Smlouva o dílo: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Smlouva o dílo je smluvní typ upraveným v občanském zákoníku v § 2585 - § 2635. Smluvní strany smlouvy o dílo nazýváme jako zhotovitele a objednatele. Podstatou smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Koncepce dnešní smlouvy o dílo má svoje prameny v tzv. locatio-conductio, jehož předmětem bylo buď úplatné užívání cizí věci, cizí pracovní síly, anebo provedení určitého díla.<ref name=":0">HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1034.</ref> V rámci římského práva šlo o dvoustrannou smlouvu, jejímž předmětem bylo užití cizí pracovní síly.<ref name=":0" /> | |
| − | Občanský zákoník pod vlivem právní globalizace stanovuje pravidla pro rozlišení smlouvy kupní a smlouvy o dílo. | + | <ref>PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2748.</ref>Občanský zákoník pod vlivem právní globalizace stanovuje pravidla pro rozlišení smlouvy kupní a smlouvy o dílo. |
| + | |||
| + | == Smlouva o dílo a kupní smlouva == | ||
| + | Občanský zákoník upravuje v § 2085 - 2086 případy, kdy se daná smlouva bude posuzovat podle pravidel o smlouvě kupní. | ||
| + | |||
| + | === Koupě movité věci === | ||
| + | Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejím předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. | ||
== Obsah závazku == | == Obsah závazku == | ||
| Řádek 9: | Řádek 15: | ||
==== Povinnost dílo provést na vlastní náklady ==== | ==== Povinnost dílo provést na vlastní náklady ==== | ||
| − | Dle dikce zákona se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo. Zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad. To v praxi znamená, že pokud strany předem nedohodnou dílčí platby ceny díla již v době jeho provádění nebo nedohodnou zálohy, nese | + | Dle dikce zákona se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo. Zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad. To v praxi znamená, že pokud strany předem nedohodnou dílčí platby ceny díla již v době jeho provádění nebo nedohodnou zálohy, nese veškeré náklady na zhotovení dílo sám zhotovitel a to až do doby, než mu vznikne právo na zaplacení kupní ceny.<ref>HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1036.</ref> |
==== Povinnost dílo provést na vlastní nebezpečí ==== | ==== Povinnost dílo provést na vlastní nebezpečí ==== | ||
| − | Zhotovitel je povinen provést dílo na své nebezpečí. Zákon nijak nevymezuje, co se rozumí povinností provést dílo na vlastní nebezpečí.Tuto povinnost je možné chápat dvěma způsoby. Buď tato povinnost v sobě obsahuje jak povinnost provést dílo na své nebezpečí tak i nebezpečí škody na věci, nebo se jedná pouze o povinnost provést dílo na své nebezpečí, avšak nebezpečí škody na věci již v této povinnosti zahrnuto není.<ref name=":2">HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1037.</ref> Samotná povinnost zhotovení díla na vlastní nebezpečí tak znamená, že zhotovitel má plnou odpovědnost za provádění díla, a tím pádem i na zvýšené náklady, odpovědnost za věci potřebné k provedení díla či za věci, které jsou předmětem díla.<ref name=":2" /> Tato povinnost vyjadřuje odpovědnost zhotovitele, že dílo bude podle podmínek smlouvy vytvořeno, včetně odpovědnosti za jeho ztrátu či zničení.<ref name=":3">PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746.</ref>Pokud by povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí neobsahovala povinnost nést nebezpečí škody na věci, pak by dle některých autorů tato povinnost znamenala například odpovědnost za škody, které v souvislosti se zhotovením díla | + | Zhotovitel je povinen provést dílo na své nebezpečí. Zákon nijak nevymezuje, co se rozumí povinností provést dílo na vlastní nebezpečí.Tuto povinnost je možné chápat dvěma způsoby. Buď tato povinnost v sobě obsahuje jak povinnost provést dílo na své nebezpečí tak i nebezpečí škody na věci, nebo se jedná pouze o povinnost provést dílo na své nebezpečí, avšak nebezpečí škody na věci již v této povinnosti zahrnuto není.<ref name=":2">HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1037.</ref> Samotná povinnost zhotovení díla na vlastní nebezpečí tak znamená, že zhotovitel má plnou odpovědnost za provádění díla, a tím pádem i na zvýšené náklady, odpovědnost za věci potřebné k provedení díla či za věci, které jsou předmětem díla.<ref name=":2" /> Tato povinnost vyjadřuje odpovědnost zhotovitele, že dílo bude podle podmínek smlouvy vytvořeno, včetně odpovědnosti za jeho ztrátu či zničení.<ref name=":3">PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746.</ref>Pokud by povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí neobsahovala povinnost nést nebezpečí škody na věci, pak by dle některých autorů tato povinnost znamenala například odpovědnost za škody, které v souvislosti se zhotovením díla ve sféře zhotovitele vzniknou a tím pádem je nutné jej odlišovat od nebezpečí škody na věci.<ref>KOPÁČ, L. In STUNA, S. a kol. Obchodní zákoní s obdobným komentářem pro právní a podnikatelskou praxi. Praha : Trizonia, 1992, s. 449. In ŠTENGLOVÁ, I. Smlouva o dílo. Praha : C. H. Beck, 2018, s. 41.</ref> |
| − | Někteří | + | Někteří autoři uvádí, že se jedná o ustanovení dispozitivní a lze tedy přechod nebezpečí škody na věci modifikovat.<ref>PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746-2747.</ref>Jiní autoři uvádí, že povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí je pojmovým znakem smlouvy o dílo a její modifikace tedy není možná.<ref name=":1" /> |
==== Povinnost provést dílo ==== | ==== Povinnost provést dílo ==== | ||
| Řádek 28: | Řádek 34: | ||
== Dílo jako předmět závazku == | == Dílo jako předmět závazku == | ||
| + | |||
Co se rozumí dílem stanovuje OZ v § 2578. Dílem se tedy rozumí | Co se rozumí dílem stanovuje OZ v § 2578. Dílem se tedy rozumí | ||
* zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, | * zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, | ||
| Řádek 33: | Řádek 40: | ||
* vždy zhotovení, úprava, údržba nebo oprava stavby nebo její části. | * vždy zhotovení, úprava, údržba nebo oprava stavby nebo její části. | ||
| − | === Stavba jako předmět | + | === Zhotovení === |
| + | Základní činností představující dílo je zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu.<ref>HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1040.</ref> Kdy zhotovení určité věci spadá pod kupní smlouvu stanovuje | ||
| + | |||
| + | § 2086 OZ. | ||
| + | |||
| + | === Údržba === | ||
| + | Údržbou se myslí určitá pravidelná či soustavná činnost, kterou se předchází vzniku vad, poškození či opotřebení věci a která zpravidla zahrnuje i jejich odstranění.<ref name=":4">PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.</ref>Podstatou údržby je uchování věci v takovém stavu, aby mohla sloužit svému účelovému určení.<ref name=":4" />Úpravou věci také není činnost při které byla změněna její podstata, k čemuž dochází, pokud jsou zachovány její základní vlastnosti a funkční určení.<ref name=":5">Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 579/2017 In PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.</ref> | ||
| + | |||
| + | === Úprava === | ||
| + | Úpravou se myslí činnost při které se mění zejména povrch či vlastnosti věci.<ref name=":6">HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1041.</ref> Zda se úpravou provádí rozsáhlé práce není samo o sobě podstatné.<ref name=":5" /> Úpravou věci však nebude činnost, při které by došlo k vytvoření věci nové.<ref name=":7">Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2746/99 In PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.</ref> | ||
| + | |||
| + | === Oprava === | ||
| + | Opravou se myslí činnost, která vede k odstranění vad věci, následky jejího poškození či opotřebení.<ref name=":6" />Oprava věci může zahrnovat i vytvoření její nové součásti.<ref name=":4" /> Opravou není činnost, kterou by došlo ke zhotovení věci nové.<ref name=":7" /> | ||
| + | |||
| + | === Dílo a předmět díla === | ||
| + | Rozlišujeme pojmy dílo a předmět díla. Dílem je činnost směřující k vytvoření předmětu díla, tedy konkrétní věci. Někteří autoři nepovažují toto rozlišení za nutné s ohledem vymezení díla ja výsledku činnosti.<ref name=":8">PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2751.</ref> | ||
| + | |||
| + | Předmětem díla může být vytvoření věci hmotné (vytvoření oděvu, domu, smlouvy, daňového přiznání apod) i nehmotné (vytvoření počítačového programu či webu).<ref name=":8" /> | ||
| + | |||
| + | === Stavba jako předmět díla === | ||
OZ nevymezuje pojem stavby. Pojem stavby vymezuje například stavební zákon. Stavební zákon však stavbu vymezuje pro účely práva veřejného a ve světle § 1 OZ tedy bude nutné vymezit stavbu pro účely práva soukromého. Melzer podává následující definiční znaky stavby: | OZ nevymezuje pojem stavby. Pojem stavby vymezuje například stavební zákon. Stavební zákon však stavbu vymezuje pro účely práva veřejného a ve světle § 1 OZ tedy bude nutné vymezit stavbu pro účely práva soukromého. Melzer podává následující definiční znaky stavby: | ||
| + | |||
| + | == Cena díla == | ||
| + | Smlouva o dílo je pojmově úplatná. Je tedy nutné, aby obsahem smlouvy bylo ujednání o úplatnosti.<ref name=":9">PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2748.</ref> Úplata nemusí být sjednána v penězích, nemusí být dokonce sjednána ani konkrétně viz dále. Určení ceny díla je podstatnou náležitostí smlouvy, ledaže strany projeví konkrétní vůli smlouvu uzavřít bez určení ceny, tedy bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení.<ref>Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 1403/2005.</ref> Jestliže smluvní strany nedohodnou cenu díla ani způsob jeho určení a z jejich jednání není zřejmé, že chtějí uzavřít smlouvu bez tz ujednání ceny nebo způsobu určená její výše, smlouva vůbec nevznikla a jedná se v případě poskytnutého plnění o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu, nikoliv z neplatné smlouvy.<ref>Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 5170/2008.</ref> Dle § 2586 odst. OZ je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Úpravu ceny za dílo upravuje zákon také v § 2610 an. OZ. | ||
| + | |||
| + | Cena díla tedy může být sjednána těmito způsoby: | ||
| + | # uvedením konkrétní výše | ||
| + | # odkaz na rozpočet se zaručením úplnosti | ||
| + | # jiný způsob určení ceny, závisející na objektivních skutečnostech, ačkoliv ty nastanou až v budoucnu (např. vazbou na přesně určené peněžní částky na přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, nebo určením dle budoucí prodejní ceny věcí potřebných pro zhotovení díla, nabízených u určitě označeného prodejce)<ref name=":9" /> resp. ve spojení s určitou cenovou doložkou, nebo v okolnostech spočívajících v povaze díla (např. vazbou dílčí ujednané konkrétní ceny na rozsah konkrétně provedených prací, které jsou vymezeny určitě, avšak není znám jejich potřebný rozsah<ref name=":9" /> | ||
| + | # třetí osobou, soudem nebo odhadem | ||
| + | # rozpočtem daným s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo že je nezávazný. | ||
| + | |||
| + | === Nepřípustné určení ceny díla === | ||
| + | Za nepřípustné určeny cení díla pro neurčitost je ujednání, že v závěrečném vyúčtování díla budou zohledněny případné legislativní, daňové nebo měnové vlivy, pokud by měly podstatný vliv na realizaci díla.<ref name=":10">Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 685/2005.</ref> Porušením zásady rovného postavení subjektů soukromého práva je také případ, kdy má být cena určena třetí osobou, a u této osoby by byly dány konkrétní důvody pro vznik pochybností o tom, že nejedná pro poměr k některé ze smluvncíh stran nestranně, resp. že nenní na stranách smlouvy zcela nezávislá.<ref>Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3662/2014.</ref> Zásahem do zásady rovného postavená subjektů je také situace, kdy by cenu díla měla určit jednostranně jedna ze smluvních stran.<ref name=":10" /> Problematické je také, pokud určení ceny díla není stanoveno na objektivních kritériích.<ref>Rozsduek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 1000/2004.</ref> Není tedy ani dovolené, aby cena bude určena vyúčtováním vlastních výkonů zhotovitele a provedených poddodávek v situaci, kde ujednání smlouvy o možnosti účtovat vlastní výkony zhotovitele nijak nelimituje.<ref>Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 983/2004.</ref> Ujednání o zaplacená zálohy na cenu díla fakturou nelze považovat za ujednání o určení ceny díla.<ref>Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4156/2009.</ref> Strany si taktéž nemohou sjednat předběžnou cenu díla, která má být posléze jejich dohodou upřesněna, pokud nebyl stanoven žádný způsob určení výsledné ceny díla.<ref>Rozsudek Nejvyššíhou soudu ze dne 14. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2747/2009.</ref> Přípustné není ani určení ceny díla s odkazem na obchodní zvyklosti.<ref>Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 2006/2009.</ref> | ||
* | * | ||
<references /> | <references /> | ||
Aktuální verze z 16. 6. 2021, 12:11
Smlouva o dílo je smluvní typ upraveným v občanském zákoníku v § 2585 - § 2635. Smluvní strany smlouvy o dílo nazýváme jako zhotovitele a objednatele. Podstatou smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Koncepce dnešní smlouvy o dílo má svoje prameny v tzv. locatio-conductio, jehož předmětem bylo buď úplatné užívání cizí věci, cizí pracovní síly, anebo provedení určitého díla.[1] V rámci římského práva šlo o dvoustrannou smlouvu, jejímž předmětem bylo užití cizí pracovní síly.[1]
[2]Občanský zákoník pod vlivem právní globalizace stanovuje pravidla pro rozlišení smlouvy kupní a smlouvy o dílo.
Smlouva o dílo a kupní smlouva
Občanský zákoník upravuje v § 2085 - 2086 případy, kdy se daná smlouva bude posuzovat podle pravidel o smlouvě kupní.
Koupě movité věci
Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejím předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.
Obsah závazku
Povinnost zhotovitele
Povinnosti zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí jsou definičními znaky smlouvy o dílo a odlišují je od jiných smluvních typů.[3]
Povinnost dílo provést na vlastní náklady
Dle dikce zákona se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo. Zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad. To v praxi znamená, že pokud strany předem nedohodnou dílčí platby ceny díla již v době jeho provádění nebo nedohodnou zálohy, nese veškeré náklady na zhotovení dílo sám zhotovitel a to až do doby, než mu vznikne právo na zaplacení kupní ceny.[4]
Povinnost dílo provést na vlastní nebezpečí
Zhotovitel je povinen provést dílo na své nebezpečí. Zákon nijak nevymezuje, co se rozumí povinností provést dílo na vlastní nebezpečí.Tuto povinnost je možné chápat dvěma způsoby. Buď tato povinnost v sobě obsahuje jak povinnost provést dílo na své nebezpečí tak i nebezpečí škody na věci, nebo se jedná pouze o povinnost provést dílo na své nebezpečí, avšak nebezpečí škody na věci již v této povinnosti zahrnuto není.[5] Samotná povinnost zhotovení díla na vlastní nebezpečí tak znamená, že zhotovitel má plnou odpovědnost za provádění díla, a tím pádem i na zvýšené náklady, odpovědnost za věci potřebné k provedení díla či za věci, které jsou předmětem díla.[5] Tato povinnost vyjadřuje odpovědnost zhotovitele, že dílo bude podle podmínek smlouvy vytvořeno, včetně odpovědnosti za jeho ztrátu či zničení.[6]Pokud by povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí neobsahovala povinnost nést nebezpečí škody na věci, pak by dle některých autorů tato povinnost znamenala například odpovědnost za škody, které v souvislosti se zhotovením díla ve sféře zhotovitele vzniknou a tím pádem je nutné jej odlišovat od nebezpečí škody na věci.[7]
Někteří autoři uvádí, že se jedná o ustanovení dispozitivní a lze tedy přechod nebezpečí škody na věci modifikovat.[8]Jiní autoři uvádí, že povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí je pojmovým znakem smlouvy o dílo a její modifikace tedy není možná.[3]
Povinnost provést dílo
Povinnost dílo provést značí povinnost zhotovitele dílo zhotovit jako výsledek své činnosti, třebaže k provedení může pověřit jinou osobu.[6]
Povinnost objednatele
Povinnost dílo převzít
Povinností objednatele dílo převzít se myslí povinnost objednatele nabýt k věci vlastnické právo, popř. držbu.[6]
Povinnost objednatele zaplatit cenu
Povinnosti objednatele zaplatit smluvní cenu odpovídá právo zhotovitele na zaplacení ceny díla a opačně.
Dílo jako předmět závazku
Co se rozumí dílem stanovuje OZ v § 2578. Dílem se tedy rozumí
- zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu,
- údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem,
- vždy zhotovení, úprava, údržba nebo oprava stavby nebo její části.
Zhotovení
Základní činností představující dílo je zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu.[9] Kdy zhotovení určité věci spadá pod kupní smlouvu stanovuje
§ 2086 OZ.
Údržba
Údržbou se myslí určitá pravidelná či soustavná činnost, kterou se předchází vzniku vad, poškození či opotřebení věci a která zpravidla zahrnuje i jejich odstranění.[10]Podstatou údržby je uchování věci v takovém stavu, aby mohla sloužit svému účelovému určení.[10]Úpravou věci také není činnost při které byla změněna její podstata, k čemuž dochází, pokud jsou zachovány její základní vlastnosti a funkční určení.[11]
Úprava
Úpravou se myslí činnost při které se mění zejména povrch či vlastnosti věci.[12] Zda se úpravou provádí rozsáhlé práce není samo o sobě podstatné.[11] Úpravou věci však nebude činnost, při které by došlo k vytvoření věci nové.[13]
Oprava
Opravou se myslí činnost, která vede k odstranění vad věci, následky jejího poškození či opotřebení.[12]Oprava věci může zahrnovat i vytvoření její nové součásti.[10] Opravou není činnost, kterou by došlo ke zhotovení věci nové.[13]
Dílo a předmět díla
Rozlišujeme pojmy dílo a předmět díla. Dílem je činnost směřující k vytvoření předmětu díla, tedy konkrétní věci. Někteří autoři nepovažují toto rozlišení za nutné s ohledem vymezení díla ja výsledku činnosti.[14]
Předmětem díla může být vytvoření věci hmotné (vytvoření oděvu, domu, smlouvy, daňového přiznání apod) i nehmotné (vytvoření počítačového programu či webu).[14]
Stavba jako předmět díla
OZ nevymezuje pojem stavby. Pojem stavby vymezuje například stavební zákon. Stavební zákon však stavbu vymezuje pro účely práva veřejného a ve světle § 1 OZ tedy bude nutné vymezit stavbu pro účely práva soukromého. Melzer podává následující definiční znaky stavby:
Cena díla
Smlouva o dílo je pojmově úplatná. Je tedy nutné, aby obsahem smlouvy bylo ujednání o úplatnosti.[15] Úplata nemusí být sjednána v penězích, nemusí být dokonce sjednána ani konkrétně viz dále. Určení ceny díla je podstatnou náležitostí smlouvy, ledaže strany projeví konkrétní vůli smlouvu uzavřít bez určení ceny, tedy bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení.[16] Jestliže smluvní strany nedohodnou cenu díla ani způsob jeho určení a z jejich jednání není zřejmé, že chtějí uzavřít smlouvu bez tz ujednání ceny nebo způsobu určená její výše, smlouva vůbec nevznikla a jedná se v případě poskytnutého plnění o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu, nikoliv z neplatné smlouvy.[17] Dle § 2586 odst. OZ je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Úpravu ceny za dílo upravuje zákon také v § 2610 an. OZ.
Cena díla tedy může být sjednána těmito způsoby:
- uvedením konkrétní výše
- odkaz na rozpočet se zaručením úplnosti
- jiný způsob určení ceny, závisející na objektivních skutečnostech, ačkoliv ty nastanou až v budoucnu (např. vazbou na přesně určené peněžní částky na přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, nebo určením dle budoucí prodejní ceny věcí potřebných pro zhotovení díla, nabízených u určitě označeného prodejce)[15] resp. ve spojení s určitou cenovou doložkou, nebo v okolnostech spočívajících v povaze díla (např. vazbou dílčí ujednané konkrétní ceny na rozsah konkrétně provedených prací, které jsou vymezeny určitě, avšak není znám jejich potřebný rozsah[15]
- třetí osobou, soudem nebo odhadem
- rozpočtem daným s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo že je nezávazný.
Nepřípustné určení ceny díla
Za nepřípustné určeny cení díla pro neurčitost je ujednání, že v závěrečném vyúčtování díla budou zohledněny případné legislativní, daňové nebo měnové vlivy, pokud by měly podstatný vliv na realizaci díla.[18] Porušením zásady rovného postavení subjektů soukromého práva je také případ, kdy má být cena určena třetí osobou, a u této osoby by byly dány konkrétní důvody pro vznik pochybností o tom, že nejedná pro poměr k některé ze smluvncíh stran nestranně, resp. že nenní na stranách smlouvy zcela nezávislá.[19] Zásahem do zásady rovného postavená subjektů je také situace, kdy by cenu díla měla určit jednostranně jedna ze smluvních stran.[18] Problematické je také, pokud určení ceny díla není stanoveno na objektivních kritériích.[20] Není tedy ani dovolené, aby cena bude určena vyúčtováním vlastních výkonů zhotovitele a provedených poddodávek v situaci, kde ujednání smlouvy o možnosti účtovat vlastní výkony zhotovitele nijak nelimituje.[21] Ujednání o zaplacená zálohy na cenu díla fakturou nelze považovat za ujednání o určení ceny díla.[22] Strany si taktéž nemohou sjednat předběžnou cenu díla, která má být posléze jejich dohodou upřesněna, pokud nebyl stanoven žádný způsob určení výsledné ceny díla.[23] Přípustné není ani určení ceny díla s odkazem na obchodní zvyklosti.[24]
- ↑ 1,0 1,1 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1034.
- ↑ PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2748.
- ↑ 3,0 3,1 ŠTENGLOVÁ I., Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 41.
- ↑ HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1036.
- ↑ 5,0 5,1 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1037.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746.
- ↑ KOPÁČ, L. In STUNA, S. a kol. Obchodní zákoní s obdobným komentářem pro právní a podnikatelskou praxi. Praha : Trizonia, 1992, s. 449. In ŠTENGLOVÁ, I. Smlouva o dílo. Praha : C. H. Beck, 2018, s. 41.
- ↑ PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746-2747.
- ↑ HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1040.
- ↑ 10,0 10,1 10,2 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.
- ↑ 11,0 11,1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 579/2017 In PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.
- ↑ 12,0 12,1 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1041.
- ↑ 13,0 13,1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2746/99 In PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.
- ↑ 14,0 14,1 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2751.
- ↑ 15,0 15,1 15,2 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2748.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 1403/2005.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 5170/2008.
- ↑ 18,0 18,1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 685/2005.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3662/2014.
- ↑ Rozsduek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 1000/2004.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 983/2004.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4156/2009.
- ↑ Rozsudek Nejvyššíhou soudu ze dne 14. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2747/2009.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 2006/2009.
