Doručování v pracovním právu: Porovnání verzí
(→Specifické oručování) |
(konec) |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Specifické doručování == | == Specifické doručování == | ||
− | Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]: | + | Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou [Bělina, 2019]: |
* vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]] | * vzniku, změn a skončení [[pracovní poměr]] | ||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést. | Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Platových výměrů, [[Skončení pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. ([[GDPR]]) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést. | ||
+ | |||
+ | == Fikce doručení == | ||
+ | Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb. | ||
+ | |||
+ | Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. [Brandejský, 2018] | ||
+ | |||
+ | === §336 ods 3) === | ||
+ | Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. | ||
+ | |||
+ | == Elektronické oručování == | ||
+ | ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení kvalifikovaným elektronickým podpisem. | ||
+ | |||
+ | Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv“ a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zapomíná zaměstnavatel označit jednoznačným a zákonem určeným [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]]. Často (až nepředstavitelné je, žeby zaměstnanec doručení pokaždé stvrdil) | ||
+ | |||
+ | Nejhlubší myšlenku potvrzování „Ano, přečetl jsem si.“ můžeme najít podle §335 ods. 4), kdy zaměstnanec zpětným potvrzením elektronické zprávy osvědčuje doručení zprávy – sám. Nepočítá se zde v elektronickém předání s oním „10ddennou fikcí doručení“ ani žádnou jinou, prostě nebyl seznámen. Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického podpisu zástupce zaměstnavatele, na veřejné desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů „nástěnkou“. | ||
+ | |||
+ | §337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém Datových schránek FO podle zákona , je doručení okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno, podavatelem. Doručení zaměstnanci touto formou, se stává povinné, a pokaždé se jedná o chybu veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), ale měl použit systém [[datové schránky|datových schránek.]] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == |
Verze z 12. 5. 2020, 04:06
Při doručování písemností zaměstnanci i zaměstnavateli, dochází v Zákoníku práce (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme listiny (zejména s razítkem), písemnosti, oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s doručenkou, ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:
- § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem
- § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
- § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
- § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem
Obsah
Doručování do vlastních rukou
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. „do vlastních rukou adresáta“ – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. „Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“ (absolutní neplatnost), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].
§ 334 odst. 2
obecné ustanovení o doručování zaměstnavatelem kdekoliv, jakkoliv.
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Specifické doručování
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou, časteji listinou [Bělina, 2019]:
- vzniku, změn a skončení pracovní poměr
- vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru
- zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance
- důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr
- záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
- výtky a kázeňská varování související s pracovním místem
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu Pracovní smlouva, Platových výměrů, Skončení pracovního poměru, Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. (GDPR) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.
Fikce doručení
Fikce doručení písemnosti je obecně po 10 dnech, ve všech případech listin a písemností, předaných doručovateli poštovních služeb.
Pokud v rozporu se zákonem není doručováno do datové schránky, nemůže dojít k fikci doručení. [Brandejský, 2018]
§336 ods 3)
Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.
Elektronické oručování
ZP v ustanoveních podle §335 a 336 určuje ve velkém pravidla zaručeného doručovaní písemností elektronicky. Silně se zde požaduje potvrzení sdělení kvalifikovaným elektronickým podpisem.
Je zde však znát rozdíl od předešlého principu „zachytit zaměstnance kdekoliv“ a to tím, že většina podání učiněna zaměstnavatelem je neplatná či neúčinná, protože je zapomíná zaměstnavatel označit jednoznačným a zákonem určeným elektronickým podpisem. Často (až nepředstavitelné je, žeby zaměstnanec doručení pokaždé stvrdil)
Nejhlubší myšlenku potvrzování „Ano, přečetl jsem si.“ můžeme najít podle §335 ods. 4), kdy zaměstnanec zpětným potvrzením elektronické zprávy osvědčuje doručení zprávy – sám. Nepočítá se zde v elektronickém předání s oním „10ddennou fikcí doručení“ ani žádnou jinou, prostě nebyl seznámen. Zaměstnavatelé by nadále měli zásadní Směrnice a Řády zveřejnit formou fyzického podpisu zástupce zaměstnavatele, na veřejné desce, případně vnitřním způsobem oběhem dokumentů „nástěnkou“.
§337 ZP upravuje pravidla doručování zaměstnancem zaměstnavateli, znovu se uplatňuje přednost rychlejšího postupu, ale elektronická cesta je ošetřena podobně jako u zaměstnavatele, s požadavkem na kvalifikovanost elektronického podpisu písemnosti. Zde nejvíc doporučujeme využít systém Datových schránek FO podle zákona , je doručení okamžité směrem k veřejným institucím a právně platně podepsáno, podavatelem. Doručení zaměstnanci touto formou, se stává povinné, a pokaždé se jedná o chybu veřejného orgánu, pokud bude doručovat poštou (s fikcií doručení), ale měl použit systém datových schránek.
Zdroje
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu ]
[Branejský, Tomáš. Judikatura k datovým schránkám [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW: https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html