Zúčastněná osoba

Zúčastněná osoba Zúčastněnou osobou je ten, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána. Může jí být fyzická i právnická osoba, ovšem to musí být osoba odlišná od pachatele (§ 42 odst. 1, zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád a § 101, zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) Zúčastněnou osobou je také zástavní věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k věci, která má být nebo byla zabrána. Zabrání věci § 101 TZ Je druh ochranného opatření, které soud může uložit v případě, pokud nebyl uložen trest propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a, trestního zákoníku a zároveň a) Věc náleží pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,

b) náleží pachateli, v jehož případě soud upustil od potrestání – v obou případech např. z důvodu zániku trestnosti trestného činu jako následku promlčení nebo účinné lítosti,

c) nebo pokud věc ohrožuje bezpečnost lidí, majetku nebo společnosti, anebo existuje možnost, že věc bude složit k páchání trestné činnosti – např. toxické látky, výbušniny, zbraně nebo tiskařské stroje, které mohou být využity k padělání peněz

Podmínky v odstavci 1 musí být splněny kumulativně, stejně tak podmínky vymezené v odstavci 2.

(2)  Věc, která je bezprostředním výnosem z trestné činnosti nebo je výnosem zprostředkovaným  může být zabrána, pokud není hodnota věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci jako zprostředkovaného výnosu zanedbatelná, a zároveň pokud jde o věc

a) náležící pachateli, který byl odsouzena za trestný čin, z něhož věc pochází b) náležící pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit c) od jehož potrestání bylo upuštěno d) věc patří nepříčetné osobě, která spáchala čin jinak trestný e) náleží jiné osobě, na kterou pachatel věc převedl nebo ji osoba nabyla jiným způsobem f) je věc součástí majetku svěřenského fondu (nebo obdobného zařízení) nebo podílového fondu. Postavení zúčastněné osoby v trestním řízení má vlastník věci, na kterou dopadá zabrání věci podle § 101 odst. 1 písm. c a odst. 2 písm. e, f. Věc, která je součástí majetku svěřenského fondu je definována jako „věc bez vlastníka“ ovšem za majetek svěřenského fondu je odpovědný správce svěřenského fondu, a právě ten má postavení zúčastněné osoby v trestním řízení. V dalších případech obdobných je to správce daného zařízení nebo obhospodařovatel podílového fondu.

Subjekt a strana trestního řízení Subjekty trestního řízení jsou činitelé, kteří mají a vlastním jménem vykonávají vliv na průběh řízení a zákon jim k tomu poskytuje určitá procesní práva nebo ukládá určité procesní povinnosti.  Subjekty jsou především: - Orgány činné v trestním řízení, tedy soud, státní zástupce a policejní orgán (§ 12 odst. 1) - Osoba, proti které se řízení vede - Další subjekty: poškozený, zúčastněná osoba, osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy podle § 247 odst. 2 TŘ, úředník Probační a mediační služby a v řízení ve věcech mladistvých pak probační úředník a orgán sociálně-právní ochrany dětí - Pokud v řízení vystupují vlastním jménem, mohou být subjekty i obhájce, tlumočník, znalec nebo svědek – např. když uplatňují nárok na svědečné, znalečné, tlumočné nebo nárok na odměnu za obhajobu obviněného.

 Stranami trestního řízení jsou subjekty oprávněné uplatňovat nebo podporovat obžalobu anebo proti obžalobě sebe nebo jiného obhajovat.

- Výčet procesních stran je uveden v § 12 odst. 6 TŘ, podle něhož je stranou ten, proti němuž se řízení vede, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též státní zástupce. Stejné postavení jako strana má i jiná osoba, která sice není stranou, ale na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede, nebo která podala opravný prostředek. - Hlavními stranami jsou státní zástupce a osoba, proti které se trestní řízení vede. Poškozený je pak samostatná a nezávislá strana trestního řízení. - Pojem strany se přisuzuje těmto osobám pouze v řízení před soudem nikoliv ve stádiích, které mu předcházejí.

Práva zúčastněné osoby Zúčastněná osoba má z větší části stejná práva jako poškozený, přestože jeho zájmy se kloní spíše na stranu obviněného. Zúčastněná osoba má právo: 1. mít možnost vyjádřit se k věci zejména – být přítomen při hlavním líčení a veřejném zasedání, činit v nich návrhy, nahlížet do spisů, podávat v zákonem stanovených případech opravné prostředky (§ 42 odst. 1 TŘ) - Konkrétně se toto právo projeví například v povinnosti soudu doručit zúčastněné sobě obžalobu podle § 196 odst. 1 TŔ, nebo v nutnosti vyrozumět zúčastněnou osobu o konání hlavního líčení podle § 198 odst. 2 TŘ, a to ve lhůtě tří dnů před jeho konáním. - Co se týká účasti na hlavním líčení, je toto právo také zaručeno nejen v trestním řádu (§202 odst. 6 TŘ), ale jedná se i o součást práva na spravedlivý proces, tedy práva chráněného na ústavní úrovni. Ovšem i to může být omezeno za podmínek, že je to jen na omezenou dobu a pokud je to nezbytně nutné, pro objasnění věci, zvláště pokud má být zúčastněná osoba vyslechnuta jako svědek. Zúčastněná osoba má být v takovém případě vyslechnuta hned po zahájení dokazování, po výslechu obžalovaného + ji během dokazování seznámit s obsahem výpovědi obžalovaného. Zmocněnec zúčastněné osoby, ale být omezen v účasti nemůže. 2. musí být poučena o svých právech a musí jí být poskytnuta možnost je uplatnit (§ 42 odst.2 TŘ) 3. nechat se zastoupit zmocněncem a být o možnosti zastoupení poučena (§ 50 TŘ)

4. musí být poučena podle § 58 odst.5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (§ 51b odst.1 TŘ) 5. nahlížet do posudků, zpráv státních a jiných orgánů a jiných věcných důkazů – pozn. Jen v průběhu hlavního líčení (§ 213 TŘ) 6. být vyrozuměna o hlavním líčení (§ 198 odst. 2 TŘ) 7. klást otázky vyslýchaným osobám (§ 215 odst. 1 TŘ) 8. přednést závěrečnou řeč (§ 216 odst. 2 TŘ) 9. doručení rozsudku (§ 130 TŘ) - Přestože byla zúčastněná osoba přítomna vyhlášení rozsudku, musí jí být rozsudek, v podobě opisu, doručen. V případě zastoupení je opis rozsudku doručen jen osobám oprávněným tedy buď jen zákonnému zástupci nebo jen opatrovníku, případně jen zmocněnci zúčastněné osoby.

10. vyjádřit se k návrhu státního zástupce (§ 235 odst. 1 poslední věta TŘ) 11. podávat odvolání pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo části majetku (§ 246 odst.1 písm. c TŘ) 12. Zúčastněná osoba je též oprávněna zvolit obžalovanému obhájce, pokud si jej nezvolil sám nebo mu jej nezvolil jeho opatrovník (§ 37 odst. 1 TŘ) Nemá povinnost platit státu náklady trestního řízení, ale nemá nárok na náhradu nákladů, které sama vynaložila, např. náklady spojené s přibráním zmocněnce. Nemůže také podat návrh na povolení obnovy řízení ani podat dovolání.

Beneficium cohaesionis V řízení o opravných prostředcích, pokud soud rozhodne ve prospěch některého obviněného a tentýž důvod, pro který bylo rozhodnuto prospívá i zúčastněné osobě, musí soud rozhodnout rovněž v její prospěch. Přiměřeně se zásada uplatní v řízení o odvolání, dovolání, o povolení obnovy řízení a o stížnosti pro porušení zákona. (§ 261, § 265k odst. 2 poslední věta, § 285, § 269 odst. 2 TŘ)

Zastupování zúčastněné osoby Obligatorní zastoupení zúčastněné osoby Zúčastněná osoba musí být vždy zastoupena zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, pokud jde o osobu, jež není plně svéprávnou nebo jejíž svéprávnost byla soudem omezena. Opatrovník bude zúčastněné osobě ustanoven, pokud hrozí nebezpečí z prodlení a zákonný zástupce nebo opatrovník nemůže za zúčastněnou osobu vykonávat její práva anebo pokud existují důvody pro ustanovení opatrovníka a ten dosud ustanoven nebyl. Právnické osobě je též nutné ustanovit opatrovníka, pokud hrozí nebezpečí z prodlení a právnické osoba nemá osobu způsobilou za ni jednat v trestním řízení. (§ 42 odst. 3 TŘ) Pravidla pro ustanovení opatrovníka: a. V přípravném řízení ustanovuje opatrovníka státní zástupce v řízení před soudem pak předseda senátu. b. Opatrovníkem může být i jiná osoba než advokát, ale pouze s jejím souhlasem. c. Osoba nemůže být opatrovníkem, pokud u ní existují důvodné pochybnosti, že by nehájila, pro svůj vlastní zájem, řádně práva zúčastněné osoby. d. Lze podat stížnost proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka

Fakultativní zastoupení zúčastněné osoby

Zúčastněná osoba může být zastoupena zmocněncem, který jejím jménem vykonává její procesní práva. Zmocněnec může být osoba fyzická i právnická, nemůže to být osoba, která sama není způsobilá k právním úkonům nebo osoba, jejíž zájmy během hlavního líčení nebo veřejného zasedání kolidují se zájmy zúčastněné osoby – svědek, znalec, tlumočník. Zmocněnce může zúčastněné osobě také zvolit zákonný zástupce nebo opatrovník.

Práva zmocněnce (§51 TŘ): Zmocněnec zúčastněné osoby může: 1. činit za zúčastněnou osobu či poškozeného návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky, 2. je oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba, 3. být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem - „Oznámí-li zmocněnec policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu podle odstavce 2, je policejní orgán povinen včas zmocněnci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění zmocněnce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán zmocněnci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat.“ - § 51 odst. 3 TŘ - Nemůže být ale u těchto úkonů přítomen, pokud by „přítomností zmocněnce mohl být zmařen účel trestního řízení nebo nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit.“ - § 51 odst. 2 TŘ 4. v řízení před soudem je oprávněn se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky, 5. v přípravném řízení má právo obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky, avšak teprve tehdy, až policejní orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo Zmocněnec zúčastněné osoby musí být náležitě poučen podle § 51b a podle § 58 odst. 5 TŘ.

Seznam použitých zdrojů a literatury

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním soudním (trestní řád)

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Nález Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. III. ÚS 84/20 Nález Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 184/17 HUSSEINI, Faisal. Výběr rozhodnutí Ústavního soudu I. Trestněprávní revue, 2020, č. 4, s. 239-241. Citováno dne 24.1.2023. Dostupné online na: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgbpxi4s7grpxgxzsgm4q&groupIndex=3&rowIndex=0&refSource=search JELÍNEK Jiří a kolektiv. Trestní právo procesní – 6. aktualizované vydání podle stavu k 1. 1. 2022, Praha: Leges, 2022 ŠÁMAL, Pavel. § 42 [Práva zúčastněné osoby]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 505. ŠÁMAL, Pavel. Jan MUSIL a Josef KUCHTA. Trestní právo procesní. 4., přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, str. 243 ŽĎÁRSKÝ, Zbyněk. K oprávnění zmocněnce zúčastněné osoby a poškozeného v přípravném řízení trestním. Právní rozhledy, 1999, č. 10, s. 540–542. Citováno dne 24.1.2023. Dostupné online na: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptcojzhfpxa4s7geyf6427gu2da&groupIndex=5&rowIndex=0&refSource=search Přednáška JUDr. Bronislavy Coufalové Ph.D. ze dne 23.03.2021 na PF UP v Olomouci