavět nebo přerušit. Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová (jinak řečeno, promlčecí doba se restartuje).

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději:

• 3 roky u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
• 5 let u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo stavění promlčecí doby.

Pozn.: U přestupků, které nemají pevně stanovenou horní sazbu pokuty je promlčecí doba také 1 rok:

Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76
Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].