Ústava 1920: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
* československá ústava z 29 února 1920 byla první defininitvní ústavou nově vzniklého státu
+
* československá ústava z 29 února 1920, publikovaná ve Sbírce zákonů a nařízení československého státu pod č. 121, byla první defininitvní ústavou nově vzniklého státu
 
   
 
   
* předcházel jí zákon č. 11 z 28. října o zřízení samostatného státu československého na který navazuje zákon o prozatimní ústavě z listopadu 1918 novelizovaný v květnu a červnu 1919
+
* předcházel jí zákon č. 11 z 28. října o zřízení samostatného státu československého na který navazuje zákon o [[Prozatimní ústava|prozatimní ústavě]] z listopadu 1918 novelizovaný v květnu a červnu 1919
 
   
 
   
 
* navzdory mnohým nedostatkům je ústava z roku 1920 nejctihodnějším ústavním dokumentem v československé historii vůbec, navazuje na ni dokonce i ústava z roku 1948 a česká ústva z roku 1992
 
* navzdory mnohým nedostatkům je ústava z roku 1920 nejctihodnějším ústavním dokumentem v československé historii vůbec, navazuje na ni dokonce i ústava z roku 1948 a česká ústva z roku 1992
Řádek 7: Řádek 7:
 
* ústava se nesla v duchu samostatnosti státu, republikanismu a demokracie  
 
* ústava se nesla v duchu samostatnosti státu, republikanismu a demokracie  
 
   
 
   
* vzorem jí byla zejména ústava 3. francouzské republiky, zejména svou republikánskou formou a slabým prezidentem  
+
* vzorem jí byla zejména ústava 3. francouzské republiky, zejména svou [[Republikánské zřízení|republikánskou formou]] a slabým [[Prezident|prezidentem]]
 +
 
 +
* Organizační přípravy
 +
 
 +
* osnova byla v lednu a únoru 1920 projednávána ústavním výborem revolučního [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]]
 +
* autorem prvotního textu byl profesor Jiří Hoetzel, za politického tvůrce můžeme považovat Antonína Švehlu
 +
* pro vznik ústavy byla rozhodující účast vysoce odborných tvůrců, nicméně tento stav podléhal kritice, zejména pro, že příprava ústavy postrádala účast veřejnosti a byla přijata nevoleným [[Parlamentní forma vlády|parlamentem]] 
 +
* účast reprezentantů slovenského národa nebyla dostačující a národnostní menšiny nebyly do příprav zahrnuty vůbec
 +
 
 +
== Vlastnosti ústavy ==
 +
1) polylegálnost - vedle vlastního textu působila preambule a uvozovací zákon
 +
 
 +
2) rigidnost - pozoruhodné je, že ústava byla rigidní i z hlediska faktického (sama ústava nebyla po dobu své platnosti nikdy změněna, pouze doplněna, např. předpisy o státním občanství)
 +
* ve smyslu materiálním se kryla se smyslem formálním
  
== instituty ==
 
 
* co se týče občanských práv, ústava navazovatela na základní úpravu z rakousko-uherské monarchie
 
* co se týče občanských práv, ústava navazovatela na základní úpravu z rakousko-uherské monarchie
  
 
* ochrana menšin byla převzata z minoritní mírové smlouvy
 
* ochrana menšin byla převzata z minoritní mírové smlouvy
 +
 +
* ústava byla především statutem - ústava stanovila, jak moc vzniká, jaké má funkce a jaké orgány tyto funkce vykonávají
 +
ústava dbala na to, aby stanovila prostředky, jak napravit neústavní a neprávní stav v zemi  - specifickým orgánem měl být ústavní soud  (nevyzkoušená a úzce vymezená provomoc)
 +
* pro udržení právního pořádku byl vedle obecných soudů zřízen nejvyšší správní soud, který fakticky příspíval svou rozsáhlou a efektivní judikaturou
 +
 +
* ústava měla velmi národní povahu, jak již vyjadřovala preambule (národ československý, sebeurčovací právo)
 +
 +
* ústava vytvořila státotvorný národ většinový - tato kompetence však upírala oběma národům svébytnost a mohla zdůvodnit absenci autonomie Slovenska i malý podíl slovenské reprezentace v centrálním vládnutí a obsenci národních státních orgánů Slovenska, toto přispělo k omezení samostatného politického prostředí na Slovensku ústící až ve destabilizaci státu a následnou fašizaci
 +
 +
* instituciálních záruk se nedostalo ani početnýn národnostím menšinám, jejichž příslušníci si byli však individuálně rovni s ostatním obyvatelstvem a navíc požívali jako příslušníci národnostního kolektivu zvláštní ochrany
 +
 +
== Stěžejní obsah ústavy ==
 +
* ústavní listina je uvedena tzv. uvozovacím zákonem (č. 121/1920 Sb. z. a n.)
 +
 +
* všemu předchází slavnostní prohlášení a preambule (ustanovení fundamentální)
 +
* formálně byla ústava rozdělena do šesti hlav
 +
* s vyjímkou hlavy třetí se již dál nečlení  První hlava - obsahující ustranovení všeobecná Druhá hlava - moc zákonodárná Třetí hlava - moc vládní Čtvrtá hlava - moc výkonná a soudcovská Pátá hlava - povinnosti a práva občanů Šestá hlava  - ochrana menšin
 +
 +
== Fundamentální ustanovení ==
 +
 +
=== Preambule ===
 +
* - začíná slovy "''My, národ českolovenský''", tato část byla nepochybně inspirována prohlášením k americké ústavě
 +
* preambule stanovila obecné humanitní cíle ústavy, ve druhém odstavci pak v duchu vlastních dějin a moderního sebeučovacího hesla vyjádřila odhodlání se "''přičlenit do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický a pokrokový''"
 +
* národní princip byl v preambuli spojen s myšlenkami obecně demokratickými
 +
 +
=== Uvozovací zákon ===
 +
* stanovil nadřazenost ústavy i budoucích ústavních zákonů nad ostatním právním řádem, byl tak založen statut, řád československého státu ve smyslu právním, politickém a ideovém
 +
* v souvislosti s tím byl v tomto zákonu zakotven ústavní soud, jenž měl za úkol rozhodovat o souladu běžných zákonů s uvedenými, jim nadřazenými vrcholnými předpisy
 +
 +
=== Všeobecná ustanovení ===
 +
* mezi fundamentální předpisy lze zařadit i ustranovení hlavy první, označená jako Všeobecná ustanovení, v nichž je zakotven výchozí princip celé ústavy a to zásada, že zdrojem veškeré státn moci je lid
 +
* mezi fundamentální ustanovení obsažené v této hlavě patřilo i začlenění Podkarpatské Rusi jako samosprávného území s vlastním sněmem
 +
 +
== Moc zákonodárná ==
 +
* moc zákonodárná zaujala mezi funkcemi státní moci klíčové postavení, které se zakládalo na tom, že vychází z přímých voleb občanů a že vláda je jí odpovědná a že nezávislá moc soudcovská je vázána výlučně na produkty moci zákonodárné = zákony
 +
* ústava svěřila tuto moc do rukou Národního shromáždění, složeného ze dvou sněmoven (poslanecké sněmovny a senátu)
 +
* pro obě sněmovny platil systém poměrného zastoupení
 +
* v obou komorách byl vyloučen tzv. [[imperativní mandát]]
 +
 +
=== Poslanecká sněmovna ===
 +
* -vláda byla rozpovědná pouze poslanecké sněmovně, která jí mohla vyslovit nedůvěru
 +
* postavení minimálního věku pro aktivní a pasivní volební právo - 21 a 30 let
 +
* délka volebního období byla stanovena na 6 let
 +
 +
=== Senát ===
 +
* postavení minimálního věku pro aktivní a pasivní volební právo - 26 a 45 let
 +
* délka volebního období byla stanovena na 8 let
 +
 +
== Moc vládní a výkonná ==
 +
* třetí hlava zde odděluje vrcholné politické orgány od administrativy
 +
 +
=== Prezident republiky ===
 +
* prezident dostal funkci republikánskou a individuální
 +
* každý jeho úkon vyžadoval kontrasignaci člena vlády
 +
* prezident byl volen na 7 let s možností jednoho znovuzvolení, potřebný věk ke zvolení byl 35 let
 +
* pravomoci byly vymezeny taxativně, patřily mezi ně zejména: zastupování státu navenek, sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, právo rozpustit parlament, vetovat zákony (mohlo být přehlasováno), jmenovat a odvolávat ministry, udělova milost a vyhlašovat [[Amnestie|amnestii]]
 +
 +
=== Vláda ===
 +
* spíše univerzální pravomoci (pokud neporušovala zákony a nezasahovala do rozhodnutí soudů, měla víceméně "volnou" ruku)
 +
* normotvorná kompetence kompetence patří do oblasti nařizovací, tedy podzákonné
 +
 +
=== Administrativa ===
 +
* uřednictvo, většinou převzaté z monarchie bylo kvalifikované a nezávislé
 +
* ústava stanovila, že členěné uzemní správny bude založeno na župním systému, ve skutečnosti se však vyvinulo zemské zřízení (4 země - česká, moravskoslezská, slovenská a podkarpatoruská)
 +
 +
== Moc soudcovská ==
 +
* byla koncipována jako nezávislá, ale v návaznosti na ostatní složky rozhodovala pouze podle zákona
 +
* v době první republiky byl kladen značný důraz na nezávislost soudců
 +
* soustava soudů se skládala ze soudů okresních, krajských, vrchních a nejvyššího soudu, do této soustavy nebyla koncentrováva veškerá moc soudcovská, jako například mimořádné soudy - soudy pracovní a pojišťovací
 +
* pro moderní stát byla neodmyslitelná myšlenka [[nejvyššího správního soudu]], jemuž náležela ochrana proti správním úřadům
 +
* mimo ustanovení o soudcovské moci stál i [[ústavní soud]]
 +
 +
== Práva, svobody a povinnosti občanů ==
 +
* ústava umpravila materii občanských práv pouze v úzkém rozsahu, zakotvovala zejména: rovnost, svobodu osobní a majetkovou, svobodu domovní, svobodu tisku. právo shromažďovací a spolkové, právo petiční, tajemství listovní, svobodu učení a svědomí, svobodu projevu mínění, náboženskou svobodu a zvláštní ochranu manželství a rodiny
 +
* z povinností stvrdila jen povinnost branou
 +
 +
== Ochrana menšin ==
 +
* šestá hlava byla věnoána ochraně menšin národních, náboženských a rasových
 +
* v podstatě šlo pouze o přepis ustanovení z mezinárodního práva (menšinové [[smlouvy Saint-Germainské]])
 +
* ustanovení rovnosti před zákonem, požívání stejných práv občanských  a politických bez ohledu na jazyk, rasu nebo náboženství
 +
 +
<ref>Pavlíček V. a kolektiv: Ústavní právo a státověda, II. díl. Ústavní právo České republiky. 1 úplné vydání. Praha: Leges, 2011, 1120 s.</ref>

Aktuální verze z 8. 10. 2017, 18:33

  • československá ústava z 29 února 1920, publikovaná ve Sbírce zákonů a nařízení československého státu pod č. 121, byla první defininitvní ústavou nově vzniklého státu
  • předcházel jí zákon č. 11 z 28. října o zřízení samostatného státu československého na který navazuje zákon o prozatimní ústavě z listopadu 1918 novelizovaný v květnu a červnu 1919
  • navzdory mnohým nedostatkům je ústava z roku 1920 nejctihodnějším ústavním dokumentem v československé historii vůbec, navazuje na ni dokonce i ústava z roku 1948 a česká ústva z roku 1992
  • ústava se nesla v duchu samostatnosti státu, republikanismu a demokracie
  • Organizační přípravy
  • osnova byla v lednu a únoru 1920 projednávána ústavním výborem revolučního Národního shromáždění
  • autorem prvotního textu byl profesor Jiří Hoetzel, za politického tvůrce můžeme považovat Antonína Švehlu
  • pro vznik ústavy byla rozhodující účast vysoce odborných tvůrců, nicméně tento stav podléhal kritice, zejména pro, že příprava ústavy postrádala účast veřejnosti a byla přijata nevoleným parlamentem
  • účast reprezentantů slovenského národa nebyla dostačující a národnostní menšiny nebyly do příprav zahrnuty vůbec

Vlastnosti ústavy

1) polylegálnost - vedle vlastního textu působila preambule a uvozovací zákon

2) rigidnost - pozoruhodné je, že ústava byla rigidní i z hlediska faktického (sama ústava nebyla po dobu své platnosti nikdy změněna, pouze doplněna, např. předpisy o státním občanství)

  • ve smyslu materiálním se kryla se smyslem formálním
  • co se týče občanských práv, ústava navazovatela na základní úpravu z rakousko-uherské monarchie
  • ochrana menšin byla převzata z minoritní mírové smlouvy
  • ústava byla především statutem - ústava stanovila, jak moc vzniká, jaké má funkce a jaké orgány tyto funkce vykonávají

ústava dbala na to, aby stanovila prostředky, jak napravit neústavní a neprávní stav v zemi - specifickým orgánem měl být ústavní soud (nevyzkoušená a úzce vymezená provomoc)

  • pro udržení právního pořádku byl vedle obecných soudů zřízen nejvyšší správní soud, který fakticky příspíval svou rozsáhlou a efektivní judikaturou
  • ústava měla velmi národní povahu, jak již vyjadřovala preambule (národ československý, sebeurčovací právo)
  • ústava vytvořila státotvorný národ většinový - tato kompetence však upírala oběma národům svébytnost a mohla zdůvodnit absenci autonomie Slovenska i malý podíl slovenské reprezentace v centrálním vládnutí a obsenci národních státních orgánů Slovenska, toto přispělo k omezení samostatného politického prostředí na Slovensku ústící až ve destabilizaci státu a následnou fašizaci
  • instituciálních záruk se nedostalo ani početnýn národnostím menšinám, jejichž příslušníci si byli však individuálně rovni s ostatním obyvatelstvem a navíc požívali jako příslušníci národnostního kolektivu zvláštní ochrany

Stěžejní obsah ústavy

  • ústavní listina je uvedena tzv. uvozovacím zákonem (č. 121/1920 Sb. z. a n.)
  • všemu předchází slavnostní prohlášení a preambule (ustanovení fundamentální)
  • formálně byla ústava rozdělena do šesti hlav
  • s vyjímkou hlavy třetí se již dál nečlení První hlava - obsahující ustranovení všeobecná Druhá hlava - moc zákonodárná Třetí hlava - moc vládní Čtvrtá hlava - moc výkonná a soudcovská Pátá hlava - povinnosti a práva občanů Šestá hlava - ochrana menšin

Fundamentální ustanovení

Preambule

  • - začíná slovy "My, národ českolovenský", tato část byla nepochybně inspirována prohlášením k americké ústavě
  • preambule stanovila obecné humanitní cíle ústavy, ve druhém odstavci pak v duchu vlastních dějin a moderního sebeučovacího hesla vyjádřila odhodlání se "přičlenit do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický a pokrokový"
  • národní princip byl v preambuli spojen s myšlenkami obecně demokratickými

Uvozovací zákon

  • stanovil nadřazenost ústavy i budoucích ústavních zákonů nad ostatním právním řádem, byl tak založen statut, řád československého státu ve smyslu právním, politickém a ideovém
  • v souvislosti s tím byl v tomto zákonu zakotven ústavní soud, jenž měl za úkol rozhodovat o souladu běžných zákonů s uvedenými, jim nadřazenými vrcholnými předpisy

Všeobecná ustanovení

  • mezi fundamentální předpisy lze zařadit i ustranovení hlavy první, označená jako Všeobecná ustanovení, v nichž je zakotven výchozí princip celé ústavy a to zásada, že zdrojem veškeré státn moci je lid
  • mezi fundamentální ustanovení obsažené v této hlavě patřilo i začlenění Podkarpatské Rusi jako samosprávného území s vlastním sněmem

Moc zákonodárná

  • moc zákonodárná zaujala mezi funkcemi státní moci klíčové postavení, které se zakládalo na tom, že vychází z přímých voleb občanů a že vláda je jí odpovědná a že nezávislá moc soudcovská je vázána výlučně na produkty moci zákonodárné = zákony
  • ústava svěřila tuto moc do rukou Národního shromáždění, složeného ze dvou sněmoven (poslanecké sněmovny a senátu)
  • pro obě sněmovny platil systém poměrného zastoupení
  • v obou komorách byl vyloučen tzv. imperativní mandát

Poslanecká sněmovna

  • -vláda byla rozpovědná pouze poslanecké sněmovně, která jí mohla vyslovit nedůvěru
  • postavení minimálního věku pro aktivní a pasivní volební právo - 21 a 30 let
  • délka volebního období byla stanovena na 6 let

Senát

  • postavení minimálního věku pro aktivní a pasivní volební právo - 26 a 45 let
  • délka volebního období byla stanovena na 8 let

Moc vládní a výkonná

  • třetí hlava zde odděluje vrcholné politické orgány od administrativy

Prezident republiky

  • prezident dostal funkci republikánskou a individuální
  • každý jeho úkon vyžadoval kontrasignaci člena vlády
  • prezident byl volen na 7 let s možností jednoho znovuzvolení, potřebný věk ke zvolení byl 35 let
  • pravomoci byly vymezeny taxativně, patřily mezi ně zejména: zastupování státu navenek, sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, právo rozpustit parlament, vetovat zákony (mohlo být přehlasováno), jmenovat a odvolávat ministry, udělova milost a vyhlašovat amnestii

Vláda

  • spíše univerzální pravomoci (pokud neporušovala zákony a nezasahovala do rozhodnutí soudů, měla víceméně "volnou" ruku)
  • normotvorná kompetence kompetence patří do oblasti nařizovací, tedy podzákonné

Administrativa

  • uřednictvo, většinou převzaté z monarchie bylo kvalifikované a nezávislé
  • ústava stanovila, že členěné uzemní správny bude založeno na župním systému, ve skutečnosti se však vyvinulo zemské zřízení (4 země - česká, moravskoslezská, slovenská a podkarpatoruská)

Moc soudcovská

  • byla koncipována jako nezávislá, ale v návaznosti na ostatní složky rozhodovala pouze podle zákona
  • v době první republiky byl kladen značný důraz na nezávislost soudců
  • soustava soudů se skládala ze soudů okresních, krajských, vrchních a nejvyššího soudu, do této soustavy nebyla koncentrováva veškerá moc soudcovská, jako například mimořádné soudy - soudy pracovní a pojišťovací
  • pro moderní stát byla neodmyslitelná myšlenka nejvyššího správního soudu, jemuž náležela ochrana proti správním úřadům
  • mimo ustanovení o soudcovské moci stál i ústavní soud

Práva, svobody a povinnosti občanů

  • ústava umpravila materii občanských práv pouze v úzkém rozsahu, zakotvovala zejména: rovnost, svobodu osobní a majetkovou, svobodu domovní, svobodu tisku. právo shromažďovací a spolkové, právo petiční, tajemství listovní, svobodu učení a svědomí, svobodu projevu mínění, náboženskou svobodu a zvláštní ochranu manželství a rodiny
  • z povinností stvrdila jen povinnost branou

Ochrana menšin

  • šestá hlava byla věnoána ochraně menšin národních, náboženských a rasových
  • v podstatě šlo pouze o přepis ustanovení z mezinárodního práva (menšinové smlouvy Saint-Germainské)
  • ustanovení rovnosti před zákonem, požívání stejných práv občanských a politických bez ohledu na jazyk, rasu nebo náboženství

[1]

  1. Pavlíček V. a kolektiv: Ústavní právo a státověda, II. díl. Ústavní právo České republiky. 1 úplné vydání. Praha: Leges, 2011, 1120 s.
Autoři článku: Jana