Akcese v římském právu: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
m (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= nabytí vlastnického práva přírůstkem<ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.180, ISBN 80-717-9031-1.</ref> | = nabytí vlastnického práva přírůstkem<ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.180, ISBN 80-717-9031-1.</ref> | ||
| − | Způsob nabytí vlastnického práva při němž dochází spojením dvou věcí k zániku samostatné podstaty jedné z nich. Připojením se jedna věc stává trvalou součástí věci druhé. Rozhodujícím faktorem při určení vlastnictví je v tomto případě změna hospodářské funkce jednotlivých věcí. Vlastník, jehož věc svým připojením ztratí svou hospodářskou funkci, o své vlastnictví přichází a vlastnictví nabývá ten, jehož | + | Způsob nabytí vlastnického práva při němž dochází spojením dvou věcí k zániku samostatné podstaty jedné z nich. Připojením se jedna věc stává trvalou součástí věci druhé. Rozhodujícím faktorem při určení vlastnictví je v tomto případě změna hospodářské funkce jednotlivých věcí. Vlastník, jehož věc svým připojením ztratí svou hospodářskou funkci, o své vlastnictví přichází a vlastnictví nabývá ten, jehož věc neztratila původní hospodářskou funkci.<ref>KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.180, ISBN 80-717-9031-1.</ref> |
| + | |||
| + | Pro úplné pochopení akcese musíme rozlišovat, zdali došlo ke spojení dvou [[Věc v římském právu|movitých věcí]], či byla jedna z věcí spojených [[Věc v římském právu|nemovitou.]] Při první situaci platilo pravidlo hospodářské funkce věci (viz výše), zatímco u druhé jmenované varianty platila zásada ''superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě).'' | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 24. 3. 2018, 14:24
= nabytí vlastnického práva přírůstkem[1]
Způsob nabytí vlastnického práva při němž dochází spojením dvou věcí k zániku samostatné podstaty jedné z nich. Připojením se jedna věc stává trvalou součástí věci druhé. Rozhodujícím faktorem při určení vlastnictví je v tomto případě změna hospodářské funkce jednotlivých věcí. Vlastník, jehož věc svým připojením ztratí svou hospodářskou funkci, o své vlastnictví přichází a vlastnictví nabývá ten, jehož věc neztratila původní hospodářskou funkci.[2]
Pro úplné pochopení akcese musíme rozlišovat, zdali došlo ke spojení dvou movitých věcí, či byla jedna z věcí spojených nemovitou. Při první situaci platilo pravidlo hospodářské funkce věci (viz výše), zatímco u druhé jmenované varianty platila zásada superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě).
- ↑ KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.180, ISBN 80-717-9031-1.
- ↑ KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, str.180, ISBN 80-717-9031-1.
