Založení a vznik obchodní korporace: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ = Založení X Vznik = Při procesu zakládání korporace je nutno rozlišovat dva pojmy – dva okamžiky: Vznik a založení. Je to podstatné pro sku…“) (Značka: přepnuto z VisualEditoru) |
m (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= Založení X Vznik = | = Založení X Vznik = | ||
| − | Při procesu zakládání korporace je nutno rozlišovat dva pojmy – dva okamžiky: | + | Při procesu zakládání [[Obchodní korporace|korporace]] je nutno rozlišovat dva pojmy – dva okamžiky: vznik a založení. Je to podstatné pro skutečnosti, které spojují svůj účinek především se vznikem společnosti. Vznik je nutno chápat jako výsledek určitého postupu. K založení může dle § 122 OZ dojít zakladatelským právní jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci či jiným způsobem, pokud ho stanoví jiný [[právní předpis]]. Nejčastějším typem založení je zakladatelské právní jednání, tím bývá nejčastěji společenská smlouva založená na vůli stran. |
| − | Vznikem korporace je okamžik, kdy je korporace zapsána do obchodního rejstříku. Tento zápis má konstitutivní charakter. Český model je tedy založen na principu registračním (respektive inkorporační princip) – je nutný zápis do rejstříku. | + | |
| − | Korporace mohou dále vznikat jakožto důsledek přeměn – fúze či rozdělení. | + | Vznikem korporace je okamžik, kdy je korporace zapsána do [[Obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]]. Tento zápis má konstitutivní charakter. Český model je tedy založen na principu registračním (respektive inkorporační princip) – je nutný zápis do rejstříku. <ref>POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. <nowiki>ISBN 978-80-7400-475-9</nowiki>. s. 11-12</ref> |
| + | |||
| + | Korporace mohou dále vznikat jakožto důsledek [[Přeměny obchodních korporací|přeměn]] – [[fúze]] či [[rozdělení]]. | ||
= Proces zakládání obchodní korporace = | = Proces zakládání obchodní korporace = | ||
Pro založení korporace je nutno projít určitým procesem, jehož cílem je úspěšně vzniklá korporace. Je nutné dodržet určité pořadí jednotlivých kroků, proto si korporace při jejich zřizování často přivolávají na pomoc advokáty. | Pro založení korporace je nutno projít určitým procesem, jehož cílem je úspěšně vzniklá korporace. Je nutné dodržet určité pořadí jednotlivých kroků, proto si korporace při jejich zřizování často přivolávají na pomoc advokáty. | ||
== Přípravné práce == | == Přípravné práce == | ||
| − | Během přípravných prací korporace ještě neexistuje. Jejich závěrem je založení obchodní korporace. Přípravné práce mají různý charakter, i samotné sepsání společenské smlouvy či jiná nutná příprava zakladatelského právního jednání vyžaduje určitou práci, kterou lze považovat právě za součást přípravného jednání, kdy se již pracuje na korporaci, která však ještě neexistuje. Jednání učiněné v tomto kroku však směřují k založení obchodní korporace. | + | Během přípravných prací korporace ještě neexistuje. Jejich závěrem je založení obchodní korporace. Přípravné práce mají různý charakter, i samotné sepsání společenské smlouvy či jiná nutná příprava zakladatelského právního jednání vyžaduje určitou práci, kterou lze považovat právě za součást přípravného jednání, kdy se již pracuje na korporaci, která však ještě neexistuje. Jednání učiněné v tomto kroku však směřují k založení obchodní korporace. |
| − | Některá z jednání mají ekonomický charakter – kupříkladu zdroje financování, možná obchodní strategie atd. Taktéž je v této fázi nutno zvolit jakou právní formu bude budoucí korporace mít, zvolit firmu, sídlo a další náležitosti, které musí budoucí korporace mít. | + | |
| + | Některá z jednání mají ekonomický charakter – kupříkladu zdroje financování, možná obchodní strategie atd. Taktéž je v této fázi nutno zvolit jakou právní formu bude budoucí korporace mít, zvolit [[Firma|firmu]], sídlo a další náležitosti, které musí budoucí korporace mít.<ref>TAMTÉŽ s. 13</ref> | ||
== Založení společnosti == | == Založení společnosti == | ||
Nejčastějším způsobem je zakladatelské právní jednání. Zakladatelem může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Jednotlivé typy korporací pak stanovují specifičtější požadavky na osobu/osoby zakladatelů, především se jedná o jejich počet. | Nejčastějším způsobem je zakladatelské právní jednání. Zakladatelem může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Jednotlivé typy korporací pak stanovují specifičtější požadavky na osobu/osoby zakladatelů, především se jedná o jejich počet. | ||
| − | Zakladatelským právním jednáním může být společenská smlouva, zakladatelská listina či stanovy. Požadovaná forma bývá stanovena zákonem pro jednotlivé typy obchodních korporací. Obecně je pro zakladatelské právní jednání požadována nejméně písemná forma s ověřenými podpisy. Nesplnění tohoto požadavku má za následek absolutní neplatnost takového jednání. Jakékoli ostatní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku pak vyžadují stejnou nebo přísnější formu. U kapitálových korporací je požadována přísnější forma právního jednání, je vyžadováno, aby jednání měla podobu veřejné listiny. ZOK ve svých přechodných ustanovení stanovuje, že veřejnou listinou je pro účely tohoto zákona myšlen notářský zápis. | + | |
| + | Zakladatelským právním jednáním může být společenská smlouva, zakladatelská listina či stanovy. Požadovaná forma bývá stanovena zákonem pro jednotlivé typy obchodních korporací. Obecně je pro zakladatelské právní jednání požadována nejméně písemná forma s ověřenými podpisy. Nesplnění tohoto požadavku má za následek absolutní neplatnost takového jednání. Jakékoli ostatní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku pak vyžadují stejnou nebo přísnější formu. U kapitálových korporací je požadována přísnější forma právního jednání, je vyžadováno, aby jednání měla podobu veřejné listiny. ZOK ve svých přechodných ustanovení stanovuje, že veřejnou listinou je pro účely tohoto zákona myšlen notářský zápis.<ref>Zákon o obchodních korporacích</ref> | ||
| + | |||
Občanský zákoník a zákon obchodních korporacích stanovují minimální požadavky na obsah zakladatelského právního jednání (nejčastěji společenské smlouvy): | Občanský zákoník a zákon obchodních korporacích stanovují minimální požadavky na obsah zakladatelského právního jednání (nejčastěji společenské smlouvy): | ||
| − | * název – u obchodní korporace se jedná o firmu | + | * název – u obchodní korporace se jedná o firmu, |
| − | * sídlo | + | * sídlo, |
| − | * předmět podnikání či předmět činnosti | + | * předmět podnikání či předmět činnosti, |
| − | * údaj o statutárním orgánu | + | * údaj o statutárním orgánu, |
| − | * určení prvních členů statutárního orgánu | + | * určení prvních členů statutárního orgánu. |
| − | Tyto náležitosti především první tři – název, sídlo, předmět podnikání jsou důležitými identifikačními znaky, přestože samotná korporace ještě nevznikla (hlavně proto, že součástí zakladatelského právního jednání není IČ ani DIČ, podle kterých bývají korporace identifikovány za své existence). | + | |
| − | Předmětem podnikání může být: živnostenské podnikání, podnikání v zemědělství či jiné podnikání, které je regulované zvláštním právním předpisem. Živnosti jsou upraveny živnostenským zákonem a obecně je možné je rozdělit na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací vznikají již samotným ohlášením, není tedy nutné jakékoli rozhodnutí a zákon rozlišuje: volná živnost, řemeslné a vázané živnosti. Koncesované živnosti pak vyžadují získání podnikatelského oprávnění – rozhodnutí – které výkon konkrétní činnosti povoluje. | + | Tyto náležitosti především první tři – název, sídlo, předmět podnikání jsou důležitými identifikačními znaky, přestože samotná korporace ještě nevznikla (hlavně proto, že součástí zakladatelského právního jednání není IČ ani DIČ, podle kterých bývají korporace identifikovány za své existence).<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s. 123-124</ref> Další specifické náležitosti zakladatelského právního jednání jsou upraveny výčtem u jednotlivý typů obchodních korporací v zákoně o obchodních korporacích. |
| + | |||
| + | Předmětem podnikání může být: živnostenské podnikání, podnikání v zemědělství či jiné podnikání, které je regulované zvláštním právním předpisem. Živnosti jsou upraveny živnostenským zákonem a obecně je možné je rozdělit na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací vznikají již samotným ohlášením, není tedy nutné jakékoli rozhodnutí a zákon rozlišuje: volná živnost, řemeslné a vázané živnosti. Koncesované živnosti pak vyžadují získání podnikatelského oprávnění – rozhodnutí – které výkon konkrétní činnosti povoluje.<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s.124-125</ref> | ||
== Splacení vkladů do základního kapitálu či jeho části == | == Splacení vkladů do základního kapitálu či jeho části == | ||
| − | Tento krok se netýká všech korporací, je tedy do jisté míry fakultativního charakteru. Týká se korporací, které vytvářejí základní kapitál a je u nich požadováno, aby alespoň část vkladů byla splacena před zápisem obchodní korporace do obchodního rejstříku. Zákon může požadovat, aby bylo splaceno určité procento vkladů před zápisem do rejstříku. | + | Tento krok se netýká všech korporací, je tedy do jisté míry fakultativního charakteru. Týká se korporací, které vytvářejí [[základní kapitál]] a je u nich požadováno, aby alespoň část vkladů byla splacena před zápisem obchodní korporace do obchodního rejstříku. Zákon může požadovat, aby bylo splaceno určité procento vkladů před zápisem do rejstříku. |
== Další formality == | == Další formality == | ||
| − | Existuje mnoho dalších formalit, které musí zakladatelé korporace vyřešit před samotným zápisem. Jejich množství a povaha se liší dle typu a účelu konkrétní obchodní korporace. Mezi takové formality se může zařadit například nutnost získání právního důvodu užívání sídla korporace. Korporace musí mít sídlo, jedná se o jedno z minimálních náležitostí zakladatelského právního jednání, je nutné prokázat (listinami) oprávnění nemovitost označovat za sídlo korporace – souhlas vlastníka nemovitosti, nájemní smlouva, důkaz vlastnictví, … | + | Existuje mnoho dalších formalit, které musí zakladatelé korporace vyřešit před samotným zápisem. Jejich množství a povaha se liší dle typu a účelu konkrétní obchodní korporace. Mezi takové formality se může zařadit například nutnost získání právního důvodu užívání sídla korporace. Korporace musí mít sídlo, jedná se o jedno z minimálních náležitostí zakladatelského právního jednání, je nutné prokázat (listinami) oprávnění nemovitost označovat za sídlo korporace – souhlas vlastníka nemovitosti, nájemní smlouva, důkaz [[vlastnictví]], … |
| − | Další možnou povinností je prokázání, že členové orgánů splňují podmínky, které jsou nutné pro výkon jejich funkcí. Tyto skutečnost se dokládá čestným prohlášením, bezúhonnost je dokazována výpisem z rejstříku trestů. | + | |
| + | Další možnou povinností je prokázání, že členové orgánů splňují podmínky, které jsou nutné pro výkon jejich funkcí. Tyto skutečnost se dokládá čestným prohlášením, bezúhonnost je dokazována výpisem z rejstříku trestů.<ref>POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. <nowiki>ISBN 978-80-7400-475-9</nowiki>. s. 18-19</ref> | ||
| + | |||
| + | Mezi tyto formality, které je nutno provést se mohou řadit i různé poplatkové povinnosti. | ||
== Zápis do obchodního rejstříku == | == Zápis do obchodního rejstříku == | ||
Posledním krokem procesu je zápis do obchodního rejstříku. Obchodní korporace vznikají okamžikem zápisu, zápis samotný má tedy konstitutivní účinek. Zápis je proveden na návrh podávající osoby a návrh musí být doložen přílohami, ze kterých vyplývá, že korporace byla řádně založena a splnila veškeré požadavky pro vznik: | Posledním krokem procesu je zápis do obchodního rejstříku. Obchodní korporace vznikají okamžikem zápisu, zápis samotný má tedy konstitutivní účinek. Zápis je proveden na návrh podávající osoby a návrh musí být doložen přílohami, ze kterých vyplývá, že korporace byla řádně založena a splnila veškeré požadavky pro vznik: | ||
| − | *zakladatelské právní jednání | + | *zakladatelské právní jednání, |
| − | *osvědčen o získání podnikatelského oprávnění (je-li korporace založena k podnikatelským účelům) | + | *osvědčen o získání podnikatelského oprávnění (je-li korporace založena k podnikatelským účelům), |
| − | * doklady o splacení předepsané části vkladu – pokud je to vyžadováno zákonem | + | * doklady o splacení předepsané části vkladu – pokud je to vyžadováno zákonem, |
| − | * právní důvod užívání sídla korporace | + | * právní důvod užívání sídla korporace, |
| − | * doklady, že členové orgánů splňují podmínky pro výkon funkce | + | * doklady, že členové orgánů splňují podmínky pro výkon funkce.<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s.125 - 126</ref> |
| − | Soud věcně příslušný k vedení řízení o zápisu do obchodního rejstříku je krajský soud, do jehož soudního obvodu spadá sídlo zapisované obchodní korporace. Soud má 5 pracovních dní od doručení návrhu na přezkum žádosti a poté musí buď vydat usnesení (o povolení či odmítnutí návrhu), návrhu vyhovět přímým zápisem do rejstříku bez vydání rozhodnutí. Jestliže soud lhůtu zmešká pak dochází k fikci a uplatní se tzv. fikce zápisu – zápis se považuje za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty (tedy: 5 dní uplyne v úterý, ve středu je tedy korporace považována za zapsanou). | + | |
| + | Soud [[Příslušnost|věcně příslušný]] k vedení řízení o zápisu do obchodního rejstříku je krajský soud, do jehož soudního obvodu spadá sídlo zapisované obchodní korporace. Soud má 5 pracovních dní od doručení návrhu na přezkum žádosti a poté musí buď vydat usnesení (o povolení či odmítnutí návrhu), návrhu vyhovět přímým zápisem do rejstříku bez vydání rozhodnutí. Jestliže soud lhůtu zmešká pak dochází k fikci a uplatní se tzv. fikce zápisu – zápis se považuje za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty (tedy: 5 dní uplyne v úterý, ve středu je tedy korporace považována za zapsanou).<ref>POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. <nowiki>ISBN 978-80-7400-475-9</nowiki>. s. 20-21</ref> | ||
| + | <references /> | ||
Aktuální verze z 17. 2. 2019, 16:59
Obsah
Založení X Vznik
Při procesu zakládání korporace je nutno rozlišovat dva pojmy – dva okamžiky: vznik a založení. Je to podstatné pro skutečnosti, které spojují svůj účinek především se vznikem společnosti. Vznik je nutno chápat jako výsledek určitého postupu. K založení může dle § 122 OZ dojít zakladatelským právní jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci či jiným způsobem, pokud ho stanoví jiný právní předpis. Nejčastějším typem založení je zakladatelské právní jednání, tím bývá nejčastěji společenská smlouva založená na vůli stran.
Vznikem korporace je okamžik, kdy je korporace zapsána do obchodního rejstříku. Tento zápis má konstitutivní charakter. Český model je tedy založen na principu registračním (respektive inkorporační princip) – je nutný zápis do rejstříku. [1]
Korporace mohou dále vznikat jakožto důsledek přeměn – fúze či rozdělení.
Proces zakládání obchodní korporace
Pro založení korporace je nutno projít určitým procesem, jehož cílem je úspěšně vzniklá korporace. Je nutné dodržet určité pořadí jednotlivých kroků, proto si korporace při jejich zřizování často přivolávají na pomoc advokáty.
Přípravné práce
Během přípravných prací korporace ještě neexistuje. Jejich závěrem je založení obchodní korporace. Přípravné práce mají různý charakter, i samotné sepsání společenské smlouvy či jiná nutná příprava zakladatelského právního jednání vyžaduje určitou práci, kterou lze považovat právě za součást přípravného jednání, kdy se již pracuje na korporaci, která však ještě neexistuje. Jednání učiněné v tomto kroku však směřují k založení obchodní korporace.
Některá z jednání mají ekonomický charakter – kupříkladu zdroje financování, možná obchodní strategie atd. Taktéž je v této fázi nutno zvolit jakou právní formu bude budoucí korporace mít, zvolit firmu, sídlo a další náležitosti, které musí budoucí korporace mít.[2]
Založení společnosti
Nejčastějším způsobem je zakladatelské právní jednání. Zakladatelem může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Jednotlivé typy korporací pak stanovují specifičtější požadavky na osobu/osoby zakladatelů, především se jedná o jejich počet.
Zakladatelským právním jednáním může být společenská smlouva, zakladatelská listina či stanovy. Požadovaná forma bývá stanovena zákonem pro jednotlivé typy obchodních korporací. Obecně je pro zakladatelské právní jednání požadována nejméně písemná forma s ověřenými podpisy. Nesplnění tohoto požadavku má za následek absolutní neplatnost takového jednání. Jakékoli ostatní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku pak vyžadují stejnou nebo přísnější formu. U kapitálových korporací je požadována přísnější forma právního jednání, je vyžadováno, aby jednání měla podobu veřejné listiny. ZOK ve svých přechodných ustanovení stanovuje, že veřejnou listinou je pro účely tohoto zákona myšlen notářský zápis.[3]
Občanský zákoník a zákon obchodních korporacích stanovují minimální požadavky na obsah zakladatelského právního jednání (nejčastěji společenské smlouvy):
- název – u obchodní korporace se jedná o firmu,
- sídlo,
- předmět podnikání či předmět činnosti,
- údaj o statutárním orgánu,
- určení prvních členů statutárního orgánu.
Tyto náležitosti především první tři – název, sídlo, předmět podnikání jsou důležitými identifikačními znaky, přestože samotná korporace ještě nevznikla (hlavně proto, že součástí zakladatelského právního jednání není IČ ani DIČ, podle kterých bývají korporace identifikovány za své existence).[4] Další specifické náležitosti zakladatelského právního jednání jsou upraveny výčtem u jednotlivý typů obchodních korporací v zákoně o obchodních korporacích.
Předmětem podnikání může být: živnostenské podnikání, podnikání v zemědělství či jiné podnikání, které je regulované zvláštním právním předpisem. Živnosti jsou upraveny živnostenským zákonem a obecně je možné je rozdělit na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací vznikají již samotným ohlášením, není tedy nutné jakékoli rozhodnutí a zákon rozlišuje: volná živnost, řemeslné a vázané živnosti. Koncesované živnosti pak vyžadují získání podnikatelského oprávnění – rozhodnutí – které výkon konkrétní činnosti povoluje.[5]
Splacení vkladů do základního kapitálu či jeho části
Tento krok se netýká všech korporací, je tedy do jisté míry fakultativního charakteru. Týká se korporací, které vytvářejí základní kapitál a je u nich požadováno, aby alespoň část vkladů byla splacena před zápisem obchodní korporace do obchodního rejstříku. Zákon může požadovat, aby bylo splaceno určité procento vkladů před zápisem do rejstříku.
Další formality
Existuje mnoho dalších formalit, které musí zakladatelé korporace vyřešit před samotným zápisem. Jejich množství a povaha se liší dle typu a účelu konkrétní obchodní korporace. Mezi takové formality se může zařadit například nutnost získání právního důvodu užívání sídla korporace. Korporace musí mít sídlo, jedná se o jedno z minimálních náležitostí zakladatelského právního jednání, je nutné prokázat (listinami) oprávnění nemovitost označovat za sídlo korporace – souhlas vlastníka nemovitosti, nájemní smlouva, důkaz vlastnictví, …
Další možnou povinností je prokázání, že členové orgánů splňují podmínky, které jsou nutné pro výkon jejich funkcí. Tyto skutečnost se dokládá čestným prohlášením, bezúhonnost je dokazována výpisem z rejstříku trestů.[6]
Mezi tyto formality, které je nutno provést se mohou řadit i různé poplatkové povinnosti.
Zápis do obchodního rejstříku
Posledním krokem procesu je zápis do obchodního rejstříku. Obchodní korporace vznikají okamžikem zápisu, zápis samotný má tedy konstitutivní účinek. Zápis je proveden na návrh podávající osoby a návrh musí být doložen přílohami, ze kterých vyplývá, že korporace byla řádně založena a splnila veškeré požadavky pro vznik:
- zakladatelské právní jednání,
- osvědčen o získání podnikatelského oprávnění (je-li korporace založena k podnikatelským účelům),
- doklady o splacení předepsané části vkladu – pokud je to vyžadováno zákonem,
- právní důvod užívání sídla korporace,
- doklady, že členové orgánů splňují podmínky pro výkon funkce.[7]
Soud věcně příslušný k vedení řízení o zápisu do obchodního rejstříku je krajský soud, do jehož soudního obvodu spadá sídlo zapisované obchodní korporace. Soud má 5 pracovních dní od doručení návrhu na přezkum žádosti a poté musí buď vydat usnesení (o povolení či odmítnutí návrhu), návrhu vyhovět přímým zápisem do rejstříku bez vydání rozhodnutí. Jestliže soud lhůtu zmešká pak dochází k fikci a uplatní se tzv. fikce zápisu – zápis se považuje za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty (tedy: 5 dní uplyne v úterý, ve středu je tedy korporace považována za zapsanou).[8]
- ↑ POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 11-12
- ↑ TAMTÉŽ s. 13
- ↑ Zákon o obchodních korporacích
- ↑ ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 123-124
- ↑ ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.124-125
- ↑ POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 18-19
- ↑ ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.125 - 126
- ↑ POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 20-21
