Postoupení smlouvy: Porovnání verzí
Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „Postoupení smlouvy (§ 1895 až 1900 ObčZ) řadíme ke změnám v subjektu závazku, kam mimo jiné řadíme rovněž změnu v osobě věřitele (§ 1879…“) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Postoupení smlouvy (§ 1895 až 1900 ObčZ) řadíme ke změnám v subjektu závazku, kam mimo jiné řadíme rovněž změnu v osobě věřitele (§ 1879 až § 1887 ObčZ) a změnu v osobě dlužníka (§ 1888 až § 1894 ObčZ). | + | Postoupení smlouvy (§ 1895 až 1900 ObčZ) řadíme ke [[Změny závazku v subjektech|změnám v subjektu závazku]], kam mimo jiné řadíme rovněž [[Změna v osobě věřitele|změnu v osobě věřitele]] (§ 1879 až § 1887 ObčZ) a [[Změna v osobě dlužníka|změnu v osobě dlužníka]] (§ 1888 až § 1894 ObčZ), kdy postoupení smlouvy nám umožňuje, aby došlo ke změně strany v rámci závazkového vztahu. |
= <small>Základní charakteristika</small> = | = <small>Základní charakteristika</small> = | ||
* Postoupení smlouvy umožňuje změnu strany závazkového vztahu. To znamená, že nedochází pouze k převedení práva na plnění. '''Osoba totiž nastupuje do všech práv a povinností svého předchůdce'''. Změna v osobě dlužníka i věřitele (vždy však pouze změna na jedné straně), vyžaduje '''souhlas''' (předem či následně). Nutnost souhlasu je dána i tím, že se tato změna výrazně dotýká práv druhé smluvní strany. Smlouva musí být postoupena před splněním. Smlouva, jejíž obsahem je opakující se plnění, může být postoupena s účinky v rozsahu toho, co nebylo splněno. Naopak '''nelze postoupit''' '''smlouvu''', která by v souladu ustanovením § 2009 ObčZ zanikla smrtí věřitele nebo dlužníka (např. smlouva o vytvoření sochy známým sochařem). Postoupit nelze ani smlouvu, u které to zákon nepřipouští (např. smlouva o důchodu).<ref>ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Wolters Kluver, 2014. In: ''ASPI'' [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14. 11. 2020]. </ref> | * Postoupení smlouvy umožňuje změnu strany závazkového vztahu. To znamená, že nedochází pouze k převedení práva na plnění. '''Osoba totiž nastupuje do všech práv a povinností svého předchůdce'''. Změna v osobě dlužníka i věřitele (vždy však pouze změna na jedné straně), vyžaduje '''souhlas''' (předem či následně). Nutnost souhlasu je dána i tím, že se tato změna výrazně dotýká práv druhé smluvní strany. Smlouva musí být postoupena před splněním. Smlouva, jejíž obsahem je opakující se plnění, může být postoupena s účinky v rozsahu toho, co nebylo splněno. Naopak '''nelze postoupit''' '''smlouvu''', která by v souladu ustanovením § 2009 ObčZ zanikla smrtí věřitele nebo dlužníka (např. smlouva o vytvoření sochy známým sochařem). Postoupit nelze ani smlouvu, u které to zákon nepřipouští (např. smlouva o důchodu).<ref>ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Wolters Kluver, 2014. In: ''ASPI'' [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14. 11. 2020]. </ref> | ||
| − | * Postoupení smlouvy může rovněž proběhnout pouze '''částečně'''. Postupitel (osoba, která postupuje smlouvu) zůstává i nadále smluvní stranou závazku, ale určitá práva a povinnosti přechází na postupníka. Zejména se jedná o částečné postoupení časové, kdy postupník nastupuje do závazkového vztahu k určitému datu. Dále se můžeme setkat částečným postoupením v předmětu (např. smlouva o pronájmu automobilu). Postupníku v tomto ohledu vznikají oprávnění a povinnosti z vedlejších doložek v rozsahu částečného postoupení. Rozsah těchto práv a povinností může být rozšířen na základě vůle stran. Postoupené straně zůstávají oprávnění z vedlejších doložek v plném rozsahu.<ref>HULMÁK, | + | * Postoupení smlouvy může rovněž proběhnout pouze '''částečně'''. Postupitel (osoba, která postupuje smlouvu) zůstává i nadále smluvní stranou závazku, ale určitá práva a povinnosti přechází na postupníka. Zejména se jedná o částečné postoupení časové, kdy postupník nastupuje do závazkového vztahu k určitému datu. Dále se můžeme setkat částečným postoupením v předmětu (např. smlouva o pronájmu automobilu). Postupníku v tomto ohledu vznikají oprávnění a povinnosti z vedlejších doložek v rozsahu částečného postoupení. Rozsah těchto práv a povinností může být rozšířen na základě vůle stran. Postoupené straně zůstávají oprávnění z vedlejších doložek v plném rozsahu.<ref>DVOŘÁK, Bohumil. In HULMÁK, Milan a kolektiv. ''Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář.'' 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 799-800. </ref> |
| − | * Postoupení smlouvy podléhá souhlasu postoupené strany. Souhlas může být udělen předem. V takovém případě může mít smlouva o postoupení smlouvy účinky buď oznámením postupitele dlužníku (notifikace), anebo prokázáním ze strany postupníka.<ref>§ 1897 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. </ref> Zákon rovněž připouští, aby písemně uzavřená postupní smlouva byla opatřena rubopisem (pakliže se všechny podstatné části postupované smlouvy nachází na jedné listině), tedy byla uzavřena tzv. na řad. Hlavním účelem je usnadnění převodu právního postavení smluvní strany. Na rozdíl od cenného papíru opatřeného rubopisem nelpí práva a povinnosti ze samotné listiny. Vzhledem k rozdílnosti institutů se ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, použije přiměřeně.<ref> | + | * Postoupení smlouvy podléhá souhlasu postoupené strany. Souhlas může být udělen předem. V takovém případě může mít smlouva o postoupení smlouvy účinky buď oznámením postupitele dlužníku (notifikace), anebo prokázáním ze strany postupníka.<ref>§ 1897 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. </ref> Zákon rovněž připouští, aby písemně uzavřená postupní smlouva byla opatřena rubopisem (pakliže se všechny podstatné části postupované smlouvy nachází na jedné listině), tedy byla uzavřena tzv. na řad. Hlavním účelem je usnadnění převodu právního postavení smluvní strany. Na rozdíl od cenného papíru opatřeného rubopisem nelpí práva a povinnosti ze samotné listiny. Vzhledem k rozdílnosti institutů se ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, použije přiměřeně.<ref>DVOŘÁK. ''Občanský zákoník...'', s. 804. </ref> |
* Dojde-li k udělení souhlasu předem, pak zákon váže účinnost postoupen na notifikaci postupitele či na prokázání postupníka. | * Dojde-li k udělení souhlasu předem, pak zákon váže účinnost postoupen na notifikaci postupitele či na prokázání postupníka. | ||
| − | * V případě, že nebyl souhlas udělen předem, nabývá účinků smlouva až se souhlasem. Postoupená strana může dále učinit do 15 dnů ode dne, kdy se to dozvěděla, nebo kdy musela zjistit, že postupník neplnil, prohlášení vůči postupiteli (i ústně či konkludentně) dle § 1899 ObčZ. Následkem tohoto prohlášení je, že postoupená strana může požadovat plnění po postupiteli, pakliže postupník neplnil. Zároveň může postoupená strana postupiteli sdělit, že svého práva nevyužije. Postupitel je tímto vůči postoupené straně zbaven odpovědnosti.<ref>HANDLAR, Jiří. Postoupení pohledávky a převod smluvní pozice. Právní rozhledy, 2017, č. 2, s. 39 In: ''Beck-online'' [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck | + | * V případě, že nebyl souhlas udělen předem, nabývá účinků smlouva až se souhlasem. Postoupená strana může dále učinit do 15 dnů ode dne, kdy se to dozvěděla, nebo kdy musela zjistit, že postupník neplnil, prohlášení vůči postupiteli (i ústně či konkludentně) dle § 1899 ObčZ. Následkem tohoto prohlášení je, že postoupená strana může požadovat plnění po postupiteli, pakliže postupník neplnil. Zároveň může postoupená strana postupiteli sdělit, že svého práva nevyužije. Postupitel je tímto vůči postoupené straně zbaven odpovědnosti.<ref>HANDLAR, Jiří. Postoupení pohledávky a převod smluvní pozice. Právní rozhledy, 2017, č. 2, s. 39 In: ''Beck-online'' [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck, citováno dne 5. 12. 2020. Dostupné z: <nowiki>https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembrg5pxa4s7gjpxgxzthe&groupIndex=1&rowIndex=0</nowiki></ref> Prohlášení postoupené strany po uplynutí 15 dnů má za následek to, že nastupují stejné účinky jako při splnění. Postoupená strana je však povinna uhradit případnou škodu, která vznikla ve spojení s prodlením.<ref>DVOŘÁK. ''Občanský zákoník...'', s. 807-808.</ref> |
= <small>Zdroje</small> = | = <small>Zdroje</small> = | ||
<references /> | <references /> | ||
Aktuální verze z 6. 2. 2021, 07:26
Postoupení smlouvy (§ 1895 až 1900 ObčZ) řadíme ke změnám v subjektu závazku, kam mimo jiné řadíme rovněž změnu v osobě věřitele (§ 1879 až § 1887 ObčZ) a změnu v osobě dlužníka (§ 1888 až § 1894 ObčZ), kdy postoupení smlouvy nám umožňuje, aby došlo ke změně strany v rámci závazkového vztahu.
Základní charakteristika
- Postoupení smlouvy umožňuje změnu strany závazkového vztahu. To znamená, že nedochází pouze k převedení práva na plnění. Osoba totiž nastupuje do všech práv a povinností svého předchůdce. Změna v osobě dlužníka i věřitele (vždy však pouze změna na jedné straně), vyžaduje souhlas (předem či následně). Nutnost souhlasu je dána i tím, že se tato změna výrazně dotýká práv druhé smluvní strany. Smlouva musí být postoupena před splněním. Smlouva, jejíž obsahem je opakující se plnění, může být postoupena s účinky v rozsahu toho, co nebylo splněno. Naopak nelze postoupit smlouvu, která by v souladu ustanovením § 2009 ObčZ zanikla smrtí věřitele nebo dlužníka (např. smlouva o vytvoření sochy známým sochařem). Postoupit nelze ani smlouvu, u které to zákon nepřipouští (např. smlouva o důchodu).[1]
- Postoupení smlouvy může rovněž proběhnout pouze částečně. Postupitel (osoba, která postupuje smlouvu) zůstává i nadále smluvní stranou závazku, ale určitá práva a povinnosti přechází na postupníka. Zejména se jedná o částečné postoupení časové, kdy postupník nastupuje do závazkového vztahu k určitému datu. Dále se můžeme setkat částečným postoupením v předmětu (např. smlouva o pronájmu automobilu). Postupníku v tomto ohledu vznikají oprávnění a povinnosti z vedlejších doložek v rozsahu částečného postoupení. Rozsah těchto práv a povinností může být rozšířen na základě vůle stran. Postoupené straně zůstávají oprávnění z vedlejších doložek v plném rozsahu.[2]
- Postoupení smlouvy podléhá souhlasu postoupené strany. Souhlas může být udělen předem. V takovém případě může mít smlouva o postoupení smlouvy účinky buď oznámením postupitele dlužníku (notifikace), anebo prokázáním ze strany postupníka.[3] Zákon rovněž připouští, aby písemně uzavřená postupní smlouva byla opatřena rubopisem (pakliže se všechny podstatné části postupované smlouvy nachází na jedné listině), tedy byla uzavřena tzv. na řad. Hlavním účelem je usnadnění převodu právního postavení smluvní strany. Na rozdíl od cenného papíru opatřeného rubopisem nelpí práva a povinnosti ze samotné listiny. Vzhledem k rozdílnosti institutů se ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, použije přiměřeně.[4]
- Dojde-li k udělení souhlasu předem, pak zákon váže účinnost postoupen na notifikaci postupitele či na prokázání postupníka.
- V případě, že nebyl souhlas udělen předem, nabývá účinků smlouva až se souhlasem. Postoupená strana může dále učinit do 15 dnů ode dne, kdy se to dozvěděla, nebo kdy musela zjistit, že postupník neplnil, prohlášení vůči postupiteli (i ústně či konkludentně) dle § 1899 ObčZ. Následkem tohoto prohlášení je, že postoupená strana může požadovat plnění po postupiteli, pakliže postupník neplnil. Zároveň může postoupená strana postupiteli sdělit, že svého práva nevyužije. Postupitel je tímto vůči postoupené straně zbaven odpovědnosti.[5] Prohlášení postoupené strany po uplynutí 15 dnů má za následek to, že nastupují stejné účinky jako při splnění. Postoupená strana je však povinna uhradit případnou škodu, která vznikla ve spojení s prodlením.[6]
Zdroje
- ↑ ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Wolters Kluver, 2014. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14. 11. 2020].
- ↑ DVOŘÁK, Bohumil. In HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 799-800.
- ↑ § 1897 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
- ↑ DVOŘÁK. Občanský zákoník..., s. 804.
- ↑ HANDLAR, Jiří. Postoupení pohledávky a převod smluvní pozice. Právní rozhledy, 2017, č. 2, s. 39 In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck, citováno dne 5. 12. 2020. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembrg5pxa4s7gjpxgxzthe&groupIndex=1&rowIndex=0
- ↑ DVOŘÁK. Občanský zákoník..., s. 807-808.
Autoři článku: RadekT (Radek Tesař)
