Doručování v pracovním právu

Při doručování písemností zaměstnanci i zaměstnavateli, dochází v Zákoníku práce (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme listiny (zejména s razítkem), písemnosti, oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s doručenkou, ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.

Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:

1. § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem
2. § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
3. § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
4. § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem

Doručování do vlastních rukou

Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. „do vlastních rukou adresáta“ – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. „Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“ (absolutní neplatnost), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].

Specifické oručování

Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]:

• vzniku, změn a skončení pracovní poměr
• vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovního poměru
• zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance
• důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr
• záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
• výtky a kázeňská varování související s pracovním místem

Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu Pracovní smlouva, Platových výměrů, Skončení pracovního poměru, Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. (GDPR) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.

Zdroje

[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu  ]

[Branejský, Tomáš. Judikatura k datovým schránkám [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW: https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html