Zájmová samospráva: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | == | + | == Samospráva == |
''„Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem.“'' <ref>PRŮCHA, Petr. ''Správní právo. Obecná část''. 8. vydání. Brno: Doplněk, 2012, s. 65.</ref> | ''„Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem.“'' <ref>PRŮCHA, Petr. ''Správní právo. Obecná část''. 8. vydání. Brno: Doplněk, 2012, s. 65.</ref> | ||
„''Samospráva představuje ve veřejné správě jakožto správě státu výkonné působení a ovlivňování společenského života prostřednictvím nestátního charakteru.“'' <ref>Tamtéž, s. 66.</ref> | „''Samospráva představuje ve veřejné správě jakožto správě státu výkonné působení a ovlivňování společenského života prostřednictvím nestátního charakteru.“'' <ref>Tamtéž, s. 66.</ref> | ||
| − | Samospráva je tedy vykonávána orgány jiných právních subjektů než státu, v případě, že je na ně výkon veřejné správy trvale svěřen a delegován do jejich samostatné odpovědnosti. Tato delegována veřejná správa je oddělena od státní správy a procedur spojených s jejich výkonem, kdy ale neztrácí charakter plnění veřejných úkolů a nositelé samosprávy charakter orgánů veřejné moci.<ref>HENDRYCH, Dušan. ''Správní věda - Teorie veřejné správy''. Praha: Aspi, 2003, s. 112. </ref> Samospráva jako pojem je v právní nauce obvykle nejen různým způsobem definována, ale také se rozeznává její další členění. Zpravidla rozeznáváme samosprávu územní, profesní (zájmovou) a ostatní.<ref>SLÁDEČEK, Vladimír. ''Obecné správní právo''. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 306.</ref> | + | Samospráva je tedy vykonávána orgány jiných právních subjektů než státu, v případě, že je na ně výkon veřejné správy trvale svěřen a delegován do jejich samostatné odpovědnosti. Tato delegována veřejná správa je oddělena od státní správy a procedur spojených s jejich výkonem, kdy ale neztrácí charakter plnění veřejných úkolů a nositelé samosprávy charakter orgánů veřejné moci.<ref>HENDRYCH, Dušan. ''Správní věda - Teorie veřejné správy''. Praha: Aspi, 2003, s. 112. </ref> Samospráva jako pojem je v právní nauce obvykle nejen různým způsobem definována, ale také se rozeznává její další členění. Zpravidla rozeznáváme samosprávu [[Územní samospráva|územní]], profesní (zájmovou) a ostatní.<ref>SLÁDEČEK, Vladimír. ''Obecné správní právo''. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 306.</ref> |
| − | == | + | == Zájmová samospráva == |
Vykonavatelé samosprávy jsou vedle územních samosprávných celků i subjekty v oblasti zájmové (nebo také profesní či zájmové) samosprávy. Mezi takové subjekty patří v ČR stavovské komory s obligatorním členstvím, ostatní stavovské komory s dobrovolným členstvím a veřejné vysoké školy.<ref>HENDRYCH, Dušan a kol. ''Správní právo. Obecná část''. 9. vydání. Praha: C.H.Beck, 2016, s. 115.</ref> | Vykonavatelé samosprávy jsou vedle územních samosprávných celků i subjekty v oblasti zájmové (nebo také profesní či zájmové) samosprávy. Mezi takové subjekty patří v ČR stavovské komory s obligatorním členstvím, ostatní stavovské komory s dobrovolným členstvím a veřejné vysoké školy.<ref>HENDRYCH, Dušan a kol. ''Správní právo. Obecná část''. 9. vydání. Praha: C.H.Beck, 2016, s. 115.</ref> | ||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
* Komora auditorů České republiky | * Komora auditorů České republiky | ||
* Komora soudních exekutorů<ref>Tamtéž, s. 328-329.</ref> | * Komora soudních exekutorů<ref>Tamtéž, s. 328-329.</ref> | ||
| + | <references /> | ||
Aktuální verze z 2. 10. 2020, 07:18
Obsah
Samospráva
„Samospráva je veřejnou správou uskutečňovanou jinými veřejnoprávními subjekty než státem.“ [1]
„Samospráva představuje ve veřejné správě jakožto správě státu výkonné působení a ovlivňování společenského života prostřednictvím nestátního charakteru.“ [2]
Samospráva je tedy vykonávána orgány jiných právních subjektů než státu, v případě, že je na ně výkon veřejné správy trvale svěřen a delegován do jejich samostatné odpovědnosti. Tato delegována veřejná správa je oddělena od státní správy a procedur spojených s jejich výkonem, kdy ale neztrácí charakter plnění veřejných úkolů a nositelé samosprávy charakter orgánů veřejné moci.[3] Samospráva jako pojem je v právní nauce obvykle nejen různým způsobem definována, ale také se rozeznává její další členění. Zpravidla rozeznáváme samosprávu územní, profesní (zájmovou) a ostatní.[4]
Zájmová samospráva
Vykonavatelé samosprávy jsou vedle územních samosprávných celků i subjekty v oblasti zájmové (nebo také profesní či zájmové) samosprávy. Mezi takové subjekty patří v ČR stavovské komory s obligatorním členstvím, ostatní stavovské komory s dobrovolným členstvím a veřejné vysoké školy.[5]
Členství
Na rozdíl od územní samosprávy je členství v příslušné zájmové korporaci spojeno s výkonem povolání. Důležitá je zde exkluzivita osobního substrátu zájmové korporace. Členství v územní korporaci vzniká automaticky, dokonce i proti vůli jednotlivce, zatímco pro vznik členství v zájmové korporaci je zapotřebí zájem jednotlivce o členství. Je tedy nutný formální akt, kterým o udělení členství žádá a případně uznání členství orgánem zájmové samosprávy.[6]
Požadavky pro vznik členství
Členem územní samosprávy se může stát každý státní občan. Pro vznik členství v zájmové korporaci jsou vyžadovány další požadavky. Jsou jimi zejména:
- Vzdělání
- Absolvování předepsané praxe
- Vykonání zvláštních profesních zkoušek[7]
Stavovské předpisy
Členové zájmové samosprávy jsou vázáni nejen právními předpisy, ale také specifickými předpisy korporace, tzv. stavovskými předpisy.
Stavovské předpisy jsou regulace, jenž jsou vydávána prostřednictvím svých orgánů v určité formě a pod různým označením. Předpisy upravují podrobněji zvláště některé vnitřní otázky činnost jednotlivých komor a jejich orgánů (např. organizační řád, volební řád, kárný řád).Stavovské předpisy nezasahují do vnějších právních vztahů, nemohou tedy zavazovat fyzické a právnické osoby, jejich účinky působí pouze ve vztahu k členům konkrétního samosprávného společenství. Některé z komorových předpisů však mohou mít i určité externí účinky, v případě, že se pravidla vztahují i na kandidáty členství v komoře, kteří mají zájem získat členství v samosprávném společenství. Jako podmínka platnosti se u vybraných předpisů předpokládá souhlas, schválení nebo dohoda s věcně příslušným ústředním správním úřadem, případně povinnost předpis úřadu předložit. Ve výjimečných případech jsou určité pravidla, týkající se profesní samosprávné korporace předmětem regulace, na základě zmocnění obsaženého v zákoně, svěřena právnímu předpisu (vyhlášce), který vydává věcně příslušný ústřední správní úřad (ministerstvo). Ku příkladu kárný řád a zkušební řád u advokátů vydává Ministerstvo spravedlnosti ve formě vyhlášky, a to na základě zmocnění zákonem a po vyjádření České advokátní komory. (§51 zák. č. 85/1996 Sb.)
V souvislosti s povahou stavovských předpisů se nejedná o formální pramen práva, resp. podzákonný právní předpis. Za právní předpis lze totiž považovat jen takový předpis, který má státem uznanou formu právního předpisu, musí být řádně publikován a být státem vynutitelný.[8]
Dohled nad výkonem kvality povolání
Specifickou odlišností od samosprávy územní je i dohled nad výkonem kvality povolání, který může být případně spojen s kárným potrestáním za porušení právních, ale i stavovských předpisů.[9]
Příspěvky
Členové zájmové korporace mají povinnost placení pravidelných příspěvků v nezanedbatelné výši.[10]
Samosprávné stavovské organizace:
- Česká advokátní komora
- Česká lékařská komora
- Česká stomatologická komora
- Česká lékárnická komora
- Komora veterinárních lékařů České republiky
- Hospodářská komora
- Agrární komora
- Česká komora architektů
- Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě
- Notářská komora České republiky
- Komora daňových poradců České repuliky
- Komora patentových zástupců
- Komora auditorů České republiky
- Komora soudních exekutorů[11]
- ↑ PRŮCHA, Petr. Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Brno: Doplněk, 2012, s. 65.
- ↑ Tamtéž, s. 66.
- ↑ HENDRYCH, Dušan. Správní věda - Teorie veřejné správy. Praha: Aspi, 2003, s. 112.
- ↑ SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 306.
- ↑ HENDRYCH, Dušan a kol. Správní právo. Obecná část. 9. vydání. Praha: C.H.Beck, 2016, s. 115.
- ↑ SLÁDEČEK, Obecné správní…, s. 327.
- ↑ Tamtéž.
- ↑ SLÁDEČEK. Obecné správní…, s. 332-335.
- ↑ Tamtéž, s. 328.
- ↑ Tamtéž.
- ↑ Tamtéž, s. 328-329.
