Obecně prospěšné práce

Charakteristika

Obecně prospěšné práce jsou jednou z možných trestních sankcí, upravené v trestním zákoníku. Jde o alternativní trest – tj. trest nespojený s odnětím svobody – který se stal součástí sankčního trestního systému v roce 1995. Dle každoročních statistik Probační a Mediační služby, jde dokonce o nejčastěji ukládaný alternativní trest v České republice, kdy za rok 2019 se 42,4% veškerých spisů evidovaných Probační a Mediační službou v rámci vykonávacího řízení vztahovalo k trestu obecně prospěšných prací. Trest obecně prospěšných prací může být uložen jako samostatný trest, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba, nebo i vedle jiného přípustného druhu trestu. Podstatou tohoto trestu je určitá obecně prospěšná pracovní povinnost. Jedná se tak o legální nucené práce sui generis, neboť tuto sankci lze uložit i bez souhlasu pachatele.

Práce v rámci trestu obecně prospěšných prací je vykonávána ve prospěch obcí, státních a jiných obecně prospěšných institucí. Jakmile je trest obecně prospěšných prací vykonán, případně pokud soud rozhodne upustit od výkonu tohoto trestu nebo jeho zbytku, hledí se na pachatele jako by nebyl odsouzen a z pachatelova trestního rejstříku bude záznam o trestu vymazán.

Podmínky uložení a výkonu trestu obecně prospěšných prací upravuje §62 - §65 zákona č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. Kontrolu nad výkonem trestu obecně prospěšných prací pak vykonává Probační a Mediační služba podle zákona č. 257/2000 Sb. Zákon o Probační a Mediační službě.

Podmínky uložení OOP

Trest obecně prospěšných prací je obecným druhem trestu a jeho uložení není podmíněno tím, že je uveden ve zvláštní části trestního zákoníku v sankci za příslušný trestný čin. § 62 odst. 1 obsahuje jediné kritérium pro vymezení okruhu trestných činů, za jejichž spáchání lze uložit tento druh trestu. Jde o trestné činy, které jsou přečiny ve smyslu § 14 odst. 2, jimiž se podle legální definice zde obsažené rozumí všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Jinak je trest obecně prospěšných prací přípustný v zásadě za jakýkoli přečin bez ohledu na způsob jeho spáchání, druh a rozsah následku nebo formu zavinění.

Výjimku z ukládání trestu obecně prospěšných prací představuje §62 odst. 2, kdy soud trest obecně prospěšných prací zpravidla neuloží, jde-li o pachatele, kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejících uložení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody.

Trestní opatření obecně prospěšných prací platí i pro okruh provinění spáchaných mladistvým pachatelem, kdy zde se při určování okruhu provinění, za něž lze uložit obecně prospěšné práce, nepřihlíží k modifikaci výměry trestu odnětí svobody podle § 31 odst. 1 ZSM.

Výměra trestu OOP

Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin. Soud může uložit pachateli na dobu trestu i přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou přečinem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přečinem.

Ve srovnání s dřívější úpravou byla snížena horní hranice ze 400 hodin na 300 hodin, dolní hranice zůstala stejná. Soud může uložit trest obecně prospěšných prací bez ohledu na to, že trest stejného druhu již byl témuž pachateli uložen dřívějším rozsudkem a dosud nebyl vykonán, není-li zde překážka, pro kterou nelze tento trest zpravidla uložit podle § 62 odst. 2. Součet výměry dříve uloženého a dosud nevykonaného trestu obecně prospěšných prací a výměry nově ukládaného trestu stejného druhu tedy může překročit maximální hranici 300 hodin.

Není možné mimořádné snížení ani zvýšení uvedené sazby. Omezení pak vyplývá ze skutečnosti, že trest obecně prospěšných prací lze uložit jen v takové výměře, aby po jeho případné přeměně v trest odnětí svobody podle § 65 odst. 2 písm. b) nebyla překročena horní hranice trestu odnětí svobody stanovená ve zvláštní části trestního zákoníku za příslušný trestný čin, což se – s ohledem na maximální výměru trestu obecně prospěšných prací ve výši 300 hodin a přepočítací poměr podle § 65 odst. 2 písm. b) – týká trestných činů se sazbou odnětí svobody do 6 měsíců.

V rámci uloženého trestu obecně prospěšných prací mohou být pachateli uloženy rovněž některé z přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4 TrZ, jež směřují k tomu, aby vedl řádný život. Jako přiměřená omezení a přiměřené povinnosti může soud pachateli uložit zejména: podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona, podrobit se vhodným programům psychologického poradenství, zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami, zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek apod.

Odsuzuje-li soud k trestu obecně prospěšných prací pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může mu v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, mimo jiné některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže, a to za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. Mezi tyto výchovné opatření patří: dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení, napomenutí s výstrahou. Konktrétně např. aby mladistvý bydlel s rodiči nebo jinou zletilou osobou, aby nenavštěvoval určité akce nebo zařízení, zdržel se kontaktu s určitými osobami, dle svých možností nahradil poškozenému škodu, neužíval návykové látky atd.

Stanovisko pachatele k uložení OOP

Podle §64 přihlédne soud při ukládání obecně prospěšných prací ke stanovisku pachatele, k jeho zdravotnímu stavu a k možnosti uložení tohoto trestu. Trest obecně prospěšných prací neuloží, je-li pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce. Uložení trestu obecně prospěšných prací není podmíněno souhlasem pachatele s tímto druhem trestu, soud může trest uložit i navzdory negativnímu stanovisku pachatele, ale přesto bude mít i postoj pachatele určitý význam při zvažování, zda uložit trest obecně prospěšných prací či jiný druh trestu. Pachatel má tedy právo se vyjádřit a soud by se pak měl v odůvodnění rozsudku náležitě vypořádat s tím, proč je namístě uložení trestu obecně prospěšných prací i navzdory negativnímu stanovisku pachatele.

Zákon požaduje zvlášť přihlédnout též ke zdravotní způsobilosti pachatele, protože ta má bezprostřední vliv na možnost vykonat trest obecně prospěšných prací. Práce, které jsou obsahem výkonu tohoto druhu trestu, musí pachatel vykonat sám osobně, a jestliže by bylo už v době ukládání trestu obecně prospěšných prací zřejmé, že zdravotní stav pachatele mu neumožní výkon prací, nemělo by žádný smysl ukládat takovému pachateli tento trest.

Přeměna trestu OOP

Po pravomocném uložení trestu obecně prospěšných prací je odsouzený povinen splnit dvě základní podmínky, které jsou dány kumulativně, a to jednak ve stanovené době, rozsahu a kvalitě uložený trest řádně vykonat a jednak vést od okamžiku pravomocného odsouzení do skončení výkonu trestu řádný život. Pokud odsouzený byť jednu z těchto podmínek zaviněně neplní, může být soudem rozhodnuto o přeměně té části trestu obecně prospěšných prací, která nebyla doposud řádně vykonána, v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo v nepodmíněný trest odnětí svobody.

Povinnosti a práva odsouzeného při výkonu OPP

S uložením obecně prospěšných prací, se pro odsouzeného pojí také další povinnosti:

• Primární povinností pachatele je povinnost vykonat práce sám, osobně a nemožnost se nechat zastoupit jinou osobou, což je projevem osobní povahy tohoto druhu trestu, který musí postihnout právě pachatele. Dalším znakem obecně prospěšných prací je skutečnost, že pachatel je musí provést bezplatně a ve svém volném čase. V tom spočívá charakteristický projev tohoto druhu trestu, protože pro pachatele musí jeho výkon znamenat určitou újmu (obdobně jako kterýkoli jiný trest). Z hlediska efektivního působení trestu na pachatele je nezbytné, aby byl každý trest vykonán co nejdříve po jeho pravomocném uložení. Proto zákon podle § 65 odst. 1 vyžaduje, aby pachatel vykonal i trest obecně prospěšných prací co nejrychleji, a stanoví k tomu lhůtu do dvou let ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. K jejímu dodržení je pak pachatel nucen hrozbou přeměny včas nevykonaného trestu obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest odnětí svobody.

• Po dobu výkonu trestu vést řádný život a plnit přiměřená omezení a povinnosti, které soud uložil. Uložením přiměřených omezení nebo přiměřených povinností podle § 63 odst. 2 však nelze nahrazovat stanovení dohledu, protože zákon obecně neumožňuje uplatnění probačního dohledu u trestu obecně prospěšných prací, byť jinak trestní řád počítá s úzkou součinností soudu, obecních úřadů i obecně prospěšných institucí s probačními úředníky při výkonu tohoto trestu, včetně kontroly probačního úředníka nad výkonem trestu, získávání vhodných požadavků na provedení obecně prospěšných prací a provádění úkonů směřujících k tomu, aby odsouzený vedl řádný život. Probační dohled pak přichází v úvahu jen jako výchovné opatření, které lze uložit pachateli ve věku blízkém věku mladistvých, resp. Mladistvému anebo ho soud může stanovit, až když pachatel zavdal příčinu k přeměně trestu obecně prospěšných prací v trest domácího vězení nebo v trest odnětí svobody a soud výjimečně ponechá trest obecně prospěšných prací v platnosti nebo prodlouží dobu jeho výkonu až o 6 měsíců.

• Mladistvému lze uložit vedle trestu obecně prospěšných prací – namísto přiměřených omezení a přiměřených povinností – výchovná opatření, jejichž okruh, podstatu a podmínky pro uložení vymezují § 15 až 20 ZSM .

• Pokud soud v rozhodnutí stanovil povinnost nahradit škodu, tak náhrada této škody. Jestliže pachatel způsobil trestným činem škodu nebo nemajetkovou újmu, soud mu zpravidla uloží, aby ji podle svých sil nahradil, resp. odčinil. Podobně získal-li pachatel trestným činem bezdůvodné obohacení, soud mu zpravidla uloží, aby ho podle svých sil vydal. Lze zde sjednat splátkový kalendář, zde je možná součinnost Probační a mediační služby – kontakt s obětí a sestavení splátkového kalendáře. Plnění povinností a kontrolu nad dodržováním omezení provádí taktéž Probační a mediační služba.

• Povinnost být v kontaktu a spolupracovat s Probační a mediační službou. V rozhodnutí soud poučí odsouzeného o jeho povinnosti dostavit se do 14 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí na středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, v němž má být trest obecně prospěšných prací vykonán, za účelem projednání podmínek výkonu trestu obecně prospěšných prací a o povinnosti odsouzeného dostavit se v den stanovený probačním úředníkem pověřeným kontrolou nad výkonem tohoto trestu na obecní úřad nebo instituci, u nichž má vykonávat obecně prospěšné práce, za účelem nástupu výkonu trestu. O rozhodnutí vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci středisko Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, v němž má být vykonán trest obecně prospěšných prací, a zároveň pověří opatřením probačního úředníka činného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecně prospěšných prací.

Zároveň s tím má odsouzený také práva, jako např:

• Právo podílet se na výběru organizace, ve které bude trest OPP vykonáván – o místě rozhoduje soud na návrh PMS

• Právo podílet se na stanovení časového harmonogramu práce

• Právo požádat soud o přerušení nebo odložení výkonu trestu ze zdravotních důvodů

• Právo požádat v případě potřeby PMS o pomoc – např. při neshodách na pracovišti, v případě zájmu o zprostředkování mediace atd.