Mateřství: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
m (→Judikatura) (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Mateřství je základní statusový poměr, pro člověka je klíčový, jelikož od něj se odvozuje otcovství a | + | "Mateřství je základní statusový poměr, pro člověka je klíčový, jelikož od něj se odvozuje otcovství a příbuzenství vůbec."<ref>HRUŠÁKOVÁ, Milana, Zdeňka KRÁLÍČKOVÁ a Lenka WESTPHALOVÁ. ''Rodinné právo''. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. Academia iuris (C.H. Beck),s.153, <nowiki>ISBN 9788074006449</nowiki>.</ref> |
| − | Občanský zákoník v § 775 výslovně stanovuje, že „matkou dítěte je žena, která dítě porodila“. | + | Občanský zákoník v § 775 výslovně stanovuje, že „matkou dítěte je žena, která dítě porodila“. |
Tato norma je kogentní, nelze se od ní odchýlit. Porušení této kogentní normy nebo snaha o její porušení jednostranným či dvoustranným právním jednání by bylo stiženo absolutní neplatností, ex offo. Tuto absolutní neplatnost odvozujeme od §1 odst. 2 ObčZ současně s § 580 ObčZ. | Tato norma je kogentní, nelze se od ní odchýlit. Porušení této kogentní normy nebo snaha o její porušení jednostranným či dvoustranným právním jednání by bylo stiženo absolutní neplatností, ex offo. Tuto absolutní neplatnost odvozujeme od §1 odst. 2 ObčZ současně s § 580 ObčZ. | ||
| − | <ref | + | === Porod === |
| + | S pojmem mateřství a jejím počátkem úzce souvisí porod. Porod je okamžik, kdy dojde k oddělení dítěte od mateřského těla. Porodem se tedy rozumí ukončení těhotenství bez ohledu na fakt, zda se dítě narodí živé nebo mrtvé. Ohled se také nebere na délku těhotenství. Podrobnosti porodu stanovuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a také vyhláška č.297/2012 Sb. o Listu o prohlídce zemřelého.<ref>§ 4 vyhlášky č. 297/2012 Sb. | ||
Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. | Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. | ||
</ref> | </ref> | ||
| + | |||
| + | "Podle zvláštního předpisu se narozením živého dítěte rozumělo jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života. Známkami života se rozuměly akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla připojena."<ref>LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře, s.508, <nowiki>ISBN 9788074005039</nowiki>.</ref> | ||
| + | |||
| + | === Registrace dítěte === | ||
| + | Registrace dítěte je vyžadována ihned po porodu, a to z důvodu vyřešení statusových otázek dítěte co nejdříve (viz. Čl. 7 Úmluva o právech dítětě<ref>Článek 7 Úmluvy o právech dítěte | ||
| + | 1. Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. | ||
| + | 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují provádění těchto práv a v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím a v souladu se svými závazky vyplývajícími z příslušných mezinárodněprávních dokumentů v této oblasti se zvláštním důrazem na to, aby dítě nezůstalo bez státní příslušnosti. | ||
| + | </ref>) Povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu ukládá § 15 matričního zákona poskytovateli zdravotních služeb. Dále zákon stanoví možný okruh dalších subjektů, povinných ohlásit narození dítěte matričnímu úřadu dle §15 odst. 5 MartZ. Lhůta pro registraci činí 3 dny, v případě jejího nedodržení nebude dítě zapsáno do matriky a ani mu nebude vydán rodný list. Tyto skutečnosti mohou v budoucnosti vyvolat potíže na poli zdravotní péče, příp. v oblasti sociálního zabezpečení apod. | ||
| + | |||
| + | === Anonymní porody === | ||
| + | K právům dítěte patří také právo, aby bylo, co nejdříve po narození registrováno. V případě, že se matka snaží své těhotenství a následně dítě skrýt, jedná se o anonymní porod. Dítě, jež není registrováno, je neznámé totožnosti, se bude považovat za nalezence v případě, že se na základě šetření nepodaří dohledat jeho matku. Po provedení šetření policí je dítě zapsáno do knihy narození dle §17 MatrZ, zápis se provede na základě výsledků šetření a na základě lékařské zprávy, obsahující pohlaví a pravděpodobné narození dítěte. V případě dítěte, považovaného za nalezence je soud povinen určit dítěti jméno a narození dle § 864 ObčZ a také poručníka dle § 928 ObčZ. V případě, že by si dítě chtěl někdo osvojit, nebude vyžadován souhlas jeho rodičů, z povahy věci. | ||
=== Reprodukovaná medicína === | === Reprodukovaná medicína === | ||
Tato zásada respektující přirozený zákon o jedné matce a jednom dítěti je v České republice ctěna i za situací, kdy dítě se narodí pomocí reprodukované medicíny, kdy genetická realita není v souladu v realitou právní a sociální. Zásada mater sempet certa est (fakt porodu) pochází z římského práva, do našeho právního řádu byla výslovně zakotvena až v roce 1998, při novele zákona o rodině. | Tato zásada respektující přirozený zákon o jedné matce a jednom dítěti je v České republice ctěna i za situací, kdy dítě se narodí pomocí reprodukované medicíny, kdy genetická realita není v souladu v realitou právní a sociální. Zásada mater sempet certa est (fakt porodu) pochází z římského práva, do našeho právního řádu byla výslovně zakotvena až v roce 1998, při novele zákona o rodině. | ||
| − | === | + | Další problematiku představuje asistovaná reprodukce. V Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny jsou zakotveny základní požadavky a zásady v souvislosti s nakládáním s lidským tělem. Například čl. 14 Úmluvy zásadně zakazuje volbu pohlaví. <ref>Článek 14 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně |
| − | + | ||
| + | Zákaz volby pohlaví Použití postupů lékařsky asistované reprodukce nebude dovoleno za účelem volby budoucího pohlaví dítěte, ledaže tak lze předejít vážné dědičné nemoci vázané na pohlaví. | ||
| + | </ref> | ||
| + | |||
| + | Dílčí úpravu nalezneme v § 778 a § 787 ObčZ, jež mluví v souvislosti s úpravou otcovství o umělém oplodnění. Klíčová úprava se však nachází v zákoně č. 373/2011 o specifických zdravotních službách. Tento zákon vymezuje základní definice jako je například asistovaná reprodukce, neplodný pár, anonymní dárce, vzájemná anonymita nepldného páru a dárce apod. Viz. [[asistovaná reprodukce]] | ||
| + | |||
| + | === Babyboxy === | ||
| + | Babyboxy jsou další problematikou rozšiřující zvláštní situace spojeny s pojmem mateřství. Jedná se o schránky, jejichž smyslem je umožnit matce zde odložit dítě. Babyboxy nejsou v našem právním řádu upraveny žádným právním předpisem, jejich existenci zaručuje Nadační fond Statim. (www.statim.cz) Po odložení dítěte do babyboxu, získá dítě status nalezence a v knize narození bude mít veden zápis jako dítě nezjištěné totožnosti. | ||
| + | |||
| + | Příznivci babyboxů argumentují snahou o snížení počtu vražd novorozeňat jejich matkami, počet odchozených dětí apod. Smutnou pravdou však je, že ze statistického hlediska k vraždám novorozenců jejich matkami stále dochází. | ||
| + | |||
| + | Na druhou stranu odpůrci upozorňují na umožnění matkám se rychle, neuváženě a nezodpovědně zbavit svého dítěte. Zároveň dodávají, že existence babyboxů je zcela proti právu dítěte znát své rodiče, svůj původ a svou přirozenou rodinu.Viz. [[babyboxy]] | ||
| + | |||
| + | === Utajené porody === | ||
| + | Utajené porody jsou na rozdíl od anonymních porodů v České republice po právu. Umožňuje jej zákon č.372/ 2011 Sb. o zdravotních službách v § 37. | ||
| + | |||
| + | <ref>§ 37 z. o zdravotních službách | ||
| + | Utajený porod | ||
| + | |||
| + | <var>(1)</var> Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství<sup>22</sup>), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem. | ||
| + | |||
| + | <var>(2)</var> Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat. | ||
| − | + | <var>(3)</var> Provedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém. | |
| + | </ref> "V roce 2004 vydal přijat zákon č.422/2004 Sb, ''kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů"''<ref>LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře,s.512, <nowiki>ISBN 9788074005039</nowiki>.</ref> Tento zákon umožnil matkách realizovat utajené porody. Z důvodové zprávy lze dovodit, že snahou bylo vytvořit podmínky, jež by vedly ke snížení počtu umělých potratů, zamezení vraždám novorozených dětí nebo opuštění dítěte. | ||
| − | + | Utajený proces může podstoupit pouze žena, která má trvalý pobyt v České republice a jejímuž manželu nesvědčí domněnka otcovství. Tato žena musí podat písemnou žádost o utajení své totožnosti v souvislosti s porodem a dále musí uvést, že o dítě nehodlá pečovat, žádost předlouží poskytovateli příslušné zdravotní služby. "Provedením utajeného porodu se pak rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonnymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotnických služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém."<ref>LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře,s.513, <nowiki>ISBN 9788074005039</nowiki>.</ref> Bližší nakládání se zdravotnickou dokumentací upravuje zákon č.372/211 Sb. o zdravotních službách v §56.<ref>Zákon č.372/2011 Sb. § 56 | |
| + | Vedení zdravotnické dokumentace v případě utajeného porodu | ||
| − | + | <var>(1)</var> Zdravotnická dokumentace o utajeném porodu podle § 37 je vedena v rozsahu zdravotních služeb souvisejících s těhotenstvím a utajeným porodem. Odděleně od zdravotnické dokumentace je vedeno jméno, popřípadě jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s těhotenstvím a utajeným porodem zdravotní služby, písemná žádost o utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu. | |
| − | + | <var>2)</var> Po ukončení hospitalizace ženy, která utajeně porodila, poskytovatel doplní zdravotnickou dokumentaci o údaje uvedené v odstavci 1, vloží ji do vhodného obalu, který zapečetí a označí bezpečnostním kódem, který bude předán též pacientce. Otevření takto zapečetěné zdravotnické dokumentace je možné jedině na základě rozhodnutí soudu; to neplatí, požádá-li o otevření zdravotnické dokumentace žena, která utajeně porodila. | |
| − | + | <var>(3)</var> V případě zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě se zdravotnická dokumentace převede do listinné podoby a postupuje se podle odstavce 2; současně se elektronická podoba zdravotnické dokumentace odstraní z informačního systému. | |
| + | </ref> | ||
| − | + | Dítě se v důsledku utajeného porodu nestává nalezencem, protože matku fakticky má. Ta o něj však nechce pečovat, a proto musí být dítěti stanoven opatrovník. Matka dítěte zůstává jeho zákonnou zástupkyní a také není zbavena rodičovské odpovědnosti. Matka smí dát dítěti jméno, příjmení má dítě po matce (Z důvodu vadné novelizace matričního předpisu). V matrice bude dítě zapsáno bez údajů o matce. Matka přestane být jeho právních rodičem, podaří-li se dítěti najít osvojitele skrze zprostředkování osvojení. | |
| − | + | === [[Náhradní mateřství]] === | |
| − | + | === Soudní spory o mateřství === | |
| + | § 426 ZŘS<ref>§ <mark>426</mark> ZŘS | ||
| + | Pro řízení o určení a popření mateřství se použijí ustanovení o řízení o určení a popření otcovství přiměřeně. | ||
| + | </ref> upravuje řízení o určení a popření mateřství. Toto řízení upravuje pouze jedno ustanoveno a zákon stanovuje, že se mají přiměřeně použít ustanovení o řízení o určení a popření otcovství. Pojem přiměřeně znamená pouhé volné použití daných ustanovení, ne analogii. Podat návrh na řízení může žena, která dítě porodila, žena, která dítě neporodila a dítě, zastoupení opatrovníkem. Může být zahájeno také ústně do protokolu dle §14 ZRŠ. V dokazování není soud vázán návrhy, a může provést jakýkoli důkaz ze své úřední moci, který by mohl vést k objasnění skutečností. Dokazování je vedeno principem vyšetřovaím. Problematika dokazování je upravena v §20 a §21 ZŘS. Místně příslušný je soud dítěte, případně obecný soud matky. V tomto řízení je výslovně zakázáno přípravné řízení, také koncentrace řízení a vydání rozsudku pro změškání nebo pro uznání. V odvolání se uplatní princip úplné apelace. Dovolání je přípustné. Rozsudek je konstitutivní.<ref>LAVICKÝ, Petr. ''Občanský zákoník: komentář''. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře,s.517, <nowiki>ISBN 9788074005039</nowiki>.</ref> | ||
| − | ( | + | === Judikatura === |
| + | # '''ESLP Odiévre v. Francie, č.42326/98''' - Narození a obzvláště jeho okolnosti spadají do soukromého života dítěte a posléze též dospělého, který je zaručen čl. 8 Úmluvy. Otázka přístupu k informacím o svém původu není téže povahy jako otázka přístupu ke spisu vedenému o dítěti v péči (státu) nebo jako otázka hledání důkazu o domnělém otcovství. Pozitivní povinnost státu chránit soukromý život vyplývající z čl. 8 Úmluvy zahrnuje i právo na přístup k informacím o vlastním původu. Existují ovšem různé způsoby, kterými lze zajistit respektování soukromého života. Povaha pozitivní povinnosti státu závisí na jednotlivých aspektech soukromého života, o které v konkrétním případě jde. Stát disponuje rozsáhlou mírou pro uvážení, jak tuto pozitivní povinnost realizovat. | ||
| + | # '''ESLP Evans v. Velká Británie, č. 6339/05 -''' Odmítnutí transferu embrya do těla ženy po odvolání souhlasu s transferem ze strany původce mužské gamety neporušuje právo na ochranu soukromí ženy chráněné čl.8 Úmluvy a čl. 2 Úmluvyse nevztahuje na "právo na život" in vitro vytvořeného embrya.<ref>HRUŠÁKOVÁ, Milana, Zdeňka KRÁLÍČKOVÁ a Lenka WESTPHALOVÁ. ''Rodinné právo''. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. Academia iuris (C.H. Beck),s. 160 <nowiki>ISBN 978-80-7400-644-9</nowiki>.</ref> | ||
| + | # '''ESLP Mennesson v. Francie, č.65192/11''' - Francouzský pár, který odjel do USA, kde využil tam legálních služeb náhradní matky, která páru porodila dítě. Pár se poté s dítětem vrátily do Francie, kde požadovali zapsání dítěte do matriky. To jim však nebylo umožněno. ESLP v obou případech jasně odlišil práva rodičů od práv dítěte. V obou případech '''(Labassee proti Francii)''' totiž dospěl k závěru, že práva rodičů nebyla porušena, ale naopak práva obou dětí porušena byla, když postupem francouzských státních orgánů byly uvrženy do značně nevýhodného a nejistého postavení – ať už jde o možnost získat státní občanství nebo například možnost dědit po svých rodičích. | ||
| + | # '''ESLP Paradiso a Campanelli v. Itálie, č.25358/12''' - V daném případě se italský pár rozhodl odjet do Ruska a zde navštívil kliniku, která legálně nabízela surogátní mateřství. Podmínkou podle ruského práva je biologický vztah dítěte alespoň k jednomu z rodičů, kteří chtějí služeb surogátní matky využít. Poté, co se dítě narodilo, byly v Rusku učiněny veškeré kroky k tomu, aby mohl být italskému páru vydán rodný list dítěte, kde byli uvedeni jako rodiče, a aby mohli odjet zpět do Itálie. Italské úřady však odmítly uznat ruský rodný list dítěte a bylo zahájeno trestní řízení i řízení opatrovnické. V průběhu soudních sporů se prokázalo, že dítě není v biologickém vztahu ani k jednomu z „rodičů“, a tedy není naplněna podmínka dle ruského práva. Na základě tohoto zjištění bylo dítě z rodiny odebráno, umístěno do dětského domova, následně do pěstounské péče a poté do péče budoucích osvojitelů. Dítěti byl vydán nový rodný list a italskému páru byl zakázán veškerý styk s ním. | ||
| − | + | <references /> | |
Aktuální verze z 14. 11. 2018, 10:11
"Mateřství je základní statusový poměr, pro člověka je klíčový, jelikož od něj se odvozuje otcovství a příbuzenství vůbec."[1]
Občanský zákoník v § 775 výslovně stanovuje, že „matkou dítěte je žena, která dítě porodila“.
Tato norma je kogentní, nelze se od ní odchýlit. Porušení této kogentní normy nebo snaha o její porušení jednostranným či dvoustranným právním jednání by bylo stiženo absolutní neplatností, ex offo. Tuto absolutní neplatnost odvozujeme od §1 odst. 2 ObčZ současně s § 580 ObčZ.
Obsah
Porod
S pojmem mateřství a jejím počátkem úzce souvisí porod. Porod je okamžik, kdy dojde k oddělení dítěte od mateřského těla. Porodem se tedy rozumí ukončení těhotenství bez ohledu na fakt, zda se dítě narodí živé nebo mrtvé. Ohled se také nebere na délku těhotenství. Podrobnosti porodu stanovuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a také vyhláška č.297/2012 Sb. o Listu o prohlídce zemřelého.[2]
"Podle zvláštního předpisu se narozením živého dítěte rozumělo jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života. Známkami života se rozuměly akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla připojena."[3]
Registrace dítěte
Registrace dítěte je vyžadována ihned po porodu, a to z důvodu vyřešení statusových otázek dítěte co nejdříve (viz. Čl. 7 Úmluva o právech dítětě[4]) Povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu ukládá § 15 matričního zákona poskytovateli zdravotních služeb. Dále zákon stanoví možný okruh dalších subjektů, povinných ohlásit narození dítěte matričnímu úřadu dle §15 odst. 5 MartZ. Lhůta pro registraci činí 3 dny, v případě jejího nedodržení nebude dítě zapsáno do matriky a ani mu nebude vydán rodný list. Tyto skutečnosti mohou v budoucnosti vyvolat potíže na poli zdravotní péče, příp. v oblasti sociálního zabezpečení apod.
Anonymní porody
K právům dítěte patří také právo, aby bylo, co nejdříve po narození registrováno. V případě, že se matka snaží své těhotenství a následně dítě skrýt, jedná se o anonymní porod. Dítě, jež není registrováno, je neznámé totožnosti, se bude považovat za nalezence v případě, že se na základě šetření nepodaří dohledat jeho matku. Po provedení šetření policí je dítě zapsáno do knihy narození dle §17 MatrZ, zápis se provede na základě výsledků šetření a na základě lékařské zprávy, obsahující pohlaví a pravděpodobné narození dítěte. V případě dítěte, považovaného za nalezence je soud povinen určit dítěti jméno a narození dle § 864 ObčZ a také poručníka dle § 928 ObčZ. V případě, že by si dítě chtěl někdo osvojit, nebude vyžadován souhlas jeho rodičů, z povahy věci.
Reprodukovaná medicína
Tato zásada respektující přirozený zákon o jedné matce a jednom dítěti je v České republice ctěna i za situací, kdy dítě se narodí pomocí reprodukované medicíny, kdy genetická realita není v souladu v realitou právní a sociální. Zásada mater sempet certa est (fakt porodu) pochází z římského práva, do našeho právního řádu byla výslovně zakotvena až v roce 1998, při novele zákona o rodině.
Další problematiku představuje asistovaná reprodukce. V Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny jsou zakotveny základní požadavky a zásady v souvislosti s nakládáním s lidským tělem. Například čl. 14 Úmluvy zásadně zakazuje volbu pohlaví. [5]
Dílčí úpravu nalezneme v § 778 a § 787 ObčZ, jež mluví v souvislosti s úpravou otcovství o umělém oplodnění. Klíčová úprava se však nachází v zákoně č. 373/2011 o specifických zdravotních službách. Tento zákon vymezuje základní definice jako je například asistovaná reprodukce, neplodný pár, anonymní dárce, vzájemná anonymita nepldného páru a dárce apod. Viz. asistovaná reprodukce
Babyboxy
Babyboxy jsou další problematikou rozšiřující zvláštní situace spojeny s pojmem mateřství. Jedná se o schránky, jejichž smyslem je umožnit matce zde odložit dítě. Babyboxy nejsou v našem právním řádu upraveny žádným právním předpisem, jejich existenci zaručuje Nadační fond Statim. (www.statim.cz) Po odložení dítěte do babyboxu, získá dítě status nalezence a v knize narození bude mít veden zápis jako dítě nezjištěné totožnosti.
Příznivci babyboxů argumentují snahou o snížení počtu vražd novorozeňat jejich matkami, počet odchozených dětí apod. Smutnou pravdou však je, že ze statistického hlediska k vraždám novorozenců jejich matkami stále dochází.
Na druhou stranu odpůrci upozorňují na umožnění matkám se rychle, neuváženě a nezodpovědně zbavit svého dítěte. Zároveň dodávají, že existence babyboxů je zcela proti právu dítěte znát své rodiče, svůj původ a svou přirozenou rodinu.Viz. babyboxy
Utajené porody
Utajené porody jsou na rozdíl od anonymních porodů v České republice po právu. Umožňuje jej zákon č.372/ 2011 Sb. o zdravotních službách v § 37.
[6] "V roce 2004 vydal přijat zákon č.422/2004 Sb, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů"[7] Tento zákon umožnil matkách realizovat utajené porody. Z důvodové zprávy lze dovodit, že snahou bylo vytvořit podmínky, jež by vedly ke snížení počtu umělých potratů, zamezení vraždám novorozených dětí nebo opuštění dítěte.
Utajený proces může podstoupit pouze žena, která má trvalý pobyt v České republice a jejímuž manželu nesvědčí domněnka otcovství. Tato žena musí podat písemnou žádost o utajení své totožnosti v souvislosti s porodem a dále musí uvést, že o dítě nehodlá pečovat, žádost předlouží poskytovateli příslušné zdravotní služby. "Provedením utajeného porodu se pak rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonnymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotnických služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém."[8] Bližší nakládání se zdravotnickou dokumentací upravuje zákon č.372/211 Sb. o zdravotních službách v §56.[9]
Dítě se v důsledku utajeného porodu nestává nalezencem, protože matku fakticky má. Ta o něj však nechce pečovat, a proto musí být dítěti stanoven opatrovník. Matka dítěte zůstává jeho zákonnou zástupkyní a také není zbavena rodičovské odpovědnosti. Matka smí dát dítěti jméno, příjmení má dítě po matce (Z důvodu vadné novelizace matričního předpisu). V matrice bude dítě zapsáno bez údajů o matce. Matka přestane být jeho právních rodičem, podaří-li se dítěti najít osvojitele skrze zprostředkování osvojení.
Náhradní mateřství
Soudní spory o mateřství
§ 426 ZŘS[10] upravuje řízení o určení a popření mateřství. Toto řízení upravuje pouze jedno ustanoveno a zákon stanovuje, že se mají přiměřeně použít ustanovení o řízení o určení a popření otcovství. Pojem přiměřeně znamená pouhé volné použití daných ustanovení, ne analogii. Podat návrh na řízení může žena, která dítě porodila, žena, která dítě neporodila a dítě, zastoupení opatrovníkem. Může být zahájeno také ústně do protokolu dle §14 ZRŠ. V dokazování není soud vázán návrhy, a může provést jakýkoli důkaz ze své úřední moci, který by mohl vést k objasnění skutečností. Dokazování je vedeno principem vyšetřovaím. Problematika dokazování je upravena v §20 a §21 ZŘS. Místně příslušný je soud dítěte, případně obecný soud matky. V tomto řízení je výslovně zakázáno přípravné řízení, také koncentrace řízení a vydání rozsudku pro změškání nebo pro uznání. V odvolání se uplatní princip úplné apelace. Dovolání je přípustné. Rozsudek je konstitutivní.[11]
Judikatura
- ESLP Odiévre v. Francie, č.42326/98 - Narození a obzvláště jeho okolnosti spadají do soukromého života dítěte a posléze též dospělého, který je zaručen čl. 8 Úmluvy. Otázka přístupu k informacím o svém původu není téže povahy jako otázka přístupu ke spisu vedenému o dítěti v péči (státu) nebo jako otázka hledání důkazu o domnělém otcovství. Pozitivní povinnost státu chránit soukromý život vyplývající z čl. 8 Úmluvy zahrnuje i právo na přístup k informacím o vlastním původu. Existují ovšem různé způsoby, kterými lze zajistit respektování soukromého života. Povaha pozitivní povinnosti státu závisí na jednotlivých aspektech soukromého života, o které v konkrétním případě jde. Stát disponuje rozsáhlou mírou pro uvážení, jak tuto pozitivní povinnost realizovat.
- ESLP Evans v. Velká Británie, č. 6339/05 - Odmítnutí transferu embrya do těla ženy po odvolání souhlasu s transferem ze strany původce mužské gamety neporušuje právo na ochranu soukromí ženy chráněné čl.8 Úmluvy a čl. 2 Úmluvyse nevztahuje na "právo na život" in vitro vytvořeného embrya.[12]
- ESLP Mennesson v. Francie, č.65192/11 - Francouzský pár, který odjel do USA, kde využil tam legálních služeb náhradní matky, která páru porodila dítě. Pár se poté s dítětem vrátily do Francie, kde požadovali zapsání dítěte do matriky. To jim však nebylo umožněno. ESLP v obou případech jasně odlišil práva rodičů od práv dítěte. V obou případech (Labassee proti Francii) totiž dospěl k závěru, že práva rodičů nebyla porušena, ale naopak práva obou dětí porušena byla, když postupem francouzských státních orgánů byly uvrženy do značně nevýhodného a nejistého postavení – ať už jde o možnost získat státní občanství nebo například možnost dědit po svých rodičích.
- ESLP Paradiso a Campanelli v. Itálie, č.25358/12 - V daném případě se italský pár rozhodl odjet do Ruska a zde navštívil kliniku, která legálně nabízela surogátní mateřství. Podmínkou podle ruského práva je biologický vztah dítěte alespoň k jednomu z rodičů, kteří chtějí služeb surogátní matky využít. Poté, co se dítě narodilo, byly v Rusku učiněny veškeré kroky k tomu, aby mohl být italskému páru vydán rodný list dítěte, kde byli uvedeni jako rodiče, a aby mohli odjet zpět do Itálie. Italské úřady však odmítly uznat ruský rodný list dítěte a bylo zahájeno trestní řízení i řízení opatrovnické. V průběhu soudních sporů se prokázalo, že dítě není v biologickém vztahu ani k jednomu z „rodičů“, a tedy není naplněna podmínka dle ruského práva. Na základě tohoto zjištění bylo dítě z rodiny odebráno, umístěno do dětského domova, následně do pěstounské péče a poté do péče budoucích osvojitelů. Dítěti byl vydán nový rodný list a italskému páru byl zakázán veškerý styk s ním.
- ↑ HRUŠÁKOVÁ, Milana, Zdeňka KRÁLÍČKOVÁ a Lenka WESTPHALOVÁ. Rodinné právo. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. Academia iuris (C.H. Beck),s.153, ISBN 9788074006449.
- ↑ § 4 vyhlášky č. 297/2012 Sb. Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.
- ↑ LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře, s.508, ISBN 9788074005039.
- ↑ Článek 7 Úmluvy o právech dítěte 1. Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují provádění těchto práv a v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím a v souladu se svými závazky vyplývajícími z příslušných mezinárodněprávních dokumentů v této oblasti se zvláštním důrazem na to, aby dítě nezůstalo bez státní příslušnosti.
- ↑ Článek 14 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně Zákaz volby pohlaví Použití postupů lékařsky asistované reprodukce nebude dovoleno za účelem volby budoucího pohlaví dítěte, ledaže tak lze předejít vážné dědičné nemoci vázané na pohlaví.
- ↑ § 37 z. o zdravotních službách Utajený porod (1) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství22), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem. (2) Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat. (3) Provedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém.
- ↑ LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře,s.512, ISBN 9788074005039.
- ↑ LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře,s.513, ISBN 9788074005039.
- ↑ Zákon č.372/2011 Sb. § 56 Vedení zdravotnické dokumentace v případě utajeného porodu (1) Zdravotnická dokumentace o utajeném porodu podle § 37 je vedena v rozsahu zdravotních služeb souvisejících s těhotenstvím a utajeným porodem. Odděleně od zdravotnické dokumentace je vedeno jméno, popřípadě jména, příjmení ženy, které jsou poskytovány v souvislosti s těhotenstvím a utajeným porodem zdravotní služby, písemná žádost o utajení porodu, datum narození ženy a datum porodu. 2) Po ukončení hospitalizace ženy, která utajeně porodila, poskytovatel doplní zdravotnickou dokumentaci o údaje uvedené v odstavci 1, vloží ji do vhodného obalu, který zapečetí a označí bezpečnostním kódem, který bude předán též pacientce. Otevření takto zapečetěné zdravotnické dokumentace je možné jedině na základě rozhodnutí soudu; to neplatí, požádá-li o otevření zdravotnické dokumentace žena, která utajeně porodila. (3) V případě zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě se zdravotnická dokumentace převede do listinné podoby a postupuje se podle odstavce 2; současně se elektronická podoba zdravotnické dokumentace odstraní z informačního systému.
- ↑ § 426 ZŘS Pro řízení o určení a popření mateřství se použijí ustanovení o řízení o určení a popření otcovství přiměřeně.
- ↑ LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře,s.517, ISBN 9788074005039.
- ↑ HRUŠÁKOVÁ, Milana, Zdeňka KRÁLÍČKOVÁ a Lenka WESTPHALOVÁ. Rodinné právo. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2017. Academia iuris (C.H. Beck),s. 160 ISBN 978-80-7400-644-9.
